Marek 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
1I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
1A AP kotin majani on irail: Melel I indai on komail: Akai me ian mi met, jota pan mela, lao kilan wein Kot a kokido manaman.
2A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
2Murin pon wonu pon Iejuj ap kotin ukada Petruj o Iakopuj o Ioanej kalua ir dalan pon nana ileile eu, ir kalapuk. I ari kotin wukila mo ’rail.
3A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého žádný bělič na zemi učiniti nemůže.
3Japwilim a likau ko linalinala, puetepueteta jno. Jota jaunlopolop nan jappa kak kapuete puetetala dueta.
4I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
4Eliaj i Mojej ap pwara don ir, ari, ira o Iejuj ap mamajan pena.
5A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
5Petruj ap japen potoan on Iejuj: Rapi, me mau on kitail en kotikot met. Kitail en kauada kijin im jilikij: Tanpaj ar, o en Mojej o en Eliaj.
6Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
6Pwe a jaja, da me a pan inda, pwe re majapwekada.
7I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
7Pali en dapok pali ap kadupwal irail edi; o nil eu peidido jan nan dapok o: I met nai ol kompok! Komail ron i!
8A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
8Ari, re jaliokeda, jolar amen me re kilan, Iejuj ta, me kotikot re ’rail.
9A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
9Ari, ni arail kotikot kotido jan nin nana o, a kotin kalik irail edi, re depa indai on meamen, me re kilan ko, lao Nain aramaj mauredar jan ren me melar akan.
10I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti?
10Re ap edie pena majan pot et nan pun ar, ap peipeidokki pena, da wewe en maureda jan ren me melar akan?
11I otázali se ho, řkouce: Což pak zákoníci praví, že Eliáš musí přijíti prve?
11Irail ap peidok re a potoan on: Da me jaunkawewe kan indaki, Eliaj pan pwarado maj?
12On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprve, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že má mnoho trpěti a za nic položen býti.
12I ari kotin japen, majani on irail: Melel Eliaj kodo maj, kamauiada meakan. O iaduen intinidi duen Nain aramaj? Me pan kolokolok toto o jokonekon.
13Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm.
13A I indai on komail, Eliaj pwarer, o re wiai on i, me re mauki duen a intinidi due.
14Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich a zákoníky, an se hádají s nimi.
14A lao koti don tounpadak kan, a majani pokon kalaimunia eu kapil ir pena o jaunkawewe kan peipeidok re irail.
15A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a sběhše se, přivítali ho.
15Ni ar kilanadar i, pokon o ap puriamuiki la tanado ranamau on i.
16I otázal se zákoníků: Co se hádáte spolu?
16A ap kotin kainoma re irail: peidok da kai, me komail idedok re ’rail?
17A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
17Amen toun pokon o japen i potoan on: Jaunpadak, i potoan don komui nai putak o, me nen loton mi poa.
18Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli.
18Ari, waja karoj me a kin tiada poa, a kin kapururada; a ap kin pudopud o katekatete ni o tonetonela. I potoan on japwilim omui tounpadak kan, pwe re en kauja jan i, ari, re jota kak.
19A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
19A ap kotin japen irail majani: Di wet meid jopojon. Ia arain ai pan mimi re omail, ia arain ai pan kokoa komail? Wadoniai!
20I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
20Irail ap poto don i. Ni a kotin majani i, nen o ap madan kupururada i; a ap pupedi on nan pwel, wia pudopud taputapur jili.
21I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství.
21A ap kainoma ren jam a: I me a arain me kot et a lel? A ap potoan on: Jan ni a jeri.
22A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
22Pan me toto a kin kajedi on i nan iai o nan pil, pwen kamela i. Ari, ma re kotin kak on, re kotin kupura kit ala jauaja kit!
23A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
23Iejuj ap kotin majani on i: Ma koe me pojon; meakaroj me kak ren me pojon.
24A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
24Madan jam en kijin jeri ap weriwer, janejan, potoan: Main, i pojon. Kom kotin katinaiada jan ai jopojon.
25Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
25Ni en Iejuj a kotin majani ar tanetan pena, a ap anianiada nen jaut o kotin majani on nen loton o jalonepon: I indai on uk, koieido jan lole! Koe depa pure won i!
26Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel.
26A ap weriwer, kapururada kaualap, ap koiei jan. I ari likamata a melar. Akai ap inda, a melar.
27Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal.
27Iejuj ap kotin ale pa a kauada, i ari uda.
28A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci?
28Ni a koti don ni im o, japwilim a tounpadak kan ap okiok peidok re a potoan on: Da me je jota kak kaujeki jan?
29I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.
29A ap kotin majani on irail: Jon wet jota kin koki jan meakot kapakap o kaijejol eta.
30A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtěl, aby kdo o tom věděl.
30Re ap kotila jan waja o, weidala nan Kalilaa. A jota men, meamen en aja.
31Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane.
31Pwe a men kotin kawewe on japwilim a tounpadak kan ap majani on irail: Nain aramaj pan panalan ni pa en aramaj. Irail pan kamela i a murin a kamela a pan maureda murin ran kajilu.
32Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a ostýchali se ho otázati.
32A irail jota dedeki majan o; a re majak kalelapok re a.
33I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
33A ap koti don Kapernaum; ni a kotikot nan im o a ap kotin kainoma re ’rail: Da me komail akakamaiki nani al o?
34A oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
34Irail ari nenenla, pwe re akamaiki nani al o, ij me pan laud re ’rail.
35A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť všech nejposlednější a všech služebník.
35I ari kotin, molipedo ekriamen oko, ap majani on irail: Meamen men moa, a en mi muri o papa on karoj.
36A vzav pacholátko, postavil je uprostřed nich, a vzav je na lokty své, řekl jim:
36I ari kotin ale kijin jeri amen, kotitidi on nan pun arail: A Iau palodi i ap majani on irail.
37Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
37Meamen me apwali amen jan ren kijin jeri pukat ni ad ai, a pil apwali ia. A me apwali ia, kaidik nai, me a apwali, a inn kadar ia do.
38I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme tam jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí.
38Ioanej ap japen i, potoan on: Jaunpadak, je kilan amen, me kakauj tewil akan ni mar omui, a ap jota kin ian kit. Kit ari inapiedi, pweki a kaidin kij at.
39Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Nebť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, ať by mohl snadně zle mluviti o mně.
39lejuj ap kotin majani: Der inapiedi! Pwe meamen me wia manaman ni ad ai, jota pan kak en lalaue ia.
40Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
40Pwe meamen jota u on kitial, i kijan atail pali.
41Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, protože jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
41Pwe meamen, me pan ki on komail dal en pil eu ni ad ai, pweki omail kijan Krijtuj, melel I indai on komail, katin i jota pan jalon jan.
42A kdožť by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by lépe mu bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
42O meamen, me kamakar amen ir me tikitik, me pojon ia, a mau on takai en ir plaua eu en paudoki on ni tapin wor a; a ap lokidokila nan madau.
43A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla, v oheň neuhasitelný,
43Ma apali en pa om kamakar uk, lopuke jan! A mau on uk, ko on maur, ni om danidan jan om pa pokon mia, ap ko on nan pweleko, nan kijiniai jokun.
44Kdež červ jejich neumírá a oheň nehasne.
44Waja ar muaj jota kin mela o kijiniei jota kin kunla.
45A pakli noha tvá horšila by tě, utniž ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v oheň neuhasitelný,
45O ma apali en na om kamakar uk, lepuka jan! A mau on uk, ko on maur ni om jikilikil jan om pat en na pokon mia, ap lokidokila nan pweleko, nan kijiniai jokun.
46Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne.
46Waja ar muaj jota kin mela o kijiniai jota kin kunla.
47Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného,
47Ma apali maj om kamakar uk, kapida jan! Me mau on uk, maj pali pedelon on nan wein Kot jan maj unjok lokidokila nan kijiniai en pweleko.
48Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne.
48Waja ar muaj jota kin mela, o kijiniai jota kin kunla.
49Nebo každý člověk ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
49Pwe amen amen pan joleki kijiniai, dueta mairon karoj kin joleki jol.
50Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou.
50Me mau jol. A ma jola nam en jol, nam a pan ko jan ia? Jol en mi re omail o komail popol pena!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.