4 Mojžíšova
Chapter 10
Kralice Bible (1613)
vs Clementine Vulgate…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

4 Mojžíšova 10

Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
1Locutusque est Dominus ad Moysen, dicens:
2Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.
2Fac tibi duas tubas argenteas ductiles, quibus convocare possis multitudinem quando movenda sunt castra.
3Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.
3Cumque increpueris tubis, congregabitur ad te omnis turba ad ostium tabernaculi fœderis.
4Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.
4Si semel clangueris, venient ad te principes, et capita multitudinis Israël.
5Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.
5Si autem prolixior atque concisus clangor increpuerit, movebunt castra primi qui sunt ad orientalem plagam.
6Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.
6In secundo autem sonitu et pari ululatu tubæ, levabunt tentoria qui habitant ad meridiem; et juxta hunc modum reliqui facient, ululantibus tubis in profectionem.
7Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.
7Quando autem congregandus est populus, simplex tubarum clangor erit, et non concise ululabunt.
8Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.
8Filii autem Aaron sacerdotes clangent tubis: eritque hoc legitimum sempiternum in generationibus vestris.
9Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.
9Si exieritis ad bellum de terra vestra contra hostes qui dimicant adversum vos, clangetis ululantibus tubis, et erit recordatio vestri coram Domino Deo vestro, ut eruamini de manibus inimicorum vestrorum.
10V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.
10Siquando habebitis epulum, et dies festos, et calendas, canetis tubis super holocaustis, et pacificis victimis, ut sint vobis in recordationem Dei vestri. Ego Dominus Deus vester.
11I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.
11Anno secundo, mense secundo, vigesima die mensis, elevata est nubes de tabernaculo fœderis:
12I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.
12profectique sunt filii Israël per turmas suas de deserto Sinai, et recubuit nubes in solitudine Pharan.
13Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:
13Moveruntque castra primi juxta imperium Domini in manu Moysi.
14Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.
14Filii Juda per turmas suas: quorum princeps erat Nahasson filius Aminadab.
15Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.
15In tribu filiorum Issachar fuit princeps Nathanaël filius Suar.
16A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.
16In tribu Zabulon erat princeps Eliab filius Helon.
17Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.
17Depositumque est tabernaculum, quod portantes egressi sunt filii Gerson et Merari.
18Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.
18Profectique sunt et filii Ruben, per turmas et ordinem suum: quorum princeps erat Helisur filius Sedeur.
19Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.
19In tribu autem filiorum Simeon, princeps fuit Salamiel filius Surisaddai.
20A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.
20Porro in tribu Gad erat princeps Eliasaph filius Duel.
21Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.
21Profectique sunt et Caathitæ portantes sanctuarium. Tamdiu tabernaculum portabatur, donec venirent ad erectionis locum.
22Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.
22Moverunt castra et filii Ephraim per turmas suas, in quorum exercitu princeps erat Elisama filius Ammiud.
23Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.
23In tribu autem filiorum Manasse princeps fuit Gamaliel filius Phadassur.
24A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.
24Et in tribu Benjamin erat dux Abidan filius Gedeonis.
25Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.
25Novissimi castrorum omnium profecti sunt filii Dan per turmas suas, in quorum exercitu princeps fuit Ahiezer filius Ammisaddai.
26Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.
26In tribu autem filiorum Aser erat princeps Phegiel filius Ochran.
27A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.
27Et in tribu filiorum Nephthali princeps fuit Ahira filius Enan.
28Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.
28Hæc sunt castra, et profectiones filiorum Israël per turmas suas quando egrediebantur.
29Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.
29Dixitque Moyses Hobab filio Raguel Madianitæ, cognato suo: Proficiscimur ad locum quem Dominus daturus est nobis: veni nobiscum, ut benefaciamus tibi, quia Dominus bona promisit Israëli.
30Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.
30Cui ille respondit: Non vadam tecum, sed revertar in terram meam, in qua natus sum.
31I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.
31Et ille: Noli, inquit, nos relinquere: tu enim nosti in quibus locis per desertum castra ponere debeamus, et eris ductor noster.
32Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.
32Cumque nobiscum veneris, quidquid optimum fuerit ex opibus, quas nobis traditurus est Dominus, dabimus tibi.
33A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.
33Profecti sunt ergo de monte Domini viam trium dierum, arcaque fœderis Domini præcedebat eos, per dies tres providens castrorum locum.
34A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.
34Nubes quoque Domini super eos erat per diem cum incederent.
35Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.
35Cumque elevaretur arca, dicebat Moyses: Surge, Domine, et dissipentur inimici tui, et fugiant qui oderunt te, a facie tua.
36Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.
36Cum autem deponeretur, aiebat: Revertere, Domine, ad multitudinem exercitus Israël.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.