Luke 24
World English BibleTranslation
World English Bible
Kralice Bible (1613)
1But on the first day of the week, at early dawn, they and some others came to the tomb, bringing the spices which they had prepared.
1První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
2They found the stone rolled away from the tomb.
2I nalezly kámen odvalený od hrobu.
3They entered in, and didn’t find the Lord Jesus’ body.
3A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
4While they were greatly perplexed about this, behold, two men stood by them in dazzling clothing.
4I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
5Becoming terrified, they bowed their faces down to the earth. The men said to them, “Why do you seek the living among the dead?
5Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
6He isn’t here, but is risen. Remember what he told you when he was still in Galilee,
6Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
7saying that the Son of Man must be delivered up into the hands of sinful men and be crucified, and the third day rise again?”
7Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
8They remembered his words,
8I rozpomenuly se na slova jeho.
9returned from the tomb, and told all these things to the eleven and to all the rest.
9A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
10Now they were Mary Magdalene, Joanna, and Mary the mother of James. The other women with them told these things to the apostles.
10Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
11These words seemed to them to be nonsense, and they didn’t believe them.
11Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
12But Peter got up and ran to the tomb. Stooping and looking in, he saw the strips of linen lying by themselves, and he departed to his home, wondering what had happened.
12Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
13Behold, two of them were going that very day to a village named Emmaus, which was sixty stadia from Jerusalem.
13A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
14They talked with each other about all of these things which had happened.
14A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
15While they talked and questioned together, Jesus himself came near, and went with them.
15I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
16But their eyes were kept from recognizing him.
16Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
17He said to them, “What are you talking about as you walk, and are sad?”
17I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
18One of them, named Cleopas, answered him, “Are you the only stranger in Jerusalem who doesn’t know the things which have happened there in these days?”
18A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
19He said to them, “What things?” They said to him, “The things concerning Jesus the Nazarene, who was a prophet mighty in deed and word before God and all the people;
19Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
20and how the chief priests and our rulers delivered him up to be condemned to death, and crucified him.
20A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
21But we were hoping that it was he who would redeem Israel. Yes, and besides all this, it is now the third day since these things happened.
21My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
22Also, certain women of our company amazed us, having arrived early at the tomb;
22Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
23and when they didn’t find his body, they came saying that they had also seen a vision of angels, who said that he was alive.
23A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
24Some of us went to the tomb and found it just like the women had said, but they didn’t see him.”
24I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
25He said to them, “Foolish people, and slow of heart to believe in all that the prophets have spoken!
25Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
26Didn’t the Christ have to suffer these things and to enter into his glory?”
26Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
27Beginning from Moses and from all the prophets, he explained to them in all the Scriptures the things concerning himself.
27A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
28They came near to the village where they were going, and he acted like he would go further.
28A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
29They urged him, saying, “Stay with us, for it is almost evening, and the day is almost over.” He went in to stay with them.
29Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
30When he had sat down at the table with them, he took the bread and gave thanks. Breaking it, he gave it to them.
30I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
31Their eyes were opened and they recognized him; then he vanished out of their sight.
31I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
32They said to one another, “Weren’t our hearts burning within us while he spoke to us along the way, and while he opened the Scriptures to us?”
32I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
33They rose up that very hour, returned to Jerusalem, and found the eleven gathered together, and those who were with them,
33A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
34saying, “The Lord is risen indeed, and has appeared to Simon!”
34Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
35They related the things that happened along the way, and how he was recognized by them in the breaking of the bread.
35I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
36As they said these things, Jesus himself stood among them, and said to them, “Peace be to you.”
36A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
37But they were terrified and filled with fear, and supposed that they had seen a spirit.
37Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
38He said to them, “Why are you troubled? Why do doubts arise in your hearts?
38I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
39See my hands and my feet, that it is truly me. Touch me and see, for a spirit doesn’t have flesh and bones, as you see that I have.”
39Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
40When he had said this, he showed them his hands and his feet.
40A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
41While they still didn’t believe for joy, and wondered, he said to them, “Do you have anything here to eat?”
41Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
42They gave him a piece of a broiled fish and some honeycomb.
42A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
43He took them, and ate in front of them.
43A vzav to, pojedl před nimi,
44He said to them, “This is what I told you while I was still with you, that all things which are written in the law of Moses, the prophets, and the psalms concerning me must be fulfilled.”
44A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
45Then he opened their minds, that they might understand the Scriptures.
45Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
46He said to them, “Thus it is written, and thus it was necessary for the Christ to suffer and to rise from the dead the third day,
46A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
47and that repentance and remission of sins should be preached in his name to all the nations, beginning at Jerusalem.
47A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
48You are witnesses of these things.
48Vy jste pak svědkové toho.
49Behold, I send out the promise of my Father on you. But wait in the city of Jerusalem until you are clothed with power from on high.”
49A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
50He led them out as far as Bethany, and he lifted up his hands and blessed them.
50I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
51While he blessed them, he withdrew from them and was carried up into heaven.
51I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
52They worshiped him and returned to Jerusalem with great joy,
52A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
53and were continually in the temple, praising and blessing God. Amen.
53A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.