Marek 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
1And rising up from thence, he cometh into the coasts of Judea beyond the Jordan: and the multitudes flock to him again. And as he was accustomed, he taught them again.
2Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
2And the Pharisees coming to him asked him: Is it lawful for a man to put away his wife? tempting him.
3On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
3But he answering, saith to them: What did Moses command you?
4Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
4Who said: Moses permitted to write a bill of divorce, and to put her away.
5I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
5To whom Jesus answering, said: Because of the hardness of your heart he wrote you that precept.
6Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
6But from the beginning of the creation, God made them male and female.
7Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
7For this cause a man shall leave his father and mother; and shall cleave to his wife.
8I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
8And they two shall be in one flesh. Therefore now they are not two, but one flesh.
9Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
9What therefore God hath joined together, let not man put asunder.
10A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
10And in the house again his disciples asked him concerning the same thing.
11I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
11And he saith to them: Whosoever shall put away his wife and marry another, committeth adultery against her.
12A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
12And if the wife shall put away her husband, and be married to another, she committeth adultery.
13Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
13And they brought to him young children, that he might touch them. And the disciples rebuked them that brought them.
14To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
14Whom when Jesus saw, he was much displeased, and saith to them: Suffer the little children to come unto me, and forbid them not; for of such is the kingdom of God.
15Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
15Amen I say to you, whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child, shall not enter into it.
16A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
16And embracing them, and laying his hands upon them, he blessed them.
17Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?
17And when he was gone forth into the way, a certain man running up and kneeling before him, asked him, Good Master, what shall I do that I may receive life everlasting?
18I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
18And Jesus said to him, Why callest thou me good? None is good but one, that is God.
19Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
19Thou knowest the commandments: Do not commit adultery, do not kill, do not steal, bear not false witness, do no fraud, honour thy father and mother.
20A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
20But he answering, said to him: Master, all these things I have observed from my youth.
21Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
21And Jesus looking on him, loved him, and said to him: One thing is wanting unto thee: go, sell whatsoever thou hast, and give to the poor, and thou shalt have treasure in heaven; and come, follow me.
22On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
22Who being struck sad at that saying, went away sorrowful: for he had great possessions.
23A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
23And Jesus looking round about, saith to his disciples: How hardly shall they that have riches, enter into the kingdom of God!
24Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
24And the disciples were astonished at his words. But Jesus again answering, saith to them: Children, how hard is it for them that trust in riches, to enter into the kingdom of God?
25Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
25It is easier for a camel to pass through the eye of a needle, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
26Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
26Who wondered the more, saying among themselves: Who then can be saved?
27A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
27And Jesus looking on them, saith: With men it is impossible; but not with God: for all things are possible with God.
28I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
28And Peter began to say unto him: Behold, we have left all things, and have followed thee.
29Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
29Jesus answering, said: Amen I say to you, there is no man who hath left house or brethren, or sisters, or father, or mother, or children, or lands, for my sake and for the gospel,
30Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.
30Who shall not receive an hundred times as much, now in this time; houses, and brethren, and sisters, and mothers, and children, and lands, with persecutions: and in the world to come life everlasting.
31Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
31But many that are first, shall be last: and the last, first.
32Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
32And they were in the way going up to Jerusalem: and Jesus went before them, and they were astonished; and following were afraid. And taking again the twelve, he began to tell them the things that should befall him.
33Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
33Saying: Behold we go up to Jerusalem, and the Son of man shall be betrayed to the chief priests, and to the scribes and ancients, and they shall condemn him to death, and shall deliver him to the Gentiles.
34Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
34And they shall mock him, and spit on him, and scourge him, and kill him: and the third day he shall rise again.
35Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
35And James and John the sons of Zebedee, come to him, saying: Master, we desire that whatsoever we shall ask, thou wouldst do it for us:
36On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
36But he said to them: What would you that I should do for you?
37I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
37And they said: Grant to us, that we may sit, one on thy right hand, and the other on thy left hand, in thy glory.
38Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
38And Jesus said to them: You know not what you ask. Can you drink of the chalice that I drink of: or be baptized with the baptism wherewith I am baptized?
39A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
39But they said to him: We can. And Jesus saith to them: You shall indeed drink of the chalice that I drink of: and with the baptism wherewith I am baptized, you shall be baptized.
40Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
40But to sit on my right hand, or on my left, is not mine to give to you, but to them for whom it is prepared.
41A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
41And the ten hearing it, began to be much displeased at James and John.
42Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
42But Jesus calling them, saith to them: You know that they who seem to rule over the Gentiles, lord it over them: and their princes have power over them.
43Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
43But it is not so among you: but whosoever will be greater, shall be your minister.
44A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
44And whosoever will be first among you, shall be the servant of all.
45Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
45For the Son of man also is not come to be ministered unto, but to minister, and to give his life a redemption for many.
46Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
46And they came to Jericho: and as he went out of Jericho, with his disciples, and a very great multitude, Bartimeus the blind man, the son of Timeus, sat by the way side begging.
47A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
47Who when he had heard, that it was Jesus of Nazareth, began to cry out, and to say: Jesus son of David, have mercy on me.
48I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
48And many rebuked him, that he might hold his peace; but he cried a great deal the more: Son of David, have mercy on me.
49Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
49And Jesus, standing still, commanded him to be called. And they call the blind man, saying to him: Be of better comfort: arise, he calleth thee.
50On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
50Who casting off his garment leaped up, and came to him.
51I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
51And Jesus answering, said to him: What wilt thou that I should do to thee? And the blind man said to him: Rabboni, that I may see.
52Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
52And Jesus saith to him: Go thy way, thy faith hath made thee whole. And immediately he saw, and followed him in the way.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.