Izajáš
Chapter 3
Kralice Bible (1613)
vs Petrus Canisius Bi…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Izajáš 3

Kralice Bible (1613)
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
1Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,
1Want zie, de Heer, Jahweh der heirscharen, Neemt van Jerusalem weg en van Juda Alle steun en alle stut, Alle verkwikking van brood en van water;
2Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,
2Held, krijgsman en rechter, Profeet, waarzegger en oudste,
3Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,
3Hoofdman, adel en raadsheer, Tovenaar en bezweerder.
4A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.
4Tot vorsten stel Ik knapen aan, En kinderen zullen over hen heersen:
5I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.
5Dan zal het volk beginnen te vechten, Man tegen man, En vriend tegen vriend; Kwajongens vallen grijsaards aan, En vlegels mannen van aanzien;
6Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
6Ja, de ene broer stormt los op den ander! De eigen familie zal zeggen: Gij hebt nog een mantel; Wees dus ons hoofd, En neem deze puinen onder uw hoede.
7Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.
7Maar de ander schreeuwt het uit op die dag: Ik wil de meester niet zijn, Ik heb geen brood en geen kleren in huis; Plaats mij niet aan het hoofd van het volk!
8Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.
8Ja, Jerusalem wankelt, En Juda valt! Want hun woord en hun daden zijn tegen Jahweh gericht, Om de blik van zijn Majesteit te tarten.
9Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.
9Hun onbeschaamd gezicht klaagt ze aan, Als Sodoma lopen ze openlijk met hun zonden te koop: Wee over hen; Want ze bereiden hun eigen verderf!
10Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.
10Heil den rechtvaardige, want hém gaat het goed: Hij eet de vrucht van zijn werken;
11Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.
11Maar wee den boze, want hèm gaat het slecht: Hij zal krijgen wat hij verdiende.
12Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.
12Mijn volk wordt door uitzuigers verdrukt, En door afpersers gedrild; Mijn volk: die u leiden, zijn uw misleiders, Die u de weg moeten wijzen, laten u dolen.
13Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.
13Daar richt Jahweh zich op, om vonnis te vellen, Staat gereed, om zijn volk te gaan richten;
14Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.
14Daar komt Jahweh ten oordeel Tegen de oudsten, tegen de vorsten van zijn volk: Gij hebt de wijngaard gestolen, De buit der armen in uw huizen gesleept;
15Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.
15Met welk recht vertrapt ge mijn volk, verschopt ge den arme, Is de godsspraak des Heren, van Jahweh der heirscharen!
16I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,
16En Jahweh spreekt: Omdat de dochters van Sion zo trots zijn, Rondlopen met het hoofd in de nek, En met lonkende ogen, Met trippelende pasjes, Met rinkelende ringen aan haar voeten:
17Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.
17Daarom scheert de Heer de schedel van Sions dochters kaal, Zal Jahweh haar schaamte ontbloten.
18V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,
18Op die dag neemt Jahweh de sieraden weg: Voetringen, zonnen en maantjes,
19Jablka zlatá a spinadla a čepce,
19Oorbellen, ketens en sluiers,
20Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,
20Hoofddoeken, armbanden, linten en flesjes,
21Prsteny a náčelníky,
21Amuletten, halssnoer en ringen,
22Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,
22Feestkleren, mantels en doeken,
23I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.
23Tasjes en spiegels, Kapsels, mutsen en sjaals.
24A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.
24En dan zal het wezen: In plaats van balsemgeur, stank: Voor gordel, een strop; Voor haarvlechten, schurft; Voor statie, een zak; Voor schoonheid, een brandmerk!
25Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.
25Uw mannen zullen vallen door het zwaard, Uw helden door krijg;
26I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.
26Dan zullen ze klagen en rouwen onder haar poorten, En eenzaam zitten op de grond.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.