Marek 14
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.
1Ja ditji mandruni Passa ja pulkurutjeribanibuka pani ditji nganana wonti; ja Priesta pirnali ja jaura jinkinietjali wontina wonti, worderu tanali nina kirieli patananto ja nari ngankananto.
2Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
2Tana jatana wonti: „Wata ditji pirnani, ngangau kana wolara juajuangaiati.“
3A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši nádobu, vylila ji na hlavu jeho.
3Ja Nau Bethania ngurani Simon kana gambalaia pungani nganana wonti, ja Nau kurlini ngamana ngarinani, widla kulno wokarana wonti, nandru Alabaster koko gildi ngumu pirnanto ngamalkana wonti, ja nandru nina koko wokaribana wonti, ja nina nunkangu mangatandrani nangana wonti.
4I hněvali se někteří mezi sebou, řkouce: I proč ztráta masti této stala se?
4Palpa jerra nganana wonti tana junkarilkijiribamalina wonti ja jatana wonti: „Minani jenia gildi bakujeli tintana?
5Nebo mohlo jest toto prodáno býti dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I škřipěli zubami na ni.
5Ngangau nandruja ninaia gildi kalalaia jinkinanto morla 300 mardatandrani, ja wangiwangini bakujeli jinkinanto.“ Ja tana nankangu buljubuljurina wonti.
6Ale Ježíš řekl: Nechtež jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť jest skutek učinila nade mnou.
6Jesus jatana wonti: „Nanaia murlali worani patanimai. Minandru jura nanaia jupai? Nandruja ngankana ngumu ngakangu ngankana warai.
7Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždy míti budete.
7Ngangau milingeru jura kana wangiwangi jurangunto ngamalkai, ja jura jertapaterinani jura tanangu ngumu ngankananto; ngana jura wata milingeru ngamalkai.
8Ona což mohla, to učinila; předešlať jest, aby těla mého pomazala ku pohřebu.
8Mina nandruja ngankananto, nandruja ngankana warai; nandruja ngopera ngankana warai ngana palku wiribala todinaia.
9Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, také i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její.
9Morlalu ngani jurangu jatai: Woderi tanali paruparu ninapini ngantjiani jaura kaukaubala nganai mita maruni, naka tanali bakana jatala nganai, mina nandruja ngankana warai, nanaia ngundrananto.“
10Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím, aby ho jim zradil.
10Ja Judas Ischariot, marapratjana ja mandrundru kulno, Priesta pirnaia wapana wonti, nulu nina tanangu wontawontananto.
11Oni pak uslyševše to, zradovali se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, kterak by ho příhodně zradil.
11Ja tanali jenia ngarana, tana mankina wonti, ja nunkangu talpadakana wonti mardatandra jinkila; ja nulu wontina wonti worderu nulu nina ditjini talkuni wontawontananto.
12Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?
12Pulkurutjeribanibuka pani ditji ngoperalani, tana Passa kuparu nandrana, mili nunkani nunkangu jatana wonti: „Wodaninkinaia jidni tertapateriai ngaiani wapananto ja ngankingananto, jundru Passa kuparu tajinanto?“
13I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním.
13Ja Nulu mili nunkani mandru jinpana wonti ja pudlangu jatana wonti: „Wapalumai nguraia, ja kana kulno judlangu mandurila nganai, nulu ngapa koko mandrai; nunkangu karipaterialumai,
14A kamžkoli vejde, rcete k hospodáři domu toho: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými?
14Ja woderi nau wirila nganai, jerra punga ngamalkanietjani jatalumai: Ngujangujara jinkinietja jatai: Woderi ngakani piri nganai, naka ngato Passa kuparu milintali tajinanto?
15A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte.
15Ja nulu judlangu tajini piri pirna matja ngankingana, wondrala nganai, naka ngaianani nina ngankingalumai.“
16I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.
16Ja mili nunkani dunkana kurana wonti, ja ngurani wokarana wonti, ja jeruja mankamankana wonti, worderu Nau pudlangu jatana warai; ja pudlali Passa kuparu ngankingana wonti.
17Když pak byl večer, přišel se dvanácti.
