Marek 12
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
1Then Jesus began to speak to them in parables: “A man planted a vineyard. He put a wall around it, dug a wine vat, and built a watchtower. Then he rented it out to some tenants and went away on a journey.
2A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
2At harvest time, he sent a servant to the tenants to collect his share of the fruit of the vineyard.
3Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
3But they seized the servant, beat him, and sent him away empty-handed.
4I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
4Then he sent them another servant, and they struck him over the head and treated him shamefully.
5I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
5He sent still another, and this one they killed. He sent many others; some they beat and others they killed.
6Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
6Finally, having one beloved son, he sent him to them. ‘They will respect my son,’ he said.
7Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
7But the tenants said to one another, ‘This is the heir. Come, let us kill him, and the inheritance will be ours.’
8Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
8So they seized the son, killed him, and threw him out of the vineyard.
9Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
9What then will the owner of the vineyard do? He will come and kill those tenants, and will give the vineyard to others.
10Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
10Have you never read this Scripture: ‘The stone the builders rejected has become the cornerstone.
11Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
11This is from the Lord, and it is marvelous in our eyes’?”
12I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
12At this, the leaders sought to arrest Jesus, for they knew that He had spoken this parable against them. But fearing the crowd, they left Him and went away.
13Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
13Later, they sent some of the Pharisees and Herodians to catch Jesus in His words.
14Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
14“Teacher,” they said, “we know that You are honest and seek favor from no one. Indeed, You are impartial and teach the way of God in accordance with the truth. Is it lawful to pay taxes to Caesar or not? Should we pay them or not?”
15On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
15But Jesus saw through their hypocrisy and said, “Why are you testing Me? Bring Me a denarius to inspect.”
16A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
16So they brought it, and He asked them, “Whose image is this? And whose inscription?” “Caesar’s,” they answered.
17I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
17Then Jesus told them, “Give to Caesar what is Caesar’s, and to God what is God’s.” And they marveled at Him.
18Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
18Then the Sadducees, who say there is no resurrection, came to Jesus and questioned Him:
19Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
19“Teacher, Moses wrote for us that if a man’s brother dies and leaves a wife but no children, the man is to marry his brother’s widow and raise up offspring for him.
20I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
20Now there were seven brothers. The first one married and died, leaving no children.
21A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
21Then the second one married the widow, but he also died and left no children. And the third did likewise.
22A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
22In this way, none of the seven left any children. And last of all, the woman died.
23Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
23In the resurrection, then, whose wife will she be? For all seven were married to her.”
24A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
24Jesus said to them, “Aren’t you mistaken, because you do not know the Scriptures or the power of God?
25Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
25When the dead rise, they will neither marry nor be given in marriage. Instead, they will be like the angels in heaven.
26O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
26But concerning the dead rising, have you not read about the burning bush in the Book of Moses, how God told him, ‘I am the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob’?
27Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
27He is not the God of the dead, but of the living. You are badly mistaken!”
28Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
28Now one of the scribes had come up and heard their debate. Noticing how well Jesus had answered them, he asked Him, “Which commandment is the most important of all?”
29A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
29Jesus replied, “This is the most important: ‘Hear O Israel, the Lord our God, the Lord is One.
30Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
30Love the Lord your God with all your heart and with all your soul and with all your mind and with all your strength.’
31Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
31The second is this: ‘Love your neighbor as yourself.’ No other commandment is greater than these.”
32I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
32“Right, Teacher,” the scribe replied. “You have stated correctly that God is One and there is no other but Him,
33A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
33and to love Him with all your heart and with all your understanding and with all your strength, and to love your neighbor as yourself, which is more important than all burnt offerings and sacrifices.”
34A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
34When Jesus saw that the man had answered wisely, He said, “You are not far from the kingdom of God.” And no one dared to question Him any further.
35I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
35While Jesus was teaching in the temple courts, He asked, “How can the scribes say that the Christ is the Son of David?
36Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
36Speaking by the Holy Spirit, David himself declared: ‘The Lord said to my Lord, “Sit at My right hand until I put Your enemies under Your feet.”’
37Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
37David himself calls Him ‘Lord.’ So how can He be David’s son?” And the large crowd listened to Him with delight.
38I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
38In His teaching Jesus also said, “Watch out for the scribes. They like to walk around in long robes, to receive greetings in the marketplaces,
39A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
39and to have the chief seats in the synagogues and the places of honor at banquets.
40Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
40They defraud widows of their houses, and for a show make lengthy prayers. These men will receive greater condemnation.”
41A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
41As Jesus was sitting opposite the treasury, He watched the crowd putting money into it. And many rich people put in large amounts.
42A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
42Then one poor widow came and put in two small copper coins, which amounted to a small fraction of a denarius.
43I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
43Jesus called His disciples to Him and said, “Truly I tell you, this poor widow has put more than all the others into the treasury.
44Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
44For they all contributed out of their surplus, but she out of her poverty has put in all she had to live on.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.