Marek 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
1Ele lhes disse: “Em verdade lhes digo que alguns dos que estão aqui de modo nenhum provarão a morte até que vejam o Reino de Deus vindo com poder.”
2A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
2Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João, e os levou em particular a um alto monte, e foi transfigurado diante deles.
3A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého žádný bělič na zemi učiniti nemůže.
3Suas roupas tornaram-se resplandecentes, extremamente brancas como a neve, como nenhum lavandeiro na terra seria capaz de deixá-las.
4I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
4Elias e Moisés apareceram a eles, e estavam conversando com Jesus.
5A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
5Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: “Rabi, é bom estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para o senhor, uma para Moisés e uma para Elias.”
6Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
6Pois ele não sabia o que dizer, porque estavam com muito medo.
7I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
7Uma nuvem os envolveu com a sua sombra, e da nuvem saiu uma voz: “Este é o meu Filho amado. Ouçam-no.”
8A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
8De repente, olhando ao redor, não viram mais ninguém com eles, a não ser Jesus.
9A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
9Enquanto desciam do monte, ele lhes ordenou que não contassem a ninguém as coisas que tinham visto, até que o Filho do Homem tivesse ressuscitado dentre os mortos.
10I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti?
10Eles guardaram essa palavra consigo, perguntando uns aos outros o que significava “ressuscitar dentre os mortos”.
11I otázali se ho, řkouce: Což pak zákoníci praví, že Eliáš musí přijíti prve?
11Eles lhe perguntaram: “Por que os escribas dizem que Elias deve vir primeiro?”
12On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprve, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že má mnoho trpěti a za nic položen býti.
12Ele lhes disse: “De fato, Elias vem primeiro, e restaura todas as coisas. Como está escrito a respeito do Filho do Homem, que ele deve sofrer muito e ser desprezado?
13Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm.
13Mas eu lhes digo que Elias já veio, e também fizeram com ele tudo o que quiseram, assim como está escrito a respeito dele.”
14Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich a zákoníky, an se hádají s nimi.
14Chegando aos discípulos, ele viu uma grande multidão ao redor deles, e escribas discutindo com eles.
15A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a sběhše se, přivítali ho.
15Imediatamente toda a multidão, ao vê-lo, ficou muito admirada e, correndo para ele, o saudou.
16I otázal se zákoníků: Co se hádáte spolu?
16Ele perguntou aos escribas: “O que vocês estão perguntando a eles?”
17A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
17Um homem da multidão respondeu: “Mestre, eu trouxe a ti o meu filho, que tem um espírito mudo;
18Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli.
18e, sempre que o domina, lança-o por terra; e ele espuma pela boca, range os dentes e fica rígido. Eu pedi aos teus discípulos que o expulsassem, e eles não conseguiram.”
19A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
19Ele lhe respondeu: “Ó geração incrédula, até quando estarei com vocês? Até quando os suportarei? Tragam-no a mim.”
20I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
20Eles trouxeram o menino a Jesus. Quando o espírito viu Jesus, imediatamente convulsionou o menino, que caiu no chão, rolando e espumando pela boca.
21I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství.
21Ele perguntou ao pai dele: “Há quanto tempo isso tem acontecido com ele?” Ele disse: “Desde a infância.
22A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
22Muitas vezes o tem lançado tanto no fogo quanto na água para destruí-lo. Mas se podes fazer alguma coisa, tem compaixão de nós e ajuda-nos.”
23A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
23Jesus lhe disse: “Se tu podes crer, todas as coisas são possíveis ao que crê.”
24A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
24Imediatamente o pai do menino exclamou em lágrimas: “Eu creio. Ajuda a minha incredulidade!”
25Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
25Quando Jesus viu que uma multidão vinha correndo, ele repreendeu o espírito imundo, dizendo-lhe: “Espírito mudo e surdo, eu te ordeno, sai dele, e nunca mais entres nele!”
26Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel.
