Marek 12
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
1And he began to speak to them in parables: A certain man planted a vineyard and made a hedge about it, and dug a place for the winefat, and built a tower, and let it to husbandmen; and went into a far country.
2A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
2And at the season he sent to the husbandmen a servant to receive of the husbandmen of the fruit of the vineyard.
3Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
3Who having laid hands on him, beat him, and sent him away empty.
4I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
4And again he sent to them another servant; and him they wounded in the head, and used him reproachfully.
5I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
5And again he sent another, and him they killed: and many others, of whom some they beat, and others they killed.
6Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
6Therefore having yet one son, most dear to him; he also sent him unto them last of all, saying: They will reverence my son.
7Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
7But the husbandmen said one to another: This is the heir; come let us kill him; and the inheritance shall be ours.
8Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
8And laying hold on him, they killed him, and cast him out of the vineyard.
9Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
9What therefore will the lord of the vineyard do? He will come and destroy those husbandmen; and will give the vineyard to others.
10Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
10And have you not read this scripture, The stone which the builders rejected, the same is made the head of the corner:
11Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
11By the Lord has this been done, and it is wonderful in our eyes.
12I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
12And they sought to lay hands on him, but they feared the people. For they knew that he spoke this parable to them. And leaving him, they went their way.
13Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
13And they sent to him some of the Pharisees and of the Herodians; that they should catch him in his words.
14Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
14Who coming, say to him: Master, we know that thou art a true speaker, and carest not for any man; for thou regardest not the person of men, but teachest the way of God in truth. Is it lawful to give tribute to Caesar; or shall we not give it?
15On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
15Who knowing their wiliness, saith to them: Why tempt you me? bring me a penny that I may see it.
16A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
16And they brought it him. And he saith to them: Whose is this image and inscription? They say to him, Caesar’s.
17I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
17And Jesus answering, said to them: Render therefore to Caesar the things that are Caesar’s, and to God the things that are God’s. And they marvelled at him.
18Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
18And there came to him the Sadducees, who say there is no resurrection; and they asked him, saying:
19Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
19Master, Moses wrote unto us, that if any man’s brother die, and leave his wife behind him, and leave no children, his brother should take his wife, and raise up seed to his brother.
20I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
20Now there were seven brethren; and the first took a wife, and died leaving no issue.
21A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
21And the second took her, and died: and neither did he leave any issue. And the third in like manner.
22A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
22And the seven all took her in like manner; and did not leave issue. Last of all the woman also died.
23Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
23In the resurrection therefore, when they shall rise again, whose wife shall she be of them? for the seven had her to wife.
24A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
24And Jesus answering, saith to them: Do ye not therefore err, because you know not the scriptures, nor the power of God?
25Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
25For when they shall rise again from the dead, they shall neither marry, nor be married, but are as the angels in heaven.
26O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
26And as concerning the dead that they rise again, have you not read in the book of Moses, how in the bush God spoke to him, saying: I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob?
27Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
27He is not the God of the dead, but of the living. You therefore do greatly err.
28Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
28And there came one of the scribes that had heard them reasoning together, and seeing that he had answered them well, asked him which was the first commandment of all.
29A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
29And Jesus answered him: The first commandment of all is, Hear, O Israel: the Lord thy God is one God.
30Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
30And thou shalt love the Lord thy God, with thy whole heart, and with thy whole soul, and with thy whole mind, and with thy whole strength. This is the first commandment.
31Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
31And the second is like to it: Thou shalt love thy neighbour as thyself. There is no other commandment greater than these.
32I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
32And the scribe said to him: Well, Master, thou hast said in truth, that there is one God, and there is no other besides him.
33A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
33And that he should be loved with the whole heart, and with the whole understanding, and with the whole soul, and with the whole strength; and to love one’s neighbour as one’s self, is a greater thing than all holocausts and sacrifices.
34A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
34And Jesus seeing that he had answered wisely, said to him: Thou art not far from the kingdom of God. And no man after that durst ask him any question.
35I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
35And Jesus answering, said, teaching in the temple: How do the scribes say, that Christ is the son of David?
36Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
36For David himself saith by the Holy Ghost: The Lord said to my Lord, Sit on my right hand, until I make thy enemies thy footstool.
37Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
37David therefore himself calleth him Lord, and whence is he then his son? And a great multitude heard him gladly.
38I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
38And he said to them in his doctrine: Beware of the scribes, who love to walk in long robes, and to be saluted in the marketplace,
39A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
39And to sit in the first chairs, in the synagogues, and to have the highest places at suppers:
40Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
40Who devour the houses of widows under the pretence of long prayer: these shall receive greater judgment.
41A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
41And Jesus sitting over against the treasury, beheld how the people cast money into the treasury, and many that were rich cast in much.
42A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
42And there came a certain poor widow, and she cast in two mites, which make a farthing.
43I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
43And calling his disciples together, he saith to them: Amen I say to you, this poor widow hath cast in more than all they who have cast into the treasury.
44Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
44For all they did cast in of their abundance; but she of her want cast in all she had, even her whole living.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.