Genesis 11
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Erat autem terra labii unius, et sermonum eorumdem.
1Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné.
2Cumque proficiscerentur de oriente, invenerunt campum in terra Sennaar, et habitaverunt in eo.
2I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.
3Dixitque alter ad proximum suum: Venite, faciamus lateres, et coquamus eos igni. Habueruntque lateres pro saxis, et bitumen pro cæmento:
3A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna.
4et dixerunt: Venite, faciamus nobis civitatem et turrim, cujus culmen pertingat ad cælum: et celebremus nomen nostrum antequam dividamur in universas terras.
4Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.
5Descendit autem Dominus ut videret civitatem et turrim, quam ædificabant filii Adam,
5Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.
6et dixit: Ecce, unus est populus, et unum labium omnibus: cœperuntque hoc facere, nec desistent a cogitationibus suis, donec eas opere compleant.
6A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.
7Venite igitur, descendamus, et confundamus ibi linguam eorum, ut non audiat unusquisque vocem proximi sui.
7Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.
8Atque ita divisit eos Dominus ex illo loco in universas terras, et cessaverunt ædificare civitatem.
8A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.
9Et idcirco vocatum est nomen ejus Babel, quia ibi confusum est labium universæ terræ: et inde dispersit eos Dominus super faciem cunctarum regionum.
9Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.
10Hæ sunt generationes Sem: Sem erat centum annorum quando genuit Arphaxad, biennio post diluvium.
10Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.
11Vixitque Sem, postquam genuit Arphaxad, quingentis annis: et genuit filios et filias.
11A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.
12Porro Arphaxad vixit triginta quinque annis, et genuit Sale.
12Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.
13Vixitque Arphaxad, postquam genuit Sale, trecentis tribus annis: et genuit filios et filias.
13A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
14Sale quoque vixit triginta annis, et genuit Heber.
14Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera.
15Vixitque Sale, postquam genuit Heber, quadringentis tribus annis: et genuit filios et filias.
15A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
16Vixit autem Heber triginta quatuor annis, et genuit Phaleg.
16Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.
17Et vixit Heber postquam genuit Phaleg, quadringentis triginta annis: et genuit filios et filias.
17A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.
18Vixit quoque Phaleg triginta annis, et genuit Reu.
18Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.
19Vixitque Phaleg, postquam genuit Reu, ducentis novem annis: et genuit filios et filias.
19A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.
20Vixit autem Reu triginta duobus annis, et genuit Sarug.
20Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.
21Vixit quoque Reu, postquam genuit Sarug, ducentis septem annis: et genuit filios et filias.
21A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery.
22Vixit vero Sarug triginta annis, et genuit Nachor.
22Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora.
23Vixitque Sarug, postquam genuit Nachor, ducentis annis: et genuit filios et filias.
23A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery.
24Vixit autem Nachor viginti novem annis, et genuit Thare.
24Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre.
25Vixitque Nachor, postquam genuit Thare, centum decem et novem annis: et genuit filios et filias.
25A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery.
26Vixitque Thare septuaginta annis, et genuit Abram, et Nachor, et Aran.
26Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana.
27Hæ sunt autem generationes Thare: Thare genuit Abram, Nachor et Aran. Porro Aran genuit Lot.
27Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.
28Mortuusque est Aran ante Thare patrem suum, in terra nativitatis suæ, in Ur Chaldæorum.
28Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.
29Duxerunt autem Abram et Nachor uxores: nomen uxoris Abram, Sarai: et nomen uxoris Nachor, Melcha filia Aran, patris Melchæ, et patris Jeschæ.
29I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.
30Erat autem Sarai sterilis, nec habebat liberos.
30Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.
31Tulit itaque Thare Abram filium suum, et Lot filium Aran, filium filii sui, et Sarai nurum suam, uxorem Abram filii sui, et eduxit eos de Ur Chaldæorum, ut irent in terram Chanaan: veneruntque usque Haran, et habitaverunt ibi.
31I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.
32Et facti sunt dies Thare ducentorum quinque annorum, et mortuus est in Haran.
32A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.