Matouš 20
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.
1Simile est regnum cælorum homini patrifamilias, qui exiit primo mane conducere operarios in vineam suam.
2Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
2Conventione autem facta cum operariis ex denario diurno, misit eos in vineam suam.
3A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
3Et egressus circa horam tertiam, vidit alios stantes in foro otiosos,
4I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám.
4et dixit illis: Ite et vos in vineam meam, et quod justum fuerit dabo vobis.
5A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.
5Illi autem abierunt. Iterum autem exiit circa sextam et nonam horam: et fecit similiter.
6Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?
6Circa undecimam vero exiit, et invenit alios stantes, et dicit illis: Quid hic statis tota die otiosi?
7Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.
7Dicunt ei: Quia nemo nos conduxit. Dicit illis: Ite et vos in vineam meam.
8Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.
8Cum sero autem factum esset, dicit dominus vineæ procuratori suo: Voca operarios, et redde illis mercedem incipiens a novissimis usque ad primos.
9A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.
9Cum venissent ergo qui circa undecimam horam venerant, acceperunt singulos denarios.
10Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.
10Venientes autem et primi, arbitrati sunt quod plus essent accepturi: acceperunt autem et ipsi singulos denarios.
11A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce:
11Et accipientes murmurabant adversus patremfamilias,
12Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.
12dicentes: Hi novissimi una hora fecerunt, et pares illos nobis fecisti, qui portavimus pondus diei, et æstus.
13On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.
13At ille respondens uni eorum, dixit: Amice, non facio tibi injuriam: nonne ex denario convenisti mecum?
14Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.
14Tolle quod tuum est, et vade: volo autem et huic novissimo dare sicut et tibi.
15Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Èili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?
15Aut non licet mihi quod volo, facere? an oculus tuus nequam est, quia ego bonus sum?
16Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
16Sic erunt novissimi primi, et primi novissimi. Multi enim sunt vocati, pauci vero electi.
17A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim:
17Et ascendens Jesus Jerosolymam, assumpsit duodecim discipulos secreto, et ait illis:
18Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.
18Ecce ascendimus Jerosolymam, et Filius hominis tradetur principibus sacerdotum, et scribis, et condemnabunt eum morte,
19A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.
19et tradent eum gentibus ad illudendum, et flagellandum, et crucifigendum, et tertia die resurget.
20Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho.
20Tunc accessit ad eum mater filiorum Zebedæi cum filiis suis, adorans et petens aliquid ab eo.
21Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém.
21Qui dixit ei: Quid vis? Ait illi: Dic ut sedeant hi duo filii mei, unus ad dexteram tuam, et unus ad sinistram in regno tuo.
22Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
22Respondens autem Jesus, dixit: Nescitis quid petatis. Potestis bibere calicem, quem ego bibiturus sum? Dicunt ei: Possumus.
23Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.
23Ait illis: Calicem quidem meum bibetis: sedere autem ad dexteram meam vel sinistram non est meum dare vobis, sed quibus paratum est a Patre meo.
24A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry.
24Et audientes decem, indignati sunt de duobus fratribus.
25Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
25Jesus autem vocavit eos ad se, et ait: Scitis quia principes gentium dominantur eorum: et qui majores sunt, potestatem exercent in eos.
26Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.
26Non ita erit inter vos: sed quicumque voluerit inter vos major fieri, sit vester minister:
27A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník;
27et qui voluerit inter vos primus esse, erit vester servus.
28Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.
28Sicut Filius hominis non venit ministrari, sed ministrare, et dare animam suam redemptionem pro multis.
29A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.
29Et egredientibus illis ab Jericho, secuta est eum turba multa,
30A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
30et ecce duo cæci sedentes secus viam audierunt quia Jesus transiret: et clamaverunt, dicentes: Domine, miserere nostri, fili David.
31Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
31Turba autem increpabat eos ut tacerent. At illi magis clamabant, dicentes: Domine, miserere nostri, fili David.
32I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?
32Et stetit Jesus, et vocavit eos, et ait: Quid vultis ut faciam vobis?
33Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.
33Dicunt illi: Domine, ut aperiantur oculi nostri.
34I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním.
34Misertus autem eorum Jesus, tetigit oculos eorum. Et confestim viderunt, et secuti sunt eum.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.