Marek 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
1Ja Pharisaia ja jaura jinkinietja palpa nunkangu jurborina wonti, tana Jerusalemingundru wokarana wonti.
2A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
2Ja tanali najina wonti milieli nunkanali palpali mara murumurujeli, jenia wondrai, wata kulirkaterina, buka tajina wonti, tanali daudauana wonti.
3Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
3Ngangau Pharisaiali ja Juda kanali pratjanali wata tajiai, tana wata ngopera mara parparali kulirkaterina warai, ngangau tanali pinaraia jirijiribani jaura patai.
4A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
4Ja tanali jinkimalini pirindru tikanani, tanali wata tajiai, wata ngopera kulirkaterina warai; ja jenia marapu nganai, mina tanali ngankai, worderu koko ja buluru koko ja pirra ja kurli kulirkula.
5Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
5Ngadani Pharisaiali ja jaura jinkinietjali nina jakalkana wonti: „Minandru mili jinkani wata pinaraia jirijiribani jaurani pankiai, ngangau tanali mara murumurujeli buka tajiai“?
6On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
6Nulu kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Ngumu Jesaiasali jurangundru kana jeljujeljundru talpadakana wonti, worderu dakanala parai: Tanalipini kana wolarali ngana manamimieli pirna ngundrai, ja ngara tanani ngakangu worita nganai;
7Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
7Bakujeli tanalia ngana pirna ngundrai, ngangau tanalia kanaia jirijiribanandru ngujangujara jinkiai.
8Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
8Godaia jirijiribani jaura jura worarai, ja kanaia jirijiribani jaura jura patai; marda koko ja buluru koko kulirkala, ja jenia jeribaka jura morla ngankai.
9I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
9Ja Nau tanangu jatana wonti: Ngumu jura Godaia jirijiribani jaura worarai jurani jirijiribani jaura kulkala.“
10Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
10Ngangau Moses jatana wonti: „Ngaperi ja ngandri pirna ngundramai; ja: Warle ngaperani ja ngandrini jaura madlentji jatai, nau naria palinanto.“
11Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
11Jura jatai: Worana ngaperani kara ngandrini kara jatai: „Korban, jenia wondrai: Poto ngumu ngato jinkiai, mina jinkangu ngumu nganai, nina jundru ngakangundru maninanto;
12A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
12Jeruja jura nunkangu wata morla manuni kurai ngaperani kara ngandrini kara ngumu ngankala.
13Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
13Jeruja jura Godaia jaura jurani jirijiribani jaurandru worarai, nina jura matja manina; ja jenia jeribaka jura morla ngankai.“
14I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
14Ja Nulu kana wolara nunkangu karkana wonti ja tanangu jatana wonti: „Pratjanali ngana ngaranimai ja ngundranimai!
15Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
15Panila palarani parai, mina kanani wiriai, jenia nina murumuru ngankai, a‐ai, windri jenia, mina nunkangundru dunkai, jendralipara kana murumuru ngankai.
16Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
16Warle talpa ngamalkai ngarala, nulu ngaraiatimai!“
17A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
17Ja Nau punga kulnuni wirina wonti kana wolarandru, ja milieli nunkanali nina jakalkana wonti jeribaka jaurandru.
18I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
18Ja Nau tanangu jatana wonti: „Jeruja bakana jura patipati nganai? Jura wata ngujamai, jenipara pratjana, mina palarandru kanani wiriai, ngandandariai nina murumuru ngankala?
19Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
19Ngangau jenia wata nunkangu ngarani wiriai, a‐ai, windri mandrani, ja ngadani palkingai; ja jenia tajina pratjana kulirkai.
20Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
20Nau jatana wonti: Mina kanandru dunkai, jendralipara kana murumuru ngankai.
21Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
21Ngangau kana ngarandru dunkai: Ngundrana madlentji, pinta wokaribani, palakantji, naria nandrani.
22Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
22Kurikantji, potuni milkirini, tjikatjika, jedibani, mirautjatieli tajini ja tapani, milki madlentji, ngirkibani, pirna ngundraterini, patipatirini.
23Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
23Jenia madlentji pratjana ngarandru dunkai, ja kana murumuru ngankai.“
24A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
24Ja Nau nakandru terkakana wonti ja Tyrus ja Sidon mitani wokarana wonti; ja Nau punga kulnuni wirina wonti ja ngantjana wonti jenia wata kulnujeli ngujamananto, windri Nau ngandandarina wonti kurukurumalkaterila.
25Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
25Ngangau widla kulnujeli nunkangundru matja ngarana, ngatatajeli nankanali kutji murumuru ngamalkana wonti, ja nani wokarana wonti ja nunkangu tidnani woraterina wonti.
26(Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
26Nani widla Griecha widla nganana wonti, Syro Phönizia mitani dankanala, ja nani nunkangu ngatjina wonti, Nulu kutji murumuru nankani ngatanandru dunkalkananto.
27Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
27Jesus nankangu jatana wonti: „Ngopera kupa jerturinanto; ngangau jenia wata talku nganai kupaia buka manila ja kintalani worala.“
28A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
28Nandru kalabana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Kau Kaparajai; ja bakana kintala wakali kurlini ngarinalu kupa wakaia buka worduwordu tajiai.“
29I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
29Ja Nau nankangu jatana wonti: „Nunkangupini jaurandru wapau! kutji jinkani ngatanandru matja dunkana warai.“
30I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
30Ja nani pungani nankanani wokarala tikana wonti, ja kutji murumuru matja dunkanani mankamankana wonti, ja mankara turarani pirini paranani. (Ngantjani‐jaura G. D. 12. Trinitatis.)
31Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
31Ja Nau nakaldra dunkana wonti Tyrus ja Sidon wondirandru, ja Nau Galilaia pantuni wokarana wonti Dekapolis wondirani terti.
32I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
32Ja tanali nunkangu wapalkana wonti kana talpakuru ja ngapu, ja tana nunkangu ngatjina wonti, Nau nunkangu mara kuraterinanto.
33A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
33Ja Nulu nina kana wolarandru tjirimalkingana wonti, ja nunkangu talpani Nau mara wutju nunkani kuraterina wonti, ja Nulu ngaltja matja worana, Nulu nina tali karakarana wonti.
34A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
34Ja Nulu pariwilpa najina tarana wonti ja ngatjina wonti ja jatani wonti nunkangu: „Ephata“, jenia wondrai: „Biririau!“
35A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
35Ja nurujeli nau talpa biririna wonti, ja nau tali walto pantjina wonti, ja nau talku jatana wonti.
36I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
36Ja Nulu tanangu jirijiribana wonti, wata jenia kanani kaukaubala; ja worderu morla Nulu daudauana wonti, jeruja morla tanali jenia kaukaubana wonti.
37A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
37Ja tana pirna ngaruparana wonti ja jatana wonti: „Warupoto Nulia ngumu ngankai; talpakuru Nulia ngankai ngarananto ja ngapu jatananto.“
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.