Timotheum I 4

Clementine Vulgate, 1598

Kralice Bible (1613)

1Spiritus autem manifeste dicit, quia in novissimis temporibus discedent quidam a fide, attendentes spiritibus erroris, et doctrinis dæmoniorum,

1Duch pak světle praví, že v posledních časích odvrátí se někteří od víry, poslouchajíce duchů bludných a učení ďábelských,

2in hypocrisi loquentium mendacium, et cauteriatam habentium suam conscientiam,

2V pokrytství lež mluvících, a cejchované majících svědomí své,

3prohibentium nubere, abstinere a cibis, quod Deus creavit ad percipiendum cum gratiarum actione fidelibus, et iis qui cognoverunt veritatem.

3Zbraňujících ženiti se, přikazujících zdržovati se od pokrmů, kteréž Bůh stvořil k užívání s díkčiněním věřícím a těm, jenž poznali pravdu.

4Quia omnis creatura Dei bona est, et nihil rejiciendum quod cum gratiarum actione percipitur:

4Nebo všeliké stvoření Boží dobré jest, a nic nemá zamítáno býti, což se s díků činěním přijímá.

5sanctificatur enim per verbum Dei, et orationem.

5Posvěcuje se zajisté skrze slovo Boží a modlitbu.

6Hæc proponens fratribus, bonus eris minister Christi Jesu enutritus verbis fidei, et bonæ doctrinæ, quam assecutus es.

6Toto předkládaje bratřím, budeš dobrý služebník Jezukristův, vykrmený slovy víry a pravého učení, kteréhož jsi následoval.

7Ineptas autem, et aniles fabulas devita: exerce autem teipsum ad pietatem.

7Světské pak a babské básně zavrz, ale cvič se v zbožnosti.

8Nam corporalis exercitatio, ad modicum utilis est: pietas autem ad omnia utilis est, promissionem habens vitæ, quæ nunc est, et futuræ.

8Nebo tělesné cvičení malého jest užitku, ale zbožnost ke všemu jest užitečná, a má i nynějšího i budoucího života zaslíbení.

9Fidelis sermo, et omni acceptione dignus.

9Věrnáť jest tato řeč a hodná, aby všelijak oblíbena byla.

10In hoc enim laboramus, et maledicimur, quia speramus in Deum vivum, qui est Salvator omnium hominum, maxime fidelium.

10Proto zajisté i pracujeme, i pohanění neseme, že naději máme v Bohu živém, kterýž jest spasitel všech lidí, a zvláště věřících.

11Præcipe hæc, et doce.

11Ty věci předkládej a uč.

12Nemo adolescentiam tuam contemnat: sed exemplum esto fidelium in verbo, in conversatione, in caritate, in fide, in castitate.

12Nižádný mladostí tvou nepohrdej, ale buď příkladem věrných v řeči, v lásce, v duchu, u víře, v čistotě.

13Dum venio, attende lectioni, exhortationi, et doctrinæ.

13Dokudž k tobě nepřijdu, buďiž pilen čítání, a napomínání, i učení.

14Noli negligere gratiam, quæ in te est, quæ data est tibi per prophetiam, cum impositione manuum presbyterii.

14Nezanedbávej daru, kterýž jest v tobě, jenž jest dán skrze proroctví s vzkládáním rukou starších na tě.

15Hæc meditare, in his esto: ut profectus tuus manifestus sit omnibus.

15O tom přemyšluj, v tom buď ustavičně, aby prospěch tvůj zjevný byl všechněm.

16Attende tibi, et doctrinæ: insta in illis. Hoc enim faciens, et teipsum salvum facies, et eos qui te audiunt.

16Budiž sebe pilen i učení, a v tom trvej; nebo to čině, i samého sebe spasíš, i ty, kteříž tebe poslouchají.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.