Římanům 3
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obřízky?
1Quid ergo amplius Judæo est? aut quæ utilitas circumcisionis?
2Mnohý všelikterak. Přední zajisté ten, že jest jim svěřen Zákon Boží.
2Multum per omnem modum. Primum quidem quia credita sunt illis eloquia Dei.
3Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří z nich nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?
3Quid enim si quidam illorum non crediderunt? numquid incredulitas illorum fidem Dei evacuabit? Absit.
4Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.
4Est autem Deus verax: omnis autem homo mendax, sicut scriptum est: [Ut justificeris in sermonibus tuis: et vincas cum judicaris.]
5Ale jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, jenž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.)
5Si autem iniquitas nostra justitiam Dei commendat, quid dicemus? Numquid iniquus est Deus, qui infert iram?
6Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět?
6secundum hominem dico. Absit. Alioquin quomodo judicabit Deus hunc mundum?
7Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen?
7Si enim veritas Dei in meo mendacio abundavit in gloriam ipsius: quid adhuc et ego tamquam peccator judicor?
8A ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali,): Èiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení.
8et non (sicut blasphemamur, et sicut aiunt quidam nos dicere) faciamus mala ut veniant bona: quorum damnatio justa est.
9Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,
9Quid ergo? præcellimus eos? Nequaquam. Causati enim sumus Judæos et Græcos omnes sub peccato esse,
10Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.
10sicut scriptum est: [Quia non est justus quisquam:
11Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.
11non est intelligens, non est requirens Deum.
12Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
12Omnes declinaverunt, simul inutiles facti sunt: non est qui faciat bonum, non est usque ad unum.
13Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich.
13Sepulchrum patens est guttur eorum, linguis suis dolose agebant: venenum aspidum sub labiis eorum:
14Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.
14quorum os maledictione, et amaritudine plenum est:
15Nohy jejich rychlé k vylévání krve.
15veloces pedes eorum ad effundendum sanguinem:
16Setření a bída na cestách jejich.
16contritio et infelicitas in viis eorum:
17A cesty pokoje nepoznali.
17et viam pacis non cognoverunt:
18Není bázně Boží před očima jejich.
18non est timor Dei ante oculos eorum.]
19Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, těm, kteříž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svět Bohu.
19Scimus autem quoniam quæcumque lex loquitur, iis, qui in lege sunt, loquitur: ut omne os obstruatur, et subditus fiat omnis mundus Deo:
20Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha.
20quia ex operibus legis non justificabitur omnis caro coram illo. Per legem enim cognitio peccati.
21Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená Zákonem i Proroky,
21Nunc autem sine lege justitia Dei manifestata est: testificata a lege et prophetis.
22Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící.
22Justitia autem Dei per fidem Jesu Christi in omnes et super omnes qui credunt in eum: non enim est distinctio:
23Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.
23omnes enim peccaverunt, et egent gloria Dei.
24Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,
24Justificati gratis per gratiam ipsius, per redemptionem quæ est in Christo Jesu,
25Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů,
25quem proposuit Deus propitiationem per fidem in sanguine ipsius, ad ostensionem justitiæ suæ propter remissionem præcedentium delictorum
26V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy.
26in sustentatione Dei, ad ostensionem justitiæ ejus in hoc tempore: ut sit ipse justus, et justificans eum, qui est ex fide Jesu Christi.
27Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdněna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry.
27Ubi est ergo gloriatio tua? Exclusa est. Per quam legem? Factorum? Non: sed per legem fidei.
28Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona.
28Arbitramur enim justificari hominem per fidem sine operibus legis.
29Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Ba, jistě i pohanů,
29An Judæorum Deus tantum? nonne et gentium? Immo et gentium:
30Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.
30quoniam quidem unus est Deus, qui justificat circumcisionem ex fide, et præputium per fidem.
31Což tedy Zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme.
31Legem ergo destruimus per fidem? Absit: sed legem statuimus.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.