Marek 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Coptic New Testament (Bohairic)
1I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
1ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲐⲰⲞⲨϮ ϨⲀⲢⲞϤ ⲚϪⲈⲚⲒⲪⲀⲢⲒⲤⲈⲞⲤ ⲚⲈⲘ ϨⲀⲚⲞⲨⲞⲚ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲚⲒⲤⲀϦ ⲈⲀⲨⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲒⲖⲎⲘ
2A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
2ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲨⲚⲀⲨ ⲈϨⲀⲚⲞⲨⲞⲚ ⲚⲦⲈⲚⲈϤⲘⲀⲐⲎ ⲦⲎⲤ ϪⲈ ⲤⲈⲞⲨⲰⲘ ⲚⲚⲒⲰⲒⲔ ⲈⲢⲈ ⲚⲞⲨϪⲒϪ ⲐⲰⲖⲈⲂ ⲈⲦⲈ ⲪⲀⲒ ⲠⲈ ϪⲈ ⲚⲀⲦⲒⲀ ⲦⲞⲦⲞⲨ
3Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
3ⲚⲒⲪⲀⲢⲒⲤⲈⲞⲤ ⲄⲀⲢ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲒⲞⲨⲆⲀⲒ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲘⲠⲀⲨⲞⲨⲰⲘ ⲀⲨϢⲦⲈⲘⲒⲀ ⲦⲞⲦⲞⲨ ⲚⲞⲨⲘⲎ ϢⲚⲤⲞⲠ ⲈⲨⲀⲘⲞⲚⲒ ⲚϮⲠⲀⲢⲀⲆⲞⲤⲒⲤ ⲚⲦⲈⲚⲒⲠⲢⲈⲤⲂⲨⲦⲈⲢⲞⲤ
4A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
4ⲞⲨⲞϨ ⲈϢⲰⲠ ⲀⲨϢⲦⲈⲘⲞⲘⲤⲞⲨ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚϮⲀⲄⲞⲢⲀ ⲘⲠⲀⲨⲞⲨⲰⲘ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲈⲞⲨⲞⲚ ϨⲀⲚⲔⲈⲘⲎϢ ⲈⲀⲨϬⲒⲦⲞⲨ ⲈⲀⲨⲀⲘⲞⲚⲒ ⲘⲘⲰⲞⲨ ϨⲀⲚⲰⲘⲤ ⲚⲦⲈϨⲀⲚⲀⲪⲞⲦ ⲚⲈⲘ ϨⲀⲚⲜⲈⲤⲦⲎⲤ ⲚⲈⲘ ϨⲀⲚⲬⲀⲖⲔⲒⲚ
5Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
5ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϢⲈⲚϤ ⲚϪⲈⲚⲒⲪⲀⲢⲒⲤⲈⲞⲤ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲤⲀϦ ϪⲈ ⲈⲐⲂⲈⲞⲨ ⲤⲈⲘⲞϢⲒ ⲀⲚ ⲚϪⲈⲚⲈⲔⲘⲀⲐⲎ ⲦⲎⲤ ⲔⲀⲦⲀ ϮⲠⲀⲢⲀⲆⲞⲤⲒⲤ ⲚⲦⲈⲚⲒⲠⲢⲈⲤⲂⲨⲦⲈⲢⲞⲤ ⲀⲖⲖⲀ ϦⲈⲚϨⲀⲚϪⲒϪ ⲈⲨⲐⲞⲖⲈⲂ ⲤⲈⲞⲨⲰⲘ ⲘⲠⲒⲰⲒⲔ.
