Marek 12
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
1And he began to speak unto them by parables. A certain man planted a vineyard, and set an hedge about it , and digged a place for the winefat, and built a tower, and let it out to husbandmen, and went into a far country.
2A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
2And at the season he sent to the husbandmen a servant, that he might receive from the husbandmen of the fruit of the vineyard.
3Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
3And they caught him , and beat him, and sent him away empty.
4I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
4And again he sent unto them another servant; and at him they cast stones, and wounded him in the head, and sent him away shamefully handled.
5I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
5And again he sent another; and him they killed, and many others; beating some, and killing some.
6Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
6Having yet therefore one son, his wellbeloved, he sent him also last unto them, saying, They will reverence my son.
7Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
7But those husbandmen said among themselves, This is the heir; come, let us kill him, and the inheritance shall be ours.
8Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
8And they took him, and killed him , and cast him out of the vineyard.
9Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
9What shall therefore the lord of the vineyard do? he will come and destroy the husbandmen, and will give the vineyard unto others.
10Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
10And have ye not read this scripture; The stone which the builders rejected is become the head of the corner:
11Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
11This was the Lord’s doing, and it is marvellous in our eyes?
12I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
12And they sought to lay hold on him, but feared the people: for they knew that he had spoken the parable against them: and they left him, and went their way.
13Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
13¶ And they send unto him certain of the Pharisees and of the Herodians, to catch him in his words.
14Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
14And when they were come, they say unto him, Master, we know that thou art true, and carest for no man: for thou regardest not the person of men, but teachest the way of God in truth: Is it lawful to give tribute to Cæsar, or not?
15On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
15Shall we give, or shall we not give? But he, knowing their hypocrisy, said unto them, Why tempt ye me? bring me a penny, that I may see it .
16A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
16And they brought it . And he saith unto them, Whose is this image and superscription? And they said unto him, Cæsar’s.
17I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
17And Jesus answering said unto them, Render to Cæsar the things that are Cæsar’s, and to God the things that are God’s. And they marvelled at him.
18Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
18¶ Then come unto him the Sadducees, which say there is no resurrection; and they asked him, saying,
19Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
19Master, Moses wrote unto us, If a man’s brother die, and leave his wife behind him , and leave no children, that his brother should take his wife, and raise up seed unto his brother.
20I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
20Now there were seven brethren: and the first took a wife, and dying left no seed.
21A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
21And the second took her, and died, neither left he any seed: and the third likewise.
22A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
22And the seven had her, and left no seed: last of all the woman died also.
23Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
23In the resurrection therefore, when they shall rise, whose wife shall she be of them? for the seven had her to wife.
24A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
24And Jesus answering said unto them, Do ye not therefore err, because ye know not the scriptures, neither the power of God?
25Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
25For when they shall rise from the dead, they neither marry, nor are given in marriage; but are as the angels which are in heaven.
26O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
26And as touching the dead, that they rise: have ye not read in the book of Moses, how in the bush God spake unto him, saying, I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob?
27Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
27He is not the God of the dead, but the God of the living: ye therefore do greatly err.
28Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
28¶ And one of the scribes came, and having heard them reasoning together, and perceiving that he had answered them well, asked him, Which is the first commandment of all?
29A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
29And Jesus answered him, The first of all the commandments is , Hear, O Israel; The Lord our God is one Lord:
30Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
30And thou shalt love the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy mind, and with all thy strength: this is the first commandment.
31Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
31And the second is like, namely this, Thou shalt love thy neighbour as thyself. There is none other commandment greater than these.
32I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
32And the scribe said unto him, Well, Master, thou hast said the truth: for there is one God; and there is none other but he:
33A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
33And to love him with all the heart, and with all the understanding, and with all the soul, and with all the strength, and to love his neighbour as himself, is more than all whole burnt offerings and sacrifices.
34A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
34And when Jesus saw that he answered discreetly, he said unto him, Thou art not far from the kingdom of God. And no man after that durst ask him any question.
35I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
35¶ And Jesus answered and said, while he taught in the temple, How say the scribes that Christ is the Son of David?
36Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
36For David himself said by the Holy Ghost, The LORD said to my Lord, Sit thou on my right hand, till I make thine enemies thy footstool.
37Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
37David therefore himself calleth him Lord; and whence is he then his son? And the common people heard him gladly.
38I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
38¶ And he said unto them in his doctrine, Beware of the scribes, which love to go in long clothing, and love salutations in the marketplaces,
39A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
39And the chief seats in the synagogues, and the uppermost rooms at feasts:
40Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
40Which devour widows’ houses, and for a pretence make long prayers: these shall receive greater damnation.
41A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
41¶ And Jesus sat over against the treasury, and beheld how the people cast money into the treasury: and many that were rich cast in much.
42A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
42And there came a certain poor widow, and she threw in two mites, which make a farthing.
43I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
43And he called unto him his disciples, and saith unto them, Verily I say unto you, That this poor widow hath cast more in, than all they which have cast into the treasury:
44Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
44For all they did cast in of their abundance; but she of her want did cast in all that she had, even all her living.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.