Marek 8
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:
1Tanangupini ditjini kana wolara pirna naka nganana wonti, ja ngangau tanali panila ngamalkana wonti tajila, Jesujeli mili nunkani karkana wonti ja tanangu jatana wonti:
2Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli.
2„Ngani kana wolarani kalumiltjamiltjariai, ngangau ditji parkulu tanaia ngakangunto ngamana warai, ja tanali panila ngamalkai tajila;
3A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.
3Ja ngato tananaia ngakangundru maua jinpanani nguraia tananaia, tanaia paltuni wariwariati; ngangau palpa tanangundru woritandru wokarala wiri.“
4Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?
4Ja milieli nunkanali kalabana wonti nunkangu: „Wodajerindru kulnujeli buka maninanto ninkida pitarani, tananaia jerto ngankala?“
5I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm.
5Ja Nulu tanana jakalkana wonti: „Worderuntja buka ngunku jura ngamalkai?“ Tana jatana wonti: „Mara wora ja mandrumata.“
6I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.
6Ja Nulu kana wolarani jirijiribana wonti mitani ngamana ngarinanto. Ja Nulu buka ngunku mara wora ja mandru patana wonti, ja tanana ngurungutana wonti ja wokaribana wonti ja milini nunkanani jinkina wonti, tanali tanangu jinkinanto; ja tanali kana wolarani jinkina wonti.
7A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.
7Ja tanali bakana paru wakawaka ngalje ngamalkana wonti; ja Nulu tanana ngurungutana wonti ja jirijiribana wonti, tananapini bakana jinkinanto.
8I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.
8Ja tanali tajina wonti ja jerturina wonti; ja tanali buka worduwordu kampana wonti billi mara wora ja mandru.
9Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je.
9Ja tanali matja tajina 4000 nganana wonti; ja Nulu tanana jinpana wonti.
10Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.
10Ja nurujeli Nau milini nunkanani jela botani wirina wonti, ja Dalmanutha mitani wokarana wonti.
11I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.
11Ja Pharisaia dunkana wonti ja wonina wonti nunkangu jela jakalkijiribamalila, ja ngantjana wonti nunkangundru malka kulno pariwilpandru najila, nina wontjala.
12A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.
12Ja Nau Jaolali nunkanali ngaurongauro plrna pantjina wonti ja jatana wonti: „Minandru nulupini ngujali malka kulno ngundrai? Morlalu ngani jurangu jatai: Nulupini ngujali wata malka kulno manila nganai.“
13A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře.
13Ja Nulu tanana worarana wonti, ja nakaldra botani wirina wonti, ja dirkalaia jerankaria pararana wonti.
14I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.
14Ja tana kuritarana wonti buka padakala, ja tanali botani windri buka ngunku kulno ngamalkana wonti.
15Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.
15Ja Nulu tanangu jirijiribana wonti ja jatana wonti: „Najianau ja ngamalkaterianau Pharisaiaia pulkurutjeribani bukandru, ja Herodini pulkurutjeribani bukandru.“
16I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.
16Ja tana ngankamalina wonti ja jatana wonti: „Jenia Nauja jatai, ngangau ngaiana wata buka padakana warai.“
17A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše?
17Ja Jesujeli jenia ngujamana, Nau tanangu jatana wonti: „Minandru jura ngankamaliai ngangau jura buka pani ngamalkai? Jura wata ngundrai ja bakana wata ngujamai? Jura kararilu ngara ngurunguru nganai?
18Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,
18Jura milki ngamalkai ja wata najiai? Jura talpa ngamalkai ja wata ngarai? Ja jura wata mangatandra wilpariai?
19Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.
19Ngato buka ngunku mara wora 5000 materani matja wokaribana, worderuntja billi buka worduwordujeli manamiri jura kampana paraia?“ Tana nunkangu jatana wonti: „Marapratjana ja mandrumata.“
20A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.
