Marek 11
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých,
1Ja tana Jerusalemingu karakara wokaranani, Bethphagingu ja Bethaniangu mani nindri mardawonpani, Nulu mili nunkani mandru jinpana wonti.
2A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně.
2Ja pudlangu jatana wonti: „Wapalumai nunkangupini ngura waka judlangunkari, ja nurujeli judla nunkangu wirinani, judla donki kuparu workamantraterinani mankamankala nganai, nunkangupini wata kana kulno dukaterina warai; nina dukaralumai, ja tikalkalumai!“
3A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem.
3Ja kulno judlangu jatanani: „Ninandru judla jenia ngankai?“ Judla jatalumai: „Kaparali ninaia karkai“; ja nurujeli nulu nina jinpala nganai.
4I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.
4Pudla wapana wonti ja donki kuparu mankamankana wonti manani workamantraterinani, palarani woderi palto karitjiai; ja pudlali nina dukarana wonti.
5Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?
5Ja palpa tanangundru jerra terkana, pudlangu jatana wonti: „Mina judla ngankai, donki kuparu judla dukarai?“
6Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.
6Pudla tanangu jatana wonti worderu Jesujeli jirijiribana warai, ja tanali pudlangu manuni kurana wonti.
7Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.
7Ja pudlali donki kuparu Jesungu tikalkana wonti, ja tanali kati tanani nunkangu kurana wonti, ja nina kurana tarana wonti.
8Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.
8Marapujeli kati tanani paltuni jaupana wonti, kana ngurujeli ngunanguna pitandru wokaribana wonti, ja tanana paltuni jaupana wonti.
9A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
9Ja tana ngopera wapana wonti ja karipaterina wonti maritjina wonti ja jatani wonti: „Hosiana, ngaiani jurakokai ninaia, Nauja wokarai Kaparaia talani:
10Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech.
10Ngaiani jurakokai Ngaperaia ngaiananaia Davidani milila nauja wokarai! Hosiana mirini!“
11I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.
11Ja Jesus Jerusalemingu ja jaura pungani wirina wonti. Ja Nulu pratjana matja najinajibana, ja matja kalkaurarina, Nau Bethaniaia wapana wonti marapratjana ja mandrunto.
12A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.
12Ja tana tankubana Bethaniandru dunkana kurana, Nau mauali nganana wonti.
13A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků.
13Ja Nulu woritandru tandraia nindri kulno talpanto najina wonti, ja Nau nunkangu wokarana wonti, Nulu palpa nunkangu mankamankananto; ja Nau nunkangu matja wokarana, Nulu panila mankamankana wonti windri talpa; ngangau jendranguta wata tandraia miljaru nganana wonti.
14Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho.
14Ja Jesujeli kalabana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Ngurali wata morla kulnujeli jinkangundru tandra tajinanto.“ Ja milieli jenia ngarana wonti.
15I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.
15Ja tana Jerusalemingu wokarana wonti. Ja Jesus Godaia pungani wirina wonti, ja Nulu wonina wonti tanana narrala, tanali Godaia pungani jinkimalina wonti ja burungankana wonti, ja Nulu mardatandrakaritjimalkanietjaia kurli ja mulapara burungankanietjaia ngamana piri kokulterkibana wonti.
16A nedopustil, aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám.
16Ja Nulu wata manuni kurana wonti kulnujeli koko Godaia pungani palkingalkananto.
17I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.
17Ja Nulu ngujangujara jinkina wonti ja tanangu jatana wonti: „Wata dakanala parai: Tanali punga ngakani ngatjini punga dikananto kanani warupotuni? Ja jura ninaia watawatali maninietjaia minka ngankala wapaia.“
18Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho.
18Ja jaura jinkinietjali ja Priesta pirnali jenia ngarana wonti, ja wontina wonti worderu tanali nina nari ngankananto; ngangau tana japali nganana wonti nunkangundru, ngangau kana wolara pirna ngaruparana wonti nunkani ngujangujarandru.
19A když byl večer, vyšel Ježíš z města.
19Ja matja kalkaurarina, tana ngurandru dunkana kurana wonti.
20A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene.
20Ja tankubana palkara tana wiringana, tanali najingana wonti tandraia nindri mujarina warai kaparajelu.
21Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.
21Ja Petrulu jenia ngundrana nunkangu jatana wonti: „Rabbi, najiau! Naupini tandraia nindri, ninaia jundru dikidikibala wiri, mujarina warai.“
22I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.
22Ja Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Godani morlalu ngundranau!
23Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl.
23Ngangau morlalu ngani jurangu jatai: Kulno nunkangupini mardawonpani jatanani: Dukarateriamai ja ngapa pirnani worateriamai, ja nau ngarani nunkanani wata mangangankanani, a‐ai, windri morlalu ngundranani, jenia pantjinani, mina nau jatai, nunkangu pantjila nganai, mina nau jatai.
24Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
24Jendrania ngani jurangu jatai: Pratjana mina jura ngatjinani juranani ngatjiai, morlalu ngundranau jura jenia maninanto, ja jura jenia manila nganai.
25A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
25Ja jura terkanani ngatjila, worani patanau mina jura kulnuni ngamalkai; ngangau bakana Ngaperali juranali pariwilpani madlentji jurani worani patananto.
26Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.
26Jura wata worani patanani, jeruja bakana Ngaperali juranali pariwilpani madlentji jurani wata worani patala nganai.“
27I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší.
27Ja tana nakaldra Jerusalemingu wokarana wonti. Ja Nau Godaia pungani wirarinani, Priesta pirna ja jaura jinkinietja ja pinaru nunkangu wokarana wonti,
28I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo jest tobě dal tu moc, abys tyto věci činil?
28Ja nunkangu jatana wonti: „Mina ngurulali jundru jenia ngankai, ja warle jinkangu ninapini ngurula jinkina warai jenia ngankananto?“
29Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.
29Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Bakana ngato jurana jaura kulno jakalkala nganai, ja jura ngakangu kalabananto; ja ngani jurangu jatala nganai, mina ngurulali ngato jenia ngankai.
30Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.
30Johanini multibanila pariwilpandru kara, kanandru kara nganana wonti? Ngakangu kalabanau!“
31I rozvažovali to sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
31Ja tana tjurujeli ngundrana wonti ja jatana wonti: Ngaiani jatanani, pariwilpandru, Nauja ngaianingu jatala nganai: Minandru jura nunkangu wata morlalu ngundrana wonti?
32Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že jest právě byl prorok.
32Ngaiani jatanani, kanandru, ngaiani kana wolarandru japali nganananto, ngangau tanali marapujeli Johannes Propheta patai.
33I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.
33Ja tanali Jesungu kalabana wonti ja jatana wonti: „Ngaiani ko.“ Ja Jesus tanangu kalabana wonti ja jatana wonti: „Jeruja bakana ngani jurangu wata jatai, mina ngurulali ngato jenia ngankai.“
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.