26Depois de clamar e convulsioná-lo violentamente, saiu dele. O menino ficou como morto, a tal ponto que a maioria deles dizia: “Ele está morto.”
27Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal.
27Mas Jesus o tomou pela mão e o levantou; e ele ficou em pé.
28A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci?
28Quando ele entrou em casa, seus discípulos lhe perguntaram em particular: “Por que nós não conseguimos expulsá-lo?”
29I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.
29Ele lhes disse: “Esta espécie só pode sair por meio de oração e jejum.”
30A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtěl, aby kdo o tom věděl.
30Eles saíram dali e passaram pela Galileia. Ele não queria que ninguém soubesse disso,
31Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane.
31pois estava ensinando os seus discípulos, e lhes dizia: “O Filho do Homem está sendo entregue nas mãos dos homens, e eles o matarão; e, depois de morto, no terceiro dia ressuscitará.”
32Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a ostýchali se ho otázati.
32Mas eles não entendiam o que ele queria dizer, e tinham medo de lhe perguntar.
33I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
33Ele chegou a Cafarnaum, e quando estava em casa, perguntou-lhes: “O que vocês estavam discutindo entre si no caminho?”
34A oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
34Mas eles ficaram calados, pois no caminho haviam discutido uns com os outros sobre quem era o maior.
35A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť všech nejposlednější a všech služebník.
35Ele se sentou, chamou os doze e lhes disse: “Se alguém quiser ser o primeiro, será o último de todos, e o servo de todos.”
36A vzav pacholátko, postavil je uprostřed nich, a vzav je na lokty své, řekl jim:
36Ele tomou uma criança e a colocou no meio deles. Tomando-a nos braços, disse-lhes:
37Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
37“Quem receber uma destas crianças em meu nome, a mim me recebe; e quem me receber, não recebe a mim, mas àquele que me enviou.”
38I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme tam jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí.
38João lhe disse: “Mestre, vimos alguém que não nos segue expulsando demônios em teu nome; e nós o proibimos, porque ele não nos segue.”
39Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Nebť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, ať by mohl snadně zle mluviti o mně.
39Mas Jesus disse: “Não o proíbam, pois não há ninguém que faça um milagre em meu nome e possa logo depois falar mal de mim.
40Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
40Pois quem não é contra nós é por nós.
41Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, protože jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
41Pois quem lhes der um copo de água para beber em meu nome, por vocês pertencerem a Cristo, em verdade lhes digo que de modo nenhum perderá a sua recompensa.
42A kdožť by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by lépe mu bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
42“Quem fizer tropeçar um destes pequeninos que creem em mim, melhor lhe seria que fosse lançado no mar com uma pedra de moinho pendurada ao pescoço.
43A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla, v oheň neuhasitelný,
43Se a sua mão o fizer tropeçar, corte-a. É melhor para você entrar na vida mutilado, do que, tendo as duas mãos, ir para a Geena, para o fogo inextinguível,
44Kdež červ jejich neumírá a oheň nehasne.
44‘onde o seu verme não morre, e o fogo não se apaga.’
45A pakli noha tvá horšila by tě, utniž ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v oheň neuhasitelný,
45Se o seu pé o fizer tropeçar, corte-o. É melhor para você entrar na vida aleijado, do que, tendo os dois pés, ser lançado na Geena, no fogo que nunca se apagará—
46Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne.
46‘onde o seu verme não morre, e o fogo não se apaga.’
47Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného,
47Se o seu olho o fizer tropeçar, arranque-o. É melhor para você entrar no Reino de Deus com um só olho, do que, tendo dois olhos, ser lançado na Geena de fogo,
48Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne.
48‘onde o seu verme não morre, e o fogo não se apaga.’
49Nebo každý člověk ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
49Pois cada um será salgado com fogo, e cada sacrifício será temperado com sal.
50Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou.
50O sal é bom, mas se o sal perder o seu sabor, com que o temperarão? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.