20Ngato buka ngunku mara wora ja mandru 4000 materani matja wokaribana, worderuntja billi buka worduwordujeli manamiri jura kampala wiri? Ja tana jatana wonti: „Mara wora ja mandrumata.“
21I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte?
21Ja Nau tanangu jatana wonti: „Worderu jura wata ngujamai?“
22I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.
22Ja Nau Bethsaida wokarana wonti; ja tanali nunkangu butju kulno wokaralkana wonti ja nunkangu ngatjina wonti, Nulu nina karakarananto.
23I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.
23Ja Nulu kana butju mara patana wonti, ja nina ngurandru tjirimalkingana wonti; ja Nulu nunkangu milkini ngaltja worana wonti, ja Nau nunkangu mara kuraterina wonti ja nina jakalkana wonti: „Jundru palpa najiai?“
24A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.
24Ja Nulu najina tarana wonti ja jatana wonti: „Ngato kana worana najiai, ngangau pita jeribaka ngato tana najiai, tana wapanani.“
25Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky.
25Ngadani Nau nakaldra mara nunkangu milkini kuraterina wonti ja nunkangu jirijiribana wonti, nulu najina tarananto; ja nau nakaldra tepi pantjina wonti, ja worita pratjana talku najina wonti.
26I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav.
26Ja Nulu nina pungaia nunkanaia jinpana wonti ja jatana wonti: „Wata ngurani wiriau, ja wata kulnuni jenia jatau ngurani.“
27Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?
27Ja Jesus ja mili nunkani wapana wonti ngura wakaia Cäsarea Philippini karakara. Ja paltuni Nulu mili nunkani jakalkingana wonti ja tanangu jatana wonti: „Mina kana jatai, worana ngani nganai?“
28Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.
28Tanali kalabana wonti: „Johannes multibanietja; ja palpa: Elias; ja palpa: Propheta kulno.“
29Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.
29Ja Nau tanangu jatana wonti: „Mina jura jatai, worana ngani nganai?“ Petrulu kalabana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Jidni Christus nganai.“
30I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili.
30Ja Nulu tanana daudauana wonti, tanali wata nunkangundru kulnuni kaukaubananto.
31I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
31Ja Nulu wonina wonti tanangu ngujangujara jinkila: „Kanaia Ngatamura pirna ketjaketjananto, ja pinaru worali, ja Priesta pirna worali, ja jaura jinkinietja worali nina worananto ja nari ngankananto, ja ditjini parkulani Nau tepi terkakananto.“
32Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.
32Ja Nulu talku ninapini jaura tanangu kaukaubana wonti. Ja Petrulu nina tjirimalkana wonti ja wonina wonti nina daudauala.
33Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.
33Nulu najina karitjina mili nunkani najina wonti, ja Nulu Petrus daudauana wonti ja jatana wonti: „Ngakangu ngadaia nganamai, Satanajai! Ngangau jundru wata ngundrai mina Godaia nganai, a‐ai, windri mina kanaia.“
34A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.
34Ja Nulu kana wolara milini nunkanani jela matja karkana, Nau tanangu jatana wonti: „Warle ngantjai, ngakangu karipaterila, nau munta panila ngundrateriatimai, ja nulu kunarku nunkani maniatimai ja ngakangu karipateriatimai.
35Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.
35Ngangau warle tepi nunkani ngantjai kulkala, nulu nina tintala nganai; ja warle tepi nunkani tintai ngakangundru ja ngantjani jaurandru, nulu nina mankamankala nganai.
36Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?
36Jenia kanani ngumu nganai kara, nulu mita maru maninani, ja mungara nunkani tintaterinani?
37Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?
37Mina kalala kanali jinkinanto kara mungarani nunkanani?
38Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.
38Ngangau worana ngakangundru ja ngakani jaurandru nintali nganai tanangupini nguja palakantjini ja madlentjani, nunkangundru bakana Kanaia Ngatamura nintali nganala nganai, Nauja wokarala nganai Ngaperaia nunkanaia pirnalani angela kulikirinto.“
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.