17Ja matja kalkaurarina, Nau marapratjana ja mandrunto wokarana wonti.
18A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.
18Ja tana kurlini ngamanani ja tajinani Jesus jatana wonti: „Morlalu ngani jurangu jatai, kulnujeli jurangundru, nulia ngakangunto tajila wapaia, ngana wontawontala nganai.“
19A oni počali se rmoutiti a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já?
19Tanali wonina wonti ngaurongauro pantjila ja nunkangu jatala pilki ja pilki: „Ngani nauja nganai? Ja kulno: Ngani nauja nganai?“
20On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčí se mnou v míse.
20Nulu kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Kulno marapratjana ja mandrundru, ngalikulno mara kurai pirrani.
21Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.
21Kanaia Ngatamura wapai, worderu nunkangundru dakanala parai; jakajai nunkangupini kanani, nulia Kanaia Ngatamura wontawontala nganai; nunkangupini kanani ngumu ngananala, nauja wata dankanala.“
22A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
22Tanali tajinani, Jesujeli buka patana wonti ja ngurungutana wonti ja ninapini wokaribana wonti ja tanangu jinkina wonti ja jatana wonti: „Patanimai ja tajianimai; naupini ngani palku nganai!“
23A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.
23Ja Nulu koko matja patana ja jurakokana, Nulu nina tanangu jinkina wonti, ja tanali pratjanali nunkangundru tapana wonti.
24I řekl jim: To jest krev má nového Zákona, kteráž se za mnohé vylévá.
24Ja Nau tanangu jatana wonti: „Naupini ngani kumari nganai, ninapini ngani marapuja nangateriai.
25Amen pravím vám, žeť již více nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím.
25Morlalu ngani jurangu jatai: «Kararindru ngato wata morla nunkangupini waina nindri tandrandu tapala nganai nunkangupini ditjielu, ngato nina marra tapala nganai Godaia mililani.»“
26A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
26Ja tana jurakokani wima matja jatana, tana maninindri mardawonpaia wapana wonti.
27Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce.
27Ja Jesus tanangu jatana wonti: „Jura pratjaterina nunkangupini tinkani ngakangu kintjakintjarila nganai, ngangau dakanala parai: Ngato ngamalkanietja nandrala nganai, ja tjipi piltjaru nganala nganai.
28Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee.
28Ngadani ngani matja jiritjina warai, ngani jurangu ngopera Galilaiaia wapala nganai.“
29Tedy Petr řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili, ale já nic.
29Petrus nunkangu jatana wonti: „Bakana pratjana jinkangu kintjakintjarinani, ja wata ngani.“
30Řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prve než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš.
30Ja Jesus nunkangu jatana wonti: „Morlalu ngani jinkangu jatai: Karari nunkangupini tinkani, windrila paia ngaperi pota mandru jatananto, jundru ngana pota parkulu jedieli worarala nganai.“
31On pak mnohem více mluvil: Bychť pak měl s tebou i umříti, nezapřímť tebe. A takž také i všickni mluvili.
31Nau morla parparali jatana wonti: „Ngani bakana jinkangunto palinanto, ngato jidnana wata jedieli worarala nganai.“ Jeruja bakana mili pratja jatana wonti.
32I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, ažť se pomodlím.
32Ja tana piri kulnuni wokarana wonti, tala nunkani Gethsemane; ja Nau milini nunkanani jatana wonti: „Ninkida ngamana ngarianau ngani ngatjinantulu.“
33A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.
33Ja Nulu Petrus ja Jakobus ja Johannes patana wonti ja wonina wonti ngaruparala ja japali nganala.
34I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.
34Ja Nau tanangu jatana wonti: „Ngani mungara ngaurongauro pirna nganai narielu; ninkida ngamanimai ja tepi ngamanimai!“
35A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.
35Ja Nau ngalje morla wapana wonti ja mitani woraterina wonti ja ngatjina wonti, ngangau naupini ditji nunkangu wiringananto.
36I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty.
