Marek 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
1Ja nakaldra Nulu wonina wonti panto dirkalani ngujangujara jinkila. Ja kana wolara nunkangu jurborina wonti, ja Nau botani wirina wonti ja ngapani ngamana ngarina wonti, ja kana wolara panto dirkalani ngamana ngarina wonti mitani.
2I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
2Ja Nulu tanangu jeribaka jaurali ngujangujara marapu jinkina wonti, ja Nau tanangu ngujangujarali nunkanali jatana wonti:
3Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
3„Ngaranau! Mai, jaupanietja wapana wonti jaupala.
4I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
4Ja jendranguta nulu jaupanani, palpa paltuni purina wonti; ja paia wokarana wonti ja nina tajina wonti.
5A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
5Palpa marda paltirani purina wonti, ja wata mita tjanka marapu ngamalkana wonti; ja nurujeli punkana wonti, ngangau mita puta nganana wonti.
6A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
6Ja ditji matja dunkana, nau winjarina wonti; ja ngangau kapara pani nganana wonti, nau mujarina wonti.
7A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
7Ja palpa dilkani purina wonti; ja dilka punkana wonti ja nina palimana wonti, ja wata tandra jinkina wonti.
8Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
8Ja palpa mita ngumuni purina wonti, ja kuripunkana wonti ja punkana wonti ja tandra punkibana wonti ja mandrana wonti: Kulnujeli 30, kulnujeli 60, kulnujeli 100.
9I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
9Ja Nau tanangu jatana wonti: Warle talpa ngamalkai ngarala, nulu ngaraiatimai!“
10A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
10Ja Nau kulnulu nganana, nina mili marapratjana ja mandrujeli, ja tanali nunkangunto, jakalkana wonti nunkangupini jeribaka jaurandru.
11I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
11Ja Nau tanangu jatana wonti: „Jurangu matja jinkina warai, jaura kurukuru Godaia mililandru ngujamananto; tanangu, tana palarani nganai, pratjana jeribaka jaura nganai.
12Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
12Ngangau tanali najinani najinanto ja bulu ngujamananto, ja ngaranani ngarananto ja bulu ngundrananto; ngangau tana wata madlentjandru karitjinanto, tanani madlentji kalingananto.“
13I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
13Ja Nau tanangu jatana wonti: „Ninapini jeribaka jaura jura wata ngujamanani, ja worderu jura jeribaka jaura pratjana ngujamala nganai?
14Rozsevač, ten slovo rozsívá.
14Iaupanietjali jaura jaupai.
15Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
15Tana paltuni tanapini nganai; woderi jaura matja jaupana, ja tanali nina ngarana, nurujeli kutji wokarai ja jaura maniai, nina ngarani tananani matja jaupana.
16A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
16Tanangu jeribaka tanapini nganai, tanana marda paltirani matja jaupana; tanali jaura ngarai ja nurujeli murlali nina patai;
17Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
17Ja munta tana kapara pani nganai, a‐ai, tana maraltja nganai; ngadani ketjaketjana ja tirikaripaterina wokaranani jaurandru, tana wolja kalakalarila nganai.
18A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
18Ja palpa, tanana dilkani matja jaupana, tanapini nganai, tanali jaura ngarai,
19Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá.
19Ja nunkangupini mitani manujeli ngundrana, ja poto pirnaia jedibana, ja poto nguruja milkirina tanangu wiriai, ja jaura palimai, ja tandra pani punkibai.
20Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
20Ja tanapini nganai, tanana mita ngumuni matja jaupana; tanali jaura ngarai ja patai ja tandra punkibai; kulnujeli 30, kulnujeli 60, ja kulnujeli 100.“
21Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
21Ja Nau tanangu jatana wonti: „Praitji wokarai, nina kokuni ngarinalu kara, turarani pirini ngarinalu kara kurala? Nau wata parai, nina praitjaia potuni kurala?
22Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
22Ngangau panila kurirpi nganai, naupini wata tinkari pantjinanto; ja panila kurukuruni pantjina wonti, a‐ai, praitjani wokarananto.
23Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
23Kulnujeli talpa ngamalkai ngarala, nulu ngaraiatimai!“
24I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
24Ja Nau tanangu jatana wonti: „Najianau, mina jura ngarai: Mina kokujeli jura jinkiai, jenia koko jura nakaldra manina tikala nganai; ja jura ngaranani, tanali jurangu morla jinkila nganai.
25Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
25Ngangau warle ngamalkai, nunkangu Nulia jinkila nganai; ja warle wata ngamalkai, nunkangundru Nulia bakana jenia manila nganai, mina nulu ngamalkai.“
26I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
26Ja Nau jatana wonti: „Jeruja Godaia milila nganai, worderu kana kulnujeli paua mitani japai,
27A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
27Ja nau mukaturarai, ja jiritjiai tinkani ja ditjini, ja paua punkai ja wirdiriai; ja nau ko worderu.
28Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
28Ngangau mita muntali tandra punkibai, ngopera nindri, ngadani mangatandra, ngadani tandra kantji mangatandrani.
29A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
29Ja tandra talku ngananani, nurujeli nulu kirra jinpai, ngangau kampani ditji wokarana warai.“
30I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
30Ja Nau jatana wonti: „Worangu jeribaka ngaiani Godaia milila kurananto? Mina jeribaka jaurali ngaiani nina jeribaka kurananto kara?
31Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
31Tandra wakawaka jeribaka, ninapini mitani matja jaupana, nau morla waka nganai tandra nguja marapuni mitani.
32Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
32Ja nina matja jaupana, nau kuri punkai ja morla pirna pantjiai nindri marapuni, ja nguna pirna dunkalkai, jeruja pungalani nunkanani bakana paia ngaranala ngamai.“
33A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
33Ja jeribaka jaura marapujeli Nulu tanangu jaura kaukaubana wonti, worderu tana ngurunguru nganana wonti ngarala.
34A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
34Ja jeribaka jaura panini Nulu tanangu panila kaukaubana wonti; windri pilki Nulu milini nunkanani pratjana mildiri ngankana wonti.
35I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
35Ja Nau tanangu, nunkangupini ditjini matja kalkaurarina, jatana wonti: „Ngaiana jerankaria pararananto.“
36A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
36Ja tanali kana wolara worarana wonti ja nina patana wonti worderu Nau botani nganana wonti; ja bakana bota nguru nunkangunto nganana wonti.
37Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
37Ja watara pirna wilparina wonti; ja mandikila botani pinpitarana wonti, jeruja nau ngampu ngapali manamiri nganana wonti.
38A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
38Ja Nau botani ngadani kukati terkana mukaturarana wonti; ja tanali nina jiritjibana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietjajai, jenia jnkangu jeribaka nganai ngaiana palinani?“
39I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
39Ja Nau mukandru matja jiritjina, Nulu watara dikidikibana wonti ja ngapani jatana wonti: „Ngapuriau, dalpura nganau!“ Ja watara mudana wonti, ja dalpura pirna nganana wonti.
40I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
40Ja Nau tanangu jatana wonti: „Minandru jura jeruja japali nganai? Minandru jura wata morlalu ngundrai?“
41I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
41Ja tana japali pirna pantjina wonti ja ngankamalina wonti: „Worana Naupini nganai, ngangau nunkangu watara ja ngapa pankiai?“
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.