1 Mojžíšova 11
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné.
1Es hatte aber alle Welt einerlei Zunge und Sprache.
2I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.
2Da sie nun zogen gen Morgen, fanden sie ein ebenes Land im Lande Sinear, und wohnten daselbst.
3A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna.
3Und sie sprachen untereinander: Wohlauf, laß uns Ziegel streichen und brennen! und nahmen Ziegel zu Stein und Erdharz zu Kalk
4Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.
4und sprachen: Wohlauf, laßt uns eine Stadt und einen Turm bauen, des Spitze bis an den Himmel reiche, daß wir uns einen Namen machen! denn wir werden sonst zerstreut in alle Länder.
5Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.
5Da fuhr der HERR hernieder, daß er sähe die Stadt und den Turm, die die Menschenkinder bauten.
6A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.
6Und der HERR sprach: Siehe, es ist einerlei Volk und einerlei Sprache unter ihnen allen, und haben das angefangen zu tun; sie werden nicht ablassen von allem, was sie sich vorgenommen haben zu tun.
7Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.
7Wohlauf, laßt uns herniederfahren und ihre Sprache daselbst verwirren, daß keiner des andern Sprache verstehe!
8A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.
8Also zerstreute sie der HERR von dort alle Länder, daß sie mußten aufhören die Stadt zu bauen.
9Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.
9Daher heißt ihr Name Babel, daß der HERR daselbst verwirrt hatte aller Länder Sprache und sie zerstreut von dort in alle Länder.
10Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.
10Dies sind die Geschlechter Sems: Sem war hundert Jahre alt und zeugte Arphachsad, zwei Jahre nach der Sintflut,
11A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.
11und lebte darnach fünfhundert Jahre und zeugte Söhne und Töchter.
12Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.
12Arphachsad war fünfunddreißig Jahre alt und zeugte Salah
13A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
13und lebte darnach vierhundertunddrei Jahre und zeugte Söhne und Töchter.
14Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera.
14Salah war dreißig Jahre alt und zeugte Eber
15A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
15und lebte darnach vierhundertunddrei Jahre und zeugte Söhne und Töchter.
16Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.
16Eber war vierunddreißig Jahre alt und zeugte Peleg
17A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.
17und lebte darnach vierhundertunddreißig Jahre und zeugte Söhne und Töchter.
18Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.
18Peleg war dreißig Jahre alt und zeugte Regu
19A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.
19und lebte darnach zweihundertundneun Jahre und zeugte Söhne und Töchter.
20Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.
20Regu war zweiundreißig Jahre alt und zeugte Serug
21A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery.
21und lebte darnach zweihundertundsieben Jahre und zeugte Söhne und Töchter.
22Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora.
22Serug war dreißig Jahre alt und zeugte Nahor
23A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery.
23und lebte darnach zweihundert Jahre und zeugte Söhne und Töchter.
24Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre.
24Nahor war neunundzwanzig Jahre alt und zeugte Tharah
25A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery.
25und lebte darnach hundertundneunzehn Jahre und zeugte Söhne und Töchter.
26Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana.
26Tharah war siebzig Jahre alt und zeugte Abram, Nahor und Haran.
27Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.
27Dies sind die Geschlechter Tharahs: Tharah zeugte Abram, Nahor und Haran. Aber Haran zeugte Lot.
28Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.
28Haran aber starb vor seinem Vater Tharah in seinem Vaterlande zu Ur in Chaldäa.
29I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.
29Da nahmen Abram und Nahor Weiber. Abrams Weib hieß Sarai, und Nahors Weib Milka, Harans Tochter, der ein Vater war der Milka und der Jiska.
30Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.
30Aber Sarai war unfruchtbar und hatte kein Kind.
31I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.
31Da nahm Tharah seinen Sohn Abram und Lot, seines Sohnes Harans Sohn, und seine Schwiegertochter Sarai, seines Sohnes Abrams Weib, und führte sie aus Ur in Chaldäa, daß er ins Land Kanaan zöge; und sie kamen gen Haran und wohnten daselbst.
32A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.
32Und Tharah war zweihundertundfünf Jahre alt und starb in Haran.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.