Marek 8
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
1V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:
1NI ran oko pil pokon kalaimunia mia, ap jota me re tunole; a ap kotin molipedo japwilim a tounpadak kan, majani on irail:
2Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli.
2I pokela pokon et, pwe re ieian ia ran jilu, ap jota ar tunol.
3A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.
3O ma I kadar ir won ni im ar dupok, re pan liponmaj nani al, pwe akai ir kodo jan waja doo.
4Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?
4A japwilim a tounpadak kan ap japen potoan on i: la waja, me amen pan kak ki jan ia prot, men kamedela pokon et nan jap tan et?
5I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm.
5A ap kotin kainoma re irail: Prot depa mi re omail? Re ap japen potoan on: Me iju.
6I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.
6I ari kotin majani on pokon o, en mondi on nan pwel, ap kotikida lopon en prot iju, laolaoki, pilitiki pajan o ari, ap kotiki on japwilim a tounpadak kan, pwe ren nek. Irail ari nek on pokon o.
7A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.
7Kijin mam kai pil mia, i ari laolaoki o majani, ren pil neki on irail.
8I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.
8Irail ari mana o medier. Irail ap deuk pena kopou en maremor iju luan kamadip,
9Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je.
9Me manaer me koren ion pakid. A ap kotin kadar ir pajan.
10Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.
10Io japwilim a tounpadak kan ap madan kotidan pon jop pot, kotelan nan wein Dalmanuta.
11I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.
11Parijar akai ap kodo, tapiada akamai on i, men kilan re a kilel jan nanlan, pwe re kajonejon i.
12A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.
12A ap kotin kaananala nan nen i, majani: Menda di wet nonki kilel eu? Melel I indai on komail: Jota kilel eu pan ko on di wet.
13A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře.
13I ari kotila jan irail, pil pur on nin jop o, kotilan palio.
14I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.
14Irail ap monokela prot oko, men kapinwar arail, lopon prot ta ieu mimi re rail nin jop o.
15Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.
15I ari kapun on irail majani: Kalaka en Parijar ko ar kalap o on Erodej a kalap.
16I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.
16Irail ap lamelame nan pun irail: Jota atail prot oko.
17A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše?
17Ni en Iejuj a kotin maniada, a majani on irail: Da me komail toutouki a jota kan omail prot? Komail jaikenta dedekila o weweki? Monion omail kapikapitakaita?
18Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,
18Maj omail mia, ap jota kilan; jalon omail mia, ap jota ron. O komail jota tamataman,
19Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.
19Ni ai pilinon me limekid lopon en prot limau o, kopou en maremor depa, me komail deukada? Re ap potoan on i: Me eijokriau.
20A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.
20O iju nan pun en me pakid, kopou en maremor depa, me komail deukada? Re ap potoan: Me iju.
21I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte?
21A ap kotin kainoma re ’rail: A da me komail jota dedeki?
22I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.
22A ap koti don Petjaida. Re ap wa don i majkun amen, poekipoeki en jair i.
23I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.
23A ap kotin ale pa en me majkun o kaluala jan ni kijin kanim o; A ap likidi on ni maj a o pwil poa lim a ko ap kainoma re a, ma a kilanada waja de jo?
24A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.
24I ari jarada potoan: I kilan aramaj akan likamada tuka kai, me alialu jili.
25Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky.
25A pil pwil pon maj a lim a ko, ap kajaradakeda. I ari kelailada ap kilanada mau.
26I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav.
26A ap kotin kadaralan nin im a majani: Koe depa pur won ni kijin kanim o, o pil depa indai on meamen nin kanim o
27Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?
27Iejuj i japwilim a tounpadak kan ap kotieila nan kanim en Jajarea Pilipi ko. Ari, ni u kotikot kowei, ap kotin kainoima ren japwilim a tounpadak kan majani on irail: Ij me aramaj inda me Nai?
28Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.
28irail japen i potoan on: Ioanej jaunpaptaij; a akai inda, a akai, me Eliaj; a akai me amen jan ren jaukop akan.
29Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.
29A ap kotin kainoma re irai: l A komail, ij me komail kin inda me nai? Petruj ap japen patoan on i: Komui Krijtuj!
30I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili.
30I ari kotin kalik irail edi, re depa indai on meamen
31I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
31A ap kotin tapiada kawewe kin irail, me Nain aramaj en kalokolok toto o jokonekonla pan jaumaj akan, o jamero lapalap akan, o jaunkawewe kan, o pan kamela, ap pan maureda murin ran jilu.
32Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.
32Majan wet a kotin majani janjal. Petruj ap ukada i tapiada kapun on i.
33Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.
33Iejuj ap kotin jaupeido aupwil jili pon japwilim a tounpadak kan, kapun on Petruj majani: Kola muri, Jatan! Pwe om lamalam kaidin en Kot, a en aramaj.
34A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.
34A kotin molipedo pokon o japwelim a tounpadak kan, a majani on irail: Meamen pan idauen ia, en tounmeteki pein i, ap wada a lopu, idauen ia.
35Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.
35Pwe meamen kanakanai mour i, pan pupe jan. A meamen kajela mauri pweki nai o ronamau, pan dorela i.
36Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?
36Pwe da me katepan aramaj a aneki jappa u, ap kajela maur?
37Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?
37O da me aramaj pan wiliankidi maur i?
38Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.
38Pwe meamen namenok kin ia o ai padak kan nan pun en di en kamal o jued wed, i me Nain aramaj pil pan ailaki, ni a pan kodo ni linan en Jam a ian tounlan jaraui kan.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.