Marek 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
1And again he began to teach by the sea side; and a great multitude was gathered together unto him, so that he went up into a ship, and sat in the sea; and all the multitude was upon the land by the sea side.
2I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
2And he taught them many things in parables, and said unto them in his doctrine:
3Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
3Hear ye: Behold, the sower went out to sow.
4I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
4And whilst he sowed, some fell by the way side, and the birds of the air came and ate it up.
5A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
5And other some fell upon stony ground, where it had not much earth; and it shot up immediately, because it had no depth of earth.
6A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
6And when the sun was risen, it was scorched; and because it had no root, it withered away.
7A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
7And some fell among thorns; and the thorns grew up, and choked it, and it yielded no fruit.
8Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
8And some fell upon good ground; and brought forth fruit that grew up, and increased and yielded, one thirty, another sixty, and another a hundred.
9I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
9And he said: He that hath ears to hear, let him hear.
10A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
10And when he was alone, the twelve that were with him asked him the parable.
11I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
11And he said to them: To you it is given to know the mystery of the kingdom of God: but to them that are without, all things are done in parables:
12Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
12That seeing they may see, and not perceive; and hearing they may hear, and not understand: lest at any time they should be converted, and their sins should be forgiven them.
13I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
13And he saith to them: Are you ignorant of this parable? and how shall you know all parables?
14Rozsevač, ten slovo rozsívá.
14He that soweth, soweth the word.
15Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
15And these are they by the way side, where the word is sown, and as soon as they have heard, immediately Satan cometh and taketh away the word that was sown in their hearts.
16A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
16And these likewise are they that are sown on the stony ground: who when they have heard the word, immediately receive it with joy.
17Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
17And they have no root in themselves, but are only for a time: and then when tribulation and persecution ariseth for the word they are presently scandalized.
18A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
18And others there are who are sown among thorns: these are they that hear the word,
19Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá.
19And the cares of the world, and the deceitfulness of riches, and the lusts after other things entering in choke the word, and it is made fruitless.
20Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
20And these are they who are sown upon the good ground, who hear the word, and receive it, and yield fruit, the one thirty, another sixty, and another a hundred.
21Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
21And he said to them: Doth a candle come in to be put under a bushel, or under a bed? and not to be set on a candlestick?
22Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
22For there is nothing hid, which shall not be made manifest: neither was it made secret, but that it may come abroad.
23Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
23If any man have ears to hear, let him hear.
24I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
24And he said to them: Take heed what you hear. In what measure you shall mete, it shall be measured to you again, and more shall be given to you.
25Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
25For he that hath, to him shall be given: and he that hath not, that also which he hath shall be taken away from him.
26I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
26And he said: So is the kingdom of God, as if a man should cast seed into the earth,
27A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
27And should sleep, and rise, night and day, and the seed should spring, and grow up whilst he knoweth not.
28Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
28For the earth of itself bringeth forth fruit, first the blade, then the ear, afterwards the full corn in the ear.
29A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
29And when the fruit is brought forth, immediately he putteth in the sickle, because the harvest is come.
30I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
30And he said: To what shall we liken the kingdom of God? or to what parable shall we compare it?
31Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
31It is as a grain of mustard seed: which when it is sown in the earth, is less than all the seeds that are in the earth:
32Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
32And when it is sown, it groweth up, and becometh greater than all herbs, and shooteth out great branches, so that the birds of the air may dwell under the shadow thereof.
33A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
33And with many such parables, he spoke to them the word, according as they were able to hear.
34A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
34And without parable he did not speak unto them; but apart, he explained all things to his disciples.
35I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
35And he saith to them that day, when evening was come: Let us pass over to the other side.
36A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
36And sending away the multitude, they take him even as he was in the ship: and there were other ships with him.
37Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
37And there arose a great storm of wind, and the waves beat into the ship, so that the ship was filled.
38A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
38And he was in the hinder part of the ship, sleeping upon a pillow; and they awake him, and say to him: Master, doth it not concern thee that we perish?
39I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
39And rising up, he rebuked the wind, and said to the sea: Peace, be still. And the wind ceased: and there was made a great calm.
40I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
40And he said to them: Why are you fearful? have you not faith yet? And they feared exceedingly: and they said one to another: Who is this (thinkest thou) that both wind and sea obey him?
41I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
no verse 41 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.