Sofonjáš 3
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Běda městu tomuto hltavému a poškvrněnému a utiskujícímu.
1Тешко граду одметничком и оскврњеном, насилничком!
2Neposlouchá hlasu, aniž přijímá kázně; v Hospodina nedoufá, k Bohu svému nepřibližuje se.
2Не слуша глас, не прима наук, не узда се у Господа, не приступа к Богу свом.
3Knížata jeho jsou u prostřed něho lvové řvoucí, soudcové jeho vlci večerní, nehryzou kostí až do rána.
3Кнезови су му у њему лавови који ричу; судије су му вуци вечерњи, који не глођу кости до јутра.
4Proroci jeho kvapní, muži velmi nešlechetní; kněží jeho poškvrňují věci svaté, natahují zákona.
4Пророци су му хвалише, варалице; свештеници његови скврне светињу, изврћу закон.
5Hospodin spravedlivý u prostřed něho jest, nelibuje nepravosti, každého dne soud svůj vynáší na světlo bez přestání, a však nešlechetník neumí se styděti.
5Господ је праведан усред њега, не чини неправде, свако јутро износи суд свој на видело, не изостаје, али безбожник не зна за стид.
6Vyplénil jsem národy, zpustli zámkové jejich, v pustinu obrátil jsem ulice jejich, tak že žádný přes ně nechodí; zpustla města jejich, tak že není člověka, není žádného obyvatele.
6Истребих народе, куле им се разорише, улице им опустех, те нико не пролази; градови им се раскопаше, да нема никога, нема становника.
7Řekl jsem: Jistotně báti se mne budeš, přijmeš kázeň, aby nebyl vypléněn příbytek tvůj tím, čím jsem tě navštíviti chtěl. Ale ráno vstanouce, porušují všecky snažnosti své.
7Рекох: Побојаћеш ме се, примићеш наук; неће му се затрти стан ничим са чим бих га походио; али они уранише те покварише сва дела своја.
8Protož očekávejtež na mne, praví Hospodin, do dne toho, v kterémž povstanu k loupeži. Nebo soud můj jest, abych sebral národy, shromáždil království, abych vylil na ně rozhněvání své a všecku prchlivost hněvu svého; ohněm zajisté horlivosti mé sehlcena bude všecka tato země.
8Зато чекајте ме, говори Господ, до дана кад ћу се подигнути на плен; јер је суд мој да саберем народе и покупим царства, да излијем на њих гнев свој, сву жестину јарости своје, јер ће огањ ревности моје прождрети сву земљу.
9Tehdáž zajisté způsobím národům rty čisté, jimiž by vzývali všickni jméno Hospodinovo, a sloužili jemu jedním ramenem.
9Јер ћу тада променити народима усне, те ће бити чисте, да би сви призивали име Господње и служили Му сложним раменима.
10Ti, kteříž jsou za řekami Mouřenínské země, koříce se mi, se dcerou rozptýlených mých dary mi přinesou.
10Испреко река хуских који се мени моле, расејани моји, донеће ми даре.
11V ten den nebudeš se hanbiti za žádné skutky své, jichž jsi se dopustil proti mně; nebo tehdáž odejmu z prostředku tvého ty, kteříž pléší v důstojnosti tvé, a nebudeš se více vyvyšovati na hoře svatosti mé.
11Тада се нећеш више стидети ни једног од својих дела, којима си ми згрешио; јер ћу онда узети из тебе оне који се хвале славом твојом, и нећеш се више величати на светој гори мојој.
12A pozůstavím u prostřed tebe lid chudý a nuzný, i budou doufati ve jménu Hospodinovu.
12И оставићу у теби народ невољан и сиромашан, и они ће се уздати у име Господње.
13Ostatkové Izraele neučiní nepravosti, aniž mluviti budou lži, aniž se nalezne v ústech jejich jazyk lstivý, ale pásti se budou a odpočívati, a nebude žádného, kdo by je přestrašil.
13Остатак Израиљев неће чинити безакоња нити ће говорити лажи, нити ће се наћи у устима њиховим језик преваран; него ће пасти и лежати и неће бити никога да их плаши.
14Prozpěvuj, dcero Sionská, prokřikujte, Izraelští, vesel se a plésej vším srdcem, dcero Jeruzalémská,
14Певај, кћери сионска; кликуј, Израиљу; радуј се и весели се из свега срца, кћери јерусалимска!
15Že odjal Hospodin soudy tvé, odklidil nepřítele tvého. Král Izraelský Hospodin jest u prostřed tebe, nebudeš se báti více zlého.
15Уклони Господ судове твоје, одврати непријатеље твоје; цар Израиљев Господ усред тебе је, нећеш се више бојати зла.
16V ten den bude řečeno Jeruzalému: Neboj se, a Sionu: Nechť nemdlejí ruce tvé.
16У онај дан рећи ће се граду Јерусалиму: Не бој се; Сиону: Немој да ти клону руке.
17Hospodin Bůh tvůj u prostřed tebe mocný zachová tě, radovati se bude z tebe velice, přestane na milování svém tebe, plésati bude nad tebou s prozpěvováním, řka:
17Господ Бог твој, који је усред тебе, силни, спашће те; радоваће ти се веома, умириће се у љубави својој, веселиће се тебе ради певајући.
18Toužící po Jeruzalému zase sberu, z tebeť jsou, bolestící pro břímě pohanění vzložené na tebe.
18Који туже за празницима, сабраћу их, који су из тебе, ради тешке срамоте која је на теби.
19Aj, já konec učiním všechněm, kteříž tě trápiti budou v ten čas, a zachovám kulhavou, a zahnanou shromáždím; nýbrž způsobím jim chválu a jméno po vší zemi, v níž pohanění nesli.
19Гле, уништићу у оно време све који те муче, и избавићу хроме и сабрати одагнане, и добавићу им хвалу и славу по свој земљи, где су били под срамотом.
20V ten čas přivedu vás, v ten čas, pravím, shromáždím vás; nebo dám vám jméno a chválu mezi všemi národy země, když zase přivedu zajaté vaše před očima vašima, dí Hospodin.
20У оно време довешћу вас, у оно време сабраћу вас; јер ћу вам добавити славу и хвалу по свим народима на земљи, кад повратим робље ваше пред вашим очима, говори Господ.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.