Marek 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
1And he began again to teach by the sea side: and there was gathered unto him a great multitude, so that he entered into a ship, and sat in the sea; and the whole multitude was by the sea on the land.
2I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
2And he taught them many things by parables, and said unto them in his doctrine,
3Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
3Hearken; Behold, there went out a sower to sow:
4I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
4And it came to pass, as he sowed, some fell by the way side, and the fowls of the air came and devoured it up.
5A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
5And some fell on stony ground, where it had not much earth; and immediately it sprang up, because it had no depth of earth:
6A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
6But when the sun was up, it was scorched; and because it had no root, it withered away.
7A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
7And some fell among thorns, and the thorns grew up, and choked it, and it yielded no fruit.
8Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
8And other fell on good ground, and did yield fruit that sprang up and increased; and brought forth, some thirty, and some sixty, and some an hundred.
9I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
9And he said unto them, He that hath ears to hear, let him hear.
10A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
10And when he was alone, they that were about him with the twelve asked of him the parable.
11I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
11And he said unto them, Unto you it is given to know the mystery of the kingdom of God: but unto them that are without, all these things are done in parables:
12Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
12That seeing they may see, and not perceive; and hearing they may hear, and not understand; lest at any time they should be converted, and their sins should be forgiven them.
13I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
13And he said unto them, Know ye not this parable? and how then will ye know all parables?
14Rozsevač, ten slovo rozsívá.
14¶ The sower soweth the word.
15Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
15And these are they by the way side, where the word is sown; but when they have heard, Satan cometh immediately, and taketh away the word that was sown in their hearts.
16A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
16And these are they likewise which are sown on stony ground; who, when they have heard the word, immediately receive it with gladness;
17Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
17And have no root in themselves, and so endure but for a time: afterward, when affliction or persecution ariseth for the word’s sake, immediately they are offended.
18A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
18And these are they which are sown among thorns; such as hear the word,
19Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá.
19And the cares of this world, and the deceitfulness of riches, and the lusts of other things entering in, choke the word, and it becometh unfruitful.
20Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
20And these are they which are sown on good ground; such as hear the word, and receive it , and bring forth fruit, some thirtyfold, some sixty, and some an hundred.
21Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
21¶ And he said unto them, Is a candle brought to be put under a bushel, or under a bed? and not to be set on a candlestick?
22Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
22For there is nothing hid, which shall not be manifested; neither was any thing kept secret, but that it should come abroad.
23Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
23If any man have ears to hear, let him hear.
24I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
24And he said unto them, Take heed what ye hear: with what measure ye mete, it shall be measured to you: and unto you that hear shall more be given.
25Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
25For he that hath, to him shall be given: and he that hath not, from him shall be taken even that which he hath.
26I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
26¶ And he said, So is the kingdom of God, as if a man should cast seed into the ground;
27A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
27And should sleep, and rise night and day, and the seed should spring and grow up, he knoweth not how.
28Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
28For the earth bringeth forth fruit of herself; first the blade, then the ear, after that the full corn in the ear.
29A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
29But when the fruit is brought forth, immediately he putteth in the sickle, because the harvest is come.
30I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
30¶ And he said, Whereunto shall we liken the kingdom of God? or with what comparison shall we compare it?
31Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
31It is like a grain of mustard seed, which, when it is sown in the earth, is less than all the seeds that be in the earth:
32Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
32But when it is sown, it groweth up, and becometh greater than all herbs, and shooteth out great branches; so that the fowls of the air may lodge under the shadow of it.
33A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
33And with many such parables spake he the word unto them, as they were able to hear it .
34A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
34But without a parable spake he not unto them: and when they were alone, he expounded all things to his disciples.
35I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
35And the same day, when the even was come, he saith unto them, Let us pass over unto the other side.
36A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
36And when they had sent away the multitude, they took him even as he was in the ship. And there were also with him other little ships.
37Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
37And there arose a great storm of wind, and the waves beat into the ship, so that it was now full.
38A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
38And he was in the hinder part of the ship, asleep on a pillow: and they awake him, and say unto him, Master, carest thou not that we perish?
39I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
39And he arose, and rebuked the wind, and said unto the sea, Peace, be still. And the wind ceased, and there was a great calm.
40I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
40And he said unto them, Why are ye so fearful? how is it that ye have no faith?
41I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
41And they feared exceedingly, and said one to another, What manner of man is this, that even the wind and the sea obey him?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.