6On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
6ⲚⲐⲞϤ ⲆⲈ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲔⲀⲖⲰⲤ ⲀϤⲈⲢⲠⲢⲞⲪⲎⲦⲈⲨⲒⲚ ⲈⲐⲂⲈ ⲐⲎⲚⲞⲨ ⲚϪⲈⲎⲤⲀⲒⲀⲤ ϦⲀ ⲚⲒϢⲞⲂⲒ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲈⲦⲤϦⲎⲞⲨⲦ ϪⲈ ⲠⲀⲒⲖⲀⲞⲤ ⲈⲢⲦⲒⲘⲀⲚ ⲘⲘⲞⲒ ϦⲈⲚⲚⲞⲨⲤⲪⲞⲦⲞⲨ ⲠⲞⲨϨⲎⲦ ⲆⲈ ϤⲞⲨⲎⲞⲨ ⲤⲀⲂⲞⲖ ⲘⲘⲞⲒ
7Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
7ⲈⲨⲈⲢⲤⲈⲂⲈⲤⲐⲈ ⲘⲘⲞⲒ ⲈⲪⲖⲎⲞⲨ ⲈⲨϮⲤⲂⲰ ⲚϨⲀⲚⲤⲂⲰ ⲚϨⲞⲚϨⲈⲚ ⲚⲢⲰⲘⲒ.
8Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
8ⲈⲀⲦⲈⲦⲈⲚⲬⲀ ϮⲈⲚⲦⲞⲖⲎ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲨϮ ⲚⲤⲀⲐⲎⲚⲞⲨ ⲦⲈⲦⲈⲚⲀⲘⲞⲚⲒ ⲚϮⲠⲀⲢⲀⲆⲞⲤⲒⲤ ⲚⲦⲈⲚⲒⲢⲰⲘⲒ
9I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
9ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲔⲀⲖⲰⲤ ⲦⲈⲦⲈⲚⲈⲢⲀⲐⲈⲦⲒⲚ ⲚϮⲈⲚⲦⲞⲖⲎ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲨϮ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲈⲦⲈⲚⲀⲢⲈϨ ⲈⲦⲈⲦⲈⲚⲠⲀⲢⲀⲆⲞⲤⲒⲤ
10Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
10ⲘⲰⲨⲤⲎⲤ ⲄⲀⲢ ⲀϤϪⲞⲤ ϪⲈ ⲀⲢⲒⲦⲒⲘⲀⲚ ⲘⲠⲈⲔⲒⲰⲦ ⲚⲈⲘ ⲦⲈⲔⲘⲀⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲪⲎ ⲈⲐⲚⲀⲤⲀϪⲒ ⲈϤϨⲰⲞⲨ ⲚⲤⲀⲠⲈϤⲒⲰⲦ ⲚⲈⲘ ⲦⲈϤⲘⲀⲨ ⲘⲀⲢⲈϤⲘⲞⲨ ⲚⲞⲨⲘⲞⲨ.
11Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
11ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ⲆⲈ ⲦⲈⲦⲈⲚϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲀⲢⲈϢⲀⲚ ⲞⲨⲢⲰⲘⲒ ϪⲞⲤ ⲘⲠⲈϤⲒⲰⲦ ⲚⲈⲘ ⲦⲈϤⲘⲀⲨ ϪⲈ ⲔⲞⲢⲂⲀⲚ ⲈⲦⲈ ⲞⲨⲦⲀⲒⲞ ⲠⲈ ⲀⲔϢⲀⲚϪⲈⲘϨⲎ ⲞⲨ ⲘⲘⲞϤ ⲈⲂⲞⲖ ⲘⲘⲞⲒ
12A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
12ⲚⲦⲈⲦⲈⲚⲬⲰ ⲘⲘⲞϤ ⲀⲚ ⲈⲈⲢ ϨⲖⲒ ⲘⲠⲈϤⲒⲰⲦ ⲒⲈ ⲦⲈϤⲘⲀⲨ
13Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
13ⲈⲢⲈⲦⲈⲚⲔⲰⲢϤ ⲘⲠⲒⲤⲀϪⲒ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲨϮ ϦⲈⲚⲦⲈⲦⲈⲚⲠⲀⲢⲀⲆⲞⲤⲒⲤ ⲐⲎ ⲈⲦⲀⲢⲈⲦⲈⲚⲦⲎⲒⲤ ⲞⲨⲞϨ ϨⲀⲚⲘⲎϢ ⲘⲠⲀⲒⲢⲎϮ ⲈⲨⲞⲚⲒ ⲚⲚⲀⲒ ⲦⲈⲦⲈⲚⲢⲀ ⲘⲘⲰⲞⲨ.
