Marek 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
1Ja Nau nakandru puntina wonti ja Judaia wondirani wokarana wonti, ja mitani Jordan kaiari jerankari palkingana wonti; ja nakaldra kana wolara nunkangu jurborina wonti, ja worderu Nulu milingeru ngankana wonti, Nulu nakaldra tanangu ngujangujara jinkina wonti.
2Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
2Ja Pharisaia nunkangu wokarana wonti nina wontjala, ja tanali nina jakalkana wonti, jenia talku nganai kana kulnuni noa nunkani worarala.
3On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
3Nulu kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Mina Mosili jurangu jirijiribana wonti?“
4Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
4Tana jatana wonti: „Mosili manuni kurana wonti puntibani dakani jaura dakala ja nana worarala.“
5I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
5Ja Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Jurani ngara ngurungurundru nulu jurangu ninapini jirijiribani jaura dakana wonti.
6Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
6Ngopera pantjimanandru Godali tanana materi ja widla pantjimana wonti.
7Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
7Jendrania kana kulnujeli ngaperi nunkani ja ngandri nunkani worarala nganai, ja noani nunkanani jela ngamala nganai.
8I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
8Ja pudla palku kulno nganala nganai. Jendrania pudla wata morla mandru, a‐ai, windri palku kulno nganai.
9Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
9Mina Godali matja ngokana, kanali wata puntibananto.“
10A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
10Ja pungani nina nakaldra milieli nunkanali jendrangundruja jakalkana wonti.
11I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
11Ja Nau tanangu jatana wonti: „Warle noa nunkani woraranani ja noa nguru patanani, nulu nankangu pinta wokaribai;
12A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
12Ja widlali noa nankani woraranani ja noa nguru patanani, nandru pinta wokaribai.“
13Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
13Ja tanali kupa waka nunkangu padakana wonti, Nulu tanana karakarananto; milieli tanana daudauana wonti, tanali tanana padakanani.
14To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
14Jesujeli jenia najina, Nau kaldririna wonti ja tauangu jatana wonti: „Kupa worani patanau, ja wata daudauanau tanana ngakangu wokarananto; ngangau tanangu Godaia milila nganai.
15Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
15Morlalu ngani jurangu jatai: Warle Godaia milila wata patai kupa wakali jeribaka, nau wata nunkangu wirila nganai.“
16A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
16Ja Nulu tanana matja munamana, Nau tanangu mara kuraterina wonti ja tanana ngurungutana wonti.
17Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?
17Ja Nau dunkana kurana wonti paltuja, kulno nunkangu mindrina wonti ja nunkangu pantjaterkana ngarina wonti ja nina jakalkana wonti: „Ngujangujara jinkinietja ngumujai, mina ngato ngankananto tepi ngurali manila?“
18I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
18Jesus nunkangu jatana wonti: „Minandru jundru ngana ngumu dikai? Wata kulno ngumu nganai, windri Goda kulnulu.
19Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
19Jirijiribani jaura jidni milkila: Wata pinta wokaribamai; wata narielu nandramai; wata kurieli maniamai, wata jedi jaura morlalu jatamai; wata watawatali maniamai; ngaperi jinkani ja ngandri jinkani pirna ngundramai.“
20A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
20Nulu kalabana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietjajai, jenia pratjana ngato ngamalkai kupandru.“
21Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
21Jesujeli nina najina, Nulu nina ngantjana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Kulno jundru wata ngamalkai; wapau, pratjana mina jundru ngamalkai, jinkiau kalalaiai, ja wangiwangini bakujeli jinkiau, ja jundru poto pirna pariwilpani ngamalkala nganai; ja ninkidani tikau, ngakangu karipateriau, kunarku maniau.“
22On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
22Nau jenia jaurandru ngaurongauro pantjina wonti, ja ngaurongaurojeli wapana wonti; ngangau nau poto pirna nganana wonti.
23A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
23Ja Jesujeli najina karitjina wonti ja milini nunkanani jatana wonti: „Jenia mati nganai, tana poto pirna Godaia mililani wirinanto.“
24Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
24Mili nunkani jaurandru pirna ngaruparana wonti. Jesujeli nakaldra kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Kupa worai, worderu mati jenia nganai tanangu, tana potuni manujeli ngundranani Godaia mililani wirila.
25Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
25Morla ngaua nganai, Camuli kulno kuri pikiri wilpani palkingananto kana poto pirnani, nau Godaia mililani wirinanto.“
26Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
26Tana morla pirna ngaruparana wonti ja ngankamalina wonti: „Warlengarla tepita manila nganai?“
27A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
27Jesujeli tanana najina wonti ja jatana wonti: „Kana ngandandariai, ngarla Godata wata ngandandariai; ngangau Godani pratjana wata ngandandariai.“
28I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
28Petrulu wonina wonti nunkangu jatala: „Mai, ngaiani pratjana woraranala ja jinkangu karipaterinala!“
29Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
29Jesujeli kalabana wonti ja jatana wonti, morlalu ngani jurangu jatai: „Wata kulno nganai nulu worarana warai punga kara, nejingatata worana kara, kaku worana kara, ngaperi kara, ngandri kara, noa kara, kupa worana kara, mita worana kara ngakangundru ja ngantjani jaurandru.
30Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.
30Nulu wata maninani 100 potajeli karari nunkangupini mitani punga worana ja ngatata worana ja kaku worana ja ngandri worana ja kupa worana ja mita worana tirikaripaterinali jela, ja ngadani tepi ngurali.
31Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
31Marapu ngoperala ngadaia nganala nganai, ja ngadala ngopera nganala nganai.“
32Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
32Tana paltuni nganana wonti Jerusalemia tarala; ja Jesus tanangu ngopera nganingana wonti, ja tana ngaruparana wonti, ja tana nunkangu karipaterina japali pantjina wonti. Ja nulu nakaldra mili marapratjana ja mandruni manduringana wonti ja wonina wonti tanangu jatala, worderu nunkangu ngadani pantjinanto:
33Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
33„Mai, ngaiana Jerusalemia tarala wapaia, ja tanali Kanaia Ngatamura Priesta pirnani ja jaura jinkinietjani ngulkujeli jinkila nganai, ja tanali ninaia naria kurala nganai ja ninaia kana koni ngulkujeli jinkila nganai.
34Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
34Ja tanali ninaia ngirkibala nganai ja nandrala nganai, ja nunkangu ngaltja worala nganai, ja ninaia nari ngankala nganai; ja ditjini parkulani Nauja jiritjila nganai.“
35Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
35Ja nunkangu Jakobus ja Johannes Zebedäuni ngatamura wokarana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Ngujagujara jinkinietjajai, ngali ngantjai, jundru ngalina jinkinanto minakulno ngali jinkangu ngatjiai.“
36On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
36Nau pudlangu jatana wonti: „Mina judla ngantjai, ngato judlangu ngankananto?“
37I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
37Pudla nunkangu jatana wonti: „Ngalingu kurau, kulno jinkangu ngunarani ja kulno jinkangu worangantjuni pirnalani jinkanani ngamananto.“
38Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
38Jesus pudlangu jatana wonti: „Judla ngurunguru nganai, nunkangupini kokundru topala nina ngato tapai; ja nina multibanila manila, nina multibanila ngato maninanto?“
39A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
39Pudla nunkangu jatana wonti: „Kauna, ngali ngurunguru nganai.“ Jesus pudlangu jatana wonti: „Nina koko ninapini ngato tapai, judla tapala nganai; ja nina multibanila, nina ngato maninanto, judla manila nganai;
40Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
40Windri ngamana ngunarani ngakanani ja worangantjuni ngakanani jinkila, wata poto ngakani nganai, a‐ai, windri tanangu, worangu matja ngankingana.“
41A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
41Ja mili marapratjanali jenia ngarana, tana junkarina wonti Jakobungu ja Johanningu.
42Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
42Jesujeli tana karkana wonti ja tanangu jatana wonti: „Jura milkila, kana wolaraia kaparali tanangu jirijiribai, ja tanani kana pirnali tanana jupai.
43Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
43Jeruja wata jurangu nganaiatimai; a‐ai, warle jurangundru ngantjai pirna pantjila, nau mili jurani nganaiatimai.
44A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
44Ja warle jurangundru ngantjai ngoperala nganala, nau pratjanaia mili nganaiatimai.
45Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
45Ngangau bakana Kanaia Ngatamura wata wokarana warai mili ngamalkala, a‐ai, mili nganala, ja tepi nunkani jinkiterila kalala marapuja.“
46Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
46Ja tana Jericho ngurani wokarana wonti. Ja Nau, ja mili nunkani, ja kana wolara Jerichundru dunkana, Timäiuni ngatamura, Bartimäus, butju paltuni ngamana wonti potuni ngatjila.
47A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
47Ja nulu matja ngarana, Jesus Nazarenala Nauja nganai, nulu wonina wonti maritjila ja jatala: „Jesujai, Davidani ngatamurajai, ngakangu kalumiltjamiltjariau!“
48I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
48Ja marapujeli nina daudauana wonti nau ngapurinanto; ja nau morla parparali maritjina wonti: „Davidani ngatamurajai, ngakangu kulumiltjamiltjariau!“
49Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
49Ja Jesus banbana wonti ja jatana wonti: „Ninaia karkanau!“ Ja tanali nina kana butju karkana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Murlali nganamai, terkakamai, Nulia jidna karkai!“
50On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
50Nulu kati nunkani worarana wonti ja terkakana wonti ja Jesungu wokarana wonti.
51I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
51Ja Jesujeli kalabana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Mina jundru ngantjai ngato jinkangu ngankananto?“ Kana butju nunkangu jatana wonti: „Rabbuniai, ngato nakaldra najinanto!“
52Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
52Jesus nunkangu jatana wonti: „Wapau morlalu ngundranali jinkanali jidnana tepi ngankana warai.“ Ja nurujeli nulu nakaldra najina wonti, ja nau Jesungu paltuni karipaterina wonti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.