Luke 18
World English BibleTranslation
World English Bible
Kralice Bible (1613)
1He also spoke a parable to them that they must always pray and not give up,
1Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
2saying, “There was a judge in a certain city who didn’t fear God and didn’t respect man.
2Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
3A widow was in that city, and she often came to him, saying, ‘Defend me from my adversary!’
3Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
4He wouldn’t for a while; but afterward he said to himself, ‘Though I neither fear God nor respect man,
4A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
5yet because this widow bothers me, I will defend her, or else she will wear me out by her continual coming.’”
5Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
6The Lord said, “Listen to what the unrighteous judge says.
6I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
7Won’t God avenge his chosen ones who are crying out to him day and night, and yet he exercises patience with them?
7A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
8I tell you that he will avenge them quickly. Nevertheless, when the Son of Man comes, will he find faith on the earth?”
8Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
9He also spoke this parable to certain people who were convinced of their own righteousness, and who despised all others:
9I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
10“Two men went up into the temple to pray; one was a Pharisee, and the other was a tax collector.
10Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
11The Pharisee stood and prayed by himself like this: ‘God, I thank you that I am not like the rest of men: extortionists, unrighteous, adulterers, or even like this tax collector.
11Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
12I fast twice a week. I give tithes of all that I get.’
12Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
13But the tax collector, standing far away, wouldn’t even lift up his eyes to heaven, but beat his chest, saying, ‘God, be merciful to me, a sinner!’
13Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
14I tell you, this man went down to his house justified rather than the other; for everyone who exalts himself will be humbled, but he who humbles himself will be exalted.”
14Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
15They were also bringing their babies to him, that he might touch them. But when the disciples saw it, they rebuked them.
15Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
16Jesus summoned them, saying, “Allow the little children to come to me, and don’t hinder them, for God’s Kingdom belongs to such as these.
16Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
17Most certainly, I tell you, whoever doesn’t receive God’s Kingdom like a little child, he will in no way enter into it.”
17Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
18A certain ruler asked him, saying, “Good Teacher, what shall I do to inherit eternal life?”
18I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?
19Jesus asked him, “Why do you call me good? No one is good, except one: God.
19I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
20You know the commandments: ‘Don’t commit adultery,’ ‘Don’t murder,’ ‘Don’t steal,’ ‘Don’t give false testimony,’ ‘Honor your father and your mother.’”
20Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
21He said, “I have observed all these things from my youth up.”
21On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
22When Jesus heard these things, he said to him, “You still lack one thing. Sell all that you have and distribute it to the poor. Then you will have treasure in heaven; then come, follow me.”
22Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
23But when he heard these things, he became very sad, for he was very rich.
23On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
24Jesus, seeing that he became very sad, said, “How hard it is for those who have riches to enter into God’s Kingdom!
24A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
25For it is easier for a camel to enter in through a needle’s eye than for a rich man to enter into God’s Kingdom.”
25Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26Those who heard it said, “Then who can be saved?”
26Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
27But he said, “The things which are impossible with men are possible with God.”
27A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
28Peter said, “Look, we have left everything and followed you.”
28I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
29He said to them, “Most certainly I tell you, there is no one who has left house, or wife, or brothers, or parents, or children, for God’s Kingdom’s sake,
29On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
30who will not receive many times more in this time, and in the world to come, eternal life.”
30Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný.
31He took the twelve aside and said to them, “Behold, we are going up to Jerusalem, and all the things that are written through the prophets concerning the Son of Man will be completed.
31Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
32For he will be delivered up to the Gentiles, will be mocked, treated shamefully, and spit on.
32Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
33They will scourge and kill him. On the third day, he will rise again.”
33A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
34They understood none of these things. This saying was hidden from them, and they didn’t understand the things that were said.
34Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
35As he came near Jericho, a certain blind man sat by the road, begging.
35I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
36Hearing a multitude going by, he asked what this meant.
36A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
37They told him that Jesus of Nazareth was passing by.
37I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
38He cried out, “Jesus, you son of David, have mercy on me!”
38I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
39Those who led the way rebuked him, that he should be quiet; but he cried out all the more, “You son of David, have mercy on me!”
39A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
40Standing still, Jesus commanded him to be brought to him. When he had come near, he asked him,
40Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
41“What do you want me to do?” He said, “Lord, that I may see again.”
41Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
42Jesus said to him, “Receive your sight. Your faith has healed you.”
42A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
43Immediately he received his sight and followed him, glorifying God. All the people, when they saw it, praised God.
43A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.