36Ja Nau jatana wonti: „Abba, Ngaperiai! Jidni ngurunguru nganai pratjana ngankala, ninapini koko ngakangundru maniau: wata jeruja, mina ngani jertapateriai, a‐ai, mina jidni.“
37I přišel k učedlníkům a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti?
37Ja Nau tikana wonti, ja Nulu tanana mukaturaranani mankamankana wonti, ja Nau Petrungu jatana wonti: „Simoniai, jidni mukaturarai? Jidni ngandandariai ngalje ngakangunto tepi ngamala?
38Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
38Tepi ngamanau ja ngatjianau, jura wontjanilani wiriati; mungara manju nganai ja palku waltowalto.“
39A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě.
39Ja Nau nakaldra wapana wonti ja ngatjina wonti jenildramata jaura.
40A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí; nebo oči jejich byly obtíženy; aniž věděli, co by jemu odpověděli.
40Ja Nau nakaldra tikana, Nulu tana muka mankamankana wonti; ngangau tana milki parina wonti, ja tana wata milkila nganana wonti, mina tanali nunkangu kalabananto.
41I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišla hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
41Ja Nau pota parkulani tikana wonti ja tanangu jatana wonti: „Mukaturaranau ja ngara ngamanau! Matja mudai; ditji matja wokarana; mai, tanali Kanaia Ngatamura madlentjia marani ngulkujeli jinkila nganai;
42Vstaňte, pojďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest.
42Terkakanau, ngaiana wapananto! mai, nauwa, nuluwa ngana wontawontai, wokaraila.“
43A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, jenž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a od zákoníků a starších.
43Ja nurujeli, Nau jenia jatanani, Judas, marapratjana ja mandrundru kulno, wokarana wonti, ja nunkangunto kana wolara pirna kalti tirieli ja pitali Priesta pirnandru ja jaura jinkinietjandru ja pinarandru.
44Zrádce pak byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest, jmětež ho a veďte opatrně.
44Wontawontanietjali nunkanali tanangu malka jinkina wonti ja jatana wonti: „Worananina ngato manatapala nganai, Nauja nganai, ninaia patanimai, ja ninaia morlalu wapalkanimai!“
45A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho.
45Ja nau wokarana, nau nurujeli nunkangu wapana wonti ja jatana wonti: „Rabbi, Rabbi!“ ja nina manatapana wonti.
46Tedy oni vztáhli naň ruce své a jali jej.
46Tanali mara nunkangu kurana pararana wonti ja nina patana wonti.
47Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze, a uťal jemu ucho.
47Kulno tanangundru jerra terkanani mardakirra dukarana wonti, ja Priesta pirnaia mili kulno nandrana wonti, ja nina talpa wokaribana wonti.
48I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali?
48Ja Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Jura ngankangu dunkana warai watawatali maninietjani jeribaka mardakirrali ja pitali, ngana patala.
49Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale toť se děje, aby se naplnila písma.
49Ditji marapu ngani jurangunto nganana warai Godaia pungani ngujangujara jinkina, ja jura ngana wata patana warai: windri jaura wora morlalu pantjinanto.“
50Tedy učedlníci opustivše jej, všickni utekli.
50Ja tana pratjana nunkangundru puntina wonti ja japa mindrina wonti.
51Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci.
51Ja teri kulno nunkangu karipaterina wonti, nulu windri kati kulno palku baluni ngamalkana wonti; ja teri worali nina patana wonti.
52On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich.
52Ja nulu kati worarana wonti, ja balu japa mindrina wonti.
53I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi, a sešli se k němu všickni přední kněží i starší i zákoníci.
53Ja tanali Jesus Priesta pirnaia wapalkana wonti; ja nunkangu jela Priesta pirna ja pinaru ja jaura jinkinietja pratjana jurborina wonti.
54Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně.
54Ja Petrus nunkangu woritandru karipaterina wonti Priesta pirnaia piri mandrajelu; ja nau naka milini jela ngamana wonti, ja turuni ngarakalina wonti.
55Ale nejvyšší kněz i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, avšak nenalezli.
55Priesta pirnali ja kapara pratjanali jedi jaura wontina wonti Jesungu, nina nari ngankala; ja tanali panila mankamankana wonti.