14I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
14ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤⲘⲞⲨϮ ⲞⲚ ⲈⲠⲒⲘⲎϢ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲤⲰⲦⲈⲘ ⲈⲢⲞⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲔⲀϮ
15Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
15ⲘⲘⲞⲚ ϨⲖⲒ ⲤⲀⲂⲞⲖ ⲘⲠⲒⲢⲰⲘⲒ ⲈϤⲚⲀ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲢⲰϤ ⲈⲞⲨⲞⲚ ϢϪⲞⲘ ⲘⲘⲞϤ ⲈⲤⲞϤϤ ⲀⲖⲖⲀ ⲚⲎ ⲈⲐⲚⲎⲞⲨ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲢⲰϤ ⲘⲠⲒⲢⲰⲘⲒ.
16Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
16ⲪⲎ ⲈⲦⲈ ⲞⲨⲞⲚ ⲘⲀϢϪ ⲘⲘⲞϤ ⲈⲤⲰⲦⲈⲘ ⲘⲀⲢⲈϤⲤⲰⲦⲈⲘ
17A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
17ⲞⲨⲞϨ ϨⲞⲦⲈ ⲈⲦⲀⲨⲒ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲠⲒⲎⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀ ⲠⲒⲘⲎϢ ⲚⲀⲨϢⲒⲚⲒ ⲘⲘⲞϤ ⲚϪⲈⲚⲈϤⲘⲀⲐⲎ ⲦⲎⲤ ⲈϮⲠⲀⲢⲀⲂⲞⲖⲎ
18I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
18ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲠⲀⲒⲢⲎϮ ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ϨⲀⲚⲀⲦⲔⲀϮ ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ⲘⲠⲈⲦⲈⲚⲔⲀϮ ϪⲈ ϨⲰⲂ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈⲦⲤⲀⲂⲞⲖ ⲈⲐⲚⲀ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲢⲰϤ ⲘⲠⲒⲢⲰⲘⲒ ⲘⲘⲞⲚ ϢϪⲞⲘ ⲘⲘⲰⲞⲨ ⲈⲤⲞϤϤ
19Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
19ϪⲈ ⲤⲈⲚⲀ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲠⲈϤϨⲎⲦ ⲀⲚ ⲀⲖⲖⲀ ⲦⲈϤⲚⲈϪⲒ ⲞⲨⲞϨ ϢⲀⲨϢⲈ ⲚⲰⲞⲨ ⲈⲚⲒⲘⲀⲚϨⲈⲘⲤⲒ ⲈϤⲦⲞⲨⲂⲞ ⲚⲚⲒϦⲢⲎⲞⲨⲒ ⲦⲎⲢⲞⲨ.
20Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
20ⲚⲀϤϪⲰ ⲆⲈ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲠⲈⲐⲚⲎⲞⲨ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲢⲰϤ ⲘⲠⲒⲢⲰⲒⲘⲒ ⲚⲐⲞϤ ⲈⲦⲤⲰϤ ⲘⲠⲒⲢⲰⲘⲒ.
21Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
21ⲈⲂⲞⲖ ⲄⲀⲢ ⲤⲀϦⲞⲨⲚ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲠⲒϨⲎ ⲦⲚⲦⲈ ⲚⲒⲢⲰⲘⲒ ϢⲀⲨⲒ ⲈⲂⲞⲖ ⲚϪⲈⲠⲒⲘⲞⲔⲘⲈⲔ ⲈⲦϨⲰⲞⲨ ⲚⲒⲠⲞⲢⲚⲒⲀ ⲚⲒϬⲒⲞⲨⲒ ⲚⲒϦⲰⲦⲈⲂ ⲚⲒⲘⲈⲦⲚⲰⲒⲔ.
22Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
22ⲚⲒⲘⲈⲦϬⲒⲚϪⲞⲚⲤ ⲚⲒⲘⲈⲦⲠⲈⲦϨⲰⲞⲨ ⲚⲒⲘⲈⲦⲆⲞⲖⲞⲤ ⲚⲒⲤⲰϤ ⲚⲒⲂⲀⲖ ⲈⲦϨⲰⲞⲨ ⲚⲒϪⲈⲞⲨⲀ ⲞⲨϬⲒⲤⲒ ⲚϨⲎⲦ ⲞⲨⲘⲈⲦⲀⲦⲔⲀϮ
23Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
23ⲚⲀⲒ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲈⲦϨⲰⲞⲨ ⲈⲨⲚⲎⲞⲨ ⲈⲂⲞⲖ ⲤⲀϦⲞⲨⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲤⲈⲤⲰϤ ⲘⲠⲒⲢⲰⲘⲒ.
24A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
24ⲈⲦⲀϤⲦⲰⲚϤ ⲆⲈ ⲈⲂⲞⲖ ⲘⲘⲀⲨ ⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲈⲚⲒⲤⲀ ⲚⲦⲈⲦⲨⲢⲞⲤ ⲚⲈⲦⲤⲒⲆⲰⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲞⲨⲎⲒ ⲚⲀϤⲞⲨⲰϢ ⲀⲚ ⲠⲈ ⲚⲦⲈϨⲖⲒ ⲈⲘⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲘⲠⲈϤϢϪⲈⲘϪⲞⲘ ⲚⲰⲂϢ
25Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
25ⲞⲨⲞϨ ⲤⲀⲦⲞⲦⲤ ⲀⲤⲤⲰⲦⲈⲘ ⲚϪⲈⲞⲨⲤϨⲒⲘⲒ ⲈⲐⲂⲎⲦϤ ⲐⲎ ⲈⲦⲈ ⲞⲨⲞⲚ ⲞⲨⲠⲚⲈⲨⲘⲀⲚⲀⲔⲀⲐⲀⲢⲦⲞⲚ ⲚⲈⲘ ⲦⲈⲤϢⲈⲢⲒ ⲈⲦⲀⲤⲒ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲀⲤϨⲒⲦⲤ ⲈϦⲢⲎⲒ ϦⲀ ⲚⲈϤϬⲀⲖⲀⲨϪ
26(Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
26ϮⲤϨⲒⲘⲒ ⲆⲈ ⲚⲈⲞⲨⲈⲒⲚⲒⲚ ⲚⲦⲈⲚ ⲤⲨⲢⲒⲀ ⲠⲈⲤⲄⲈⲚⲞⲤ ⲞⲨⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚϮⲪⲞⲒⲚⲒⲔⲎ ⲠⲈ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲤϮϨⲞ ⲈⲢⲞϤ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲈϤϨⲒ ⲆⲈⲘⲰⲚ ⲈⲂⲞⲖ ⲚⲦⲈⲤϢⲈⲢⲒ
27Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
27ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ⲚⲀⲤ ϪⲈ ⲬⲀⲤ ⲚϢⲞⲢⲠ ⲚⲦⲞⲨⲤⲒ ⲚϪⲈⲚⲒϢⲎⲢⲒ ⲞⲨ ⲄⲀⲢ ⲚⲀⲚⲈⲤ ⲀⲚ ⲈⲈⲖ ⲠⲰⲒⲔ ⲚⲚⲒϢⲎⲢⲒ ⲈⲦⲎⲒϤ ⲚⲚⲒⲞⲨϨⲰⲢ.
28A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
28ⲚⲐⲞⲤ ⲆⲈ ⲀⲤⲈⲢⲞⲨⲰ ⲠⲈϪⲀⲤ ⲚⲀϤ ϪⲈ ⲤⲈ ⲠⲀϬⲞⲒⲤ ⲚⲒⲔⲈⲞⲨϨⲰⲢ ⲤⲈⲞⲨⲰⲘ ⲈϦⲢⲎⲒ ⲚϮⲦⲢⲀⲚⲈⲌⲀ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲚⲒⲖⲈϤⲖⲒϤⲒ ⲚⲦⲈⲚⲒⲀⲖⲰⲞⲨⲒ.
