Izajáš 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Léta, kteréhož umřel král Uziáš, viděl jsem Pána sedícího na trůnu vysokém a vyzdviženém, a podolek jeho naplňoval chrám.
1No ano em que o rei Uzias morreu, eu vi o Senhor assentado sobre um trono alto e exaltado; e a orla do seu manto enchia o templo.
2Serafínové stáli nad ním. Šest křídel měl každý z nich: dvěma zakrýval tvář svou, a dvěma přikrýval nohy své, a dvěma létal.
2Acima dele estavam os serafins. Cada um tinha seis asas. Com duas cobria o rosto. Com duas cobria os pés. Com duas voava.
3A volal jeden k druhému, říkaje: Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupů, plná jest všecka země slávy jeho.
3Um clamava ao outro, e dizia: “Santo, santo, santo é o SENHOR dos Exércitos! Toda a terra está cheia da sua glória!”
4A pohnuly se podvoje veřejí od hlasu volajícího, a dům plný byl dymu.
4Os fundamentos das soleiras tremeram à voz daquele que clamava, e a casa se encheu de fumaça.
5I řekl jsem: Běda mně, jižť zahynu, proto že jsem člověk poškvrněné rty maje, k tomu u prostřed lidu rty poškvrněné majícího bydlím, a že krále Hospodina zástupů viděly oči mé.
5Então eu disse: “Ai de mim! Pois estou perdido, porque sou um homem de lábios impuros e moro no meio de um povo de lábios impuros, pois os meus olhos viram o Rei, o SENHOR dos Exércitos!”
6I přiletěl ke mně jeden z serafínů, maje v ruce své uhel řeřavý, kleštěmi vzatý z oltáře,
6Então um dos serafins voou até mim, trazendo uma brasa viva na mão, que ele havia tirado do altar com uma tenaz.
7A dotekl se úst mých, a řekl: Aj hle, dotekl se uhel tento úst tvých; nebo odešla nepravost tvá, a hřích tvůj shlazen jest.
7Ele tocou a minha boca com ela, e disse: “Eis que isto tocou os seus lábios; e a sua iniquidade foi tirada, e o seu pecado perdoado.”
8Potom slyšel jsem hlas Pána řkoucího: Koho pošli? A kdo nám půjde? I řekl jsem: Aj já, pošli mne.
8Eu ouvi a voz do Senhor, dizendo: “A quem enviarei, e quem irá por nós?” Então eu disse: “Eis-me aqui. Envie-me!”
9On pak řekl: Jdi, a rci lidu tomu: Slyšte slyšíce, a nerozumějte, a hleďte hledíce, a nepoznávejte.
9Ele disse: “Vá, e diga a este povo: 'Vocês ouvem de fato, mas não entendem. Vocês veem de fato, mas não percebem.'
10Zatvrď srdce lidu toho, a uši jeho zacpej, a oči jeho zavři, aby neviděl očima svýma, a ušima svýma neslyšel, a srdcem svým nerozuměl, a neobrátil se, a nebyl uzdraven.
10Torne gordo o coração deste povo. Torne pesados os seus ouvidos, e feche os seus olhos; para que não vejam com os seus olhos, não ouçam com os seus ouvidos, não entendam com o seu coração, e não se voltem, e sejam curados.”
11A když jsem řekl: Až dokud, Pane? i odpověděl: Dokudž nezpustnou města, tak aby nebylo žádného obyvatele, a domové, aby nebylo v nich žádného člověka, a země docela nezpustne,
11Então eu disse: “Senhor, até quando?” Ele respondeu: “Até que as cidades fiquem devastadas e sem habitantes, as casas fiquem sem pessoas, a terra se torne totalmente devastada,
12A nevzdálí Hospodin všelikého člověka, a nebude dokonalého zpuštění u prostřed země;
12e o SENHOR tenha levado os homens para longe, e os lugares abandonados sejam muitos no meio da terra.
13Dokudž ještě v ní nebude desateré zhouby, a teprv zkažena bude. Ale jakož ono jilmoví, a jako doubí onoho náspu podporou jest, tak símě svaté jest podpora její.
13Se ainda restar a décima parte nela, esta também será, por sua vez, consumida, como um terebinto e como um carvalho cujo toco permanece quando são cortados, assim a santa semente é o seu toco.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.