56Nebo ač mnozí křivé svědectví mluvili proti němu, ale svědectví jejich nebyla jednostejná.
56Ngangau marapujeli jedi jaura morlalu kurana wonti nunkangu, ja tanani jaura morlalu wata kulnuni nganana wonti.
57Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce:
57Ja palpa terkakana wonti ja jedi jaura morlalu kurana wonti, ja jatana wonti:
58My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím.
58„Ngaiani ninaia jatanani ngarana paraia: Ngato ninapini Godaia punga, ninaia kanali marali matja wotina, wokaribala nganai, ja ditjini parkulani ngato kulno nguru wotila nganai, ninaia kanali marali wata wotina warai.“
59Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné.
59Ja bakana jeruja tanani jaura morlalu wata kulnurina wonti.
60Tedy povstav nejvyšší kněz uprostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničehož, což tito na tebe svědčí?
60Ja Priesta pirna terkana tarana wonti ja tertia wapana wonti, ja nulu Jesus jakalkana wonti ja jatana wonti: „Jundru panila kalabai? Mina tanalipini jinkangu morlalu kurai?“
61Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, Syn Boha Požehnaného?
61Nau ngapu nganana wonti ja panila kalabana wonti. Nakaldra Priesta pirnali nina jakalkana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Jidni Christus nganai jurakokania Ngatamura?“
62A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými.
62Jesus jatana wonti: „Ngani Nauja, ja jura najila nganai Kanaia Ngatamura pirnalaia ngunarani ngamanani, ja pariwilpalali talara palkujeli wokaranani.“
63Tedy nejvyšší kněz roztrh roucho své, řekl: I což ještě potřebujeme svědků?
63Priesta pirnali kati nunkani purana wonti ja jatana wonti: „Minani ngaiana jaura morlalu morla ngamalkananto?
64Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni odsoudili jej, že jest hoden smrti.
64Jura Godani ngirkibanani ngarana warai: Mina jura ngundrai?“ Tanali pratjanali nunkangu ngulkuterkana wonti, Nauja nari palinanto.
65I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj nám. A služebníci kyji jej bili.
65Ja palpali wonina wonti nunkangu ngaltja worala, ja mudla nunkani walpadakala, ja nina maramokujeli nandrala, ja nunkangu jatala: „Morlalu jatau!“ Ja bakana milieli nina pitali nandrana wonti.
66A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děveček nejvyššího kněze.
66Ja Petrus pirini ngarinalu nganana, Priesta pirnaia widla mili kulno wokarana wonti.
67A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi.
67Ja nandru Petrus najina, worderu nau ngarakalinani, nandru nina ngurutalpana wonti ja jatana wonti: „Bakana jidni Jesungu Nazaretalani jela nganana warai!“
68Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval.
68Nau jedina wonti ja jatana wonti: „Ngani ko, ja bakana wata ngujamai mina jidni jatai.“ Ja nau piri palaraia dunkana kurana wonti. Ja paia ngaperi jatana wonti.
69Tedy děvečka, uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest.
69Ja widla milieli nina matja najina, nani tanangu, naka terkanani jatana wonti: „Naupini kulno tanangundru nganai.“
70A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest.
70Nau nakaldra jedina wonti. Ja wolja ngadani tana jerra terkana nakaldra Petrungu jatana wonti: „Morlalu jidni kulno tanangundru nganai, ngangau jidni Galilaiala nganai, ja talieli jinkanali jenia wondrai.“
71On pak počal se proklínati a přisahati, pravě: Neznám člověka toho, o němž vy pravíte.
71Ja nulu wonina wonti madlentji jataterila, ja jaura morlalu jatana wonti: „Ngato ninapini kana wata ngujamai, nunkangundru jura jatai.“
72A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prve než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.
72Ja nurujeli paia ngaperi pota mandrulani jatana wonti. Ja Petrulu jenia jaura ngundrana wonti worderu Jesus nunkangu jatala wiri: „Windrila paia ngaperi pota mandru jatananto, jundru ngana pota parkulu jedieli worarala nganai.“ Ja nulu jenia ngundrana, nau jindrana wonti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.