29I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
29ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲀⲤ ϪⲈ ⲈⲐⲂⲈ ⲠⲀⲒⲤⲀϪⲒ ⲘⲀϢⲈ ⲚⲈⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒ ⲦⲈϢⲈⲢⲒ ⲚϪⲈⲠⲒⲆⲈⲘⲰⲚ.
30I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
30ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲤϢⲈ ⲚⲀⲤ ⲈⲠⲈⲤⲎⲒ ⲀⲤϪⲒⲘⲒ ⲚϮⲀⲖⲞⲨ ϨⲒϪⲈⲚ ⲠⲒϬⲖⲞϪ ⲞⲨⲞϨ ⲠⲒⲆⲈⲘⲰⲚ ⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲰⲦⲤ.
31Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
31ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤⲒ ⲞⲚ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲚⲒⲐⲞϢ ⲚⲦⲈⲦⲨⲢⲞⲤ ⲚⲀϤⲤⲒⲚⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲦⲤⲒⲆⲰⲚ ⲈⲪⲒⲞⲘ ⲚⲦⲈϮⲄⲀⲖⲒⲖⲈⲀ ⲞⲨⲦⲈ ⲚⲒⲐⲞϢ ⲚⲦⲈϮⲘⲎϮ ⲘⲂⲀⲔⲒ
32I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
32ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲒⲚⲒ ⲚⲀϤ ⲚⲞⲨⲔⲞⲨⲢ ⲚⲈⲂⲞ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϮϨⲞ ⲈⲢⲞϤ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲈϤⲬⲀ ϪⲒϪ ϨⲒϪⲰϤ.
33A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
33ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲞⲖϤ ⲤⲀⲠⲤⲀ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀ ⲠⲒⲘⲎϢ ⲀϤϨⲒ ⲚⲈϤⲦⲎⲂ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲚⲈϤⲘⲀϢϪ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤϨⲒⲐⲀϤ ⲀϤϬⲒ ⲚⲈⲘ ⲠⲈϤⲖⲀⲤ
34A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
34ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤϪⲞⲨϢⲦ ⲈⲠϢⲰⲒ ⲈⲦⲪⲈ ⲀϤϤⲒⲀϨⲞⲘ ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲀϤ ϪⲈ ⲈⲠⲪⲀⲐⲀ ⲈⲦⲈ ⲪⲀⲒ ⲠⲈ ϪⲈ ⲀⲞⲨⲰⲚ.
35A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
35ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲞⲨⲰⲚ ⲚϪⲈⲚⲈϤⲘⲀϢϪ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤϮⲞⲨⲰ ⲚϪⲈⲠⲒⲤⲚⲀϨ ⲚⲦⲈⲠⲈϤⲖⲀⲤ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤⲤⲀϪⲒ ⲠⲈ ⲈϤⲤⲞⲨⲦⲰⲚ
36I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
36ⲞⲨⲞϨ ⲀϤϨⲞⲚϨⲈⲚ ⲈⲦⲞⲦⲞⲨ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲞⲨϢⲦⲈⲘϪⲞⲤ ⲚϨⲖⲒ ϨⲞⲤⲆⲈ ⲘⲀⲖⲖⲞⲚ ⲚⲀⲨϨⲒⲰⲒϢ ⲚϨⲞⲨⲞ
37A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
37ⲚⲀⲨⲈⲢϢⲪⲎⲢⲒ ⲈⲨϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲔⲀⲖⲰⲤ ⲀϤⲀⲒⲦⲞⲨ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲈⲦⲀϤⲐⲢⲈ ⲚⲒⲔⲞⲨⲢ ⲤⲰⲦⲈⲘ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲒⲀⲦⲤⲀϪⲒ ⲚⲦⲞⲨⲤⲀϪⲒ.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.