Izajáš
Chapter 63
Kralice Bible (1613)
vs Bíblia Portuguesa …
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Izajáš 63

Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Kdož jest to, ješto se béře z Edom, v ubroceném rouše z Bozra, ten ozdobený rouchem svým, kráčeje u velikosti síly své? Jáť jsem, kterýž mluvím spravedlivě, dostatečný k vysvobození.
1Quem é este que vem de Edom, com roupas tingidas de Bozra? Quem é este, glorioso em suas vestes, marchando na grandeza da sua força? “Sou eu, que falo em justiça, poderoso para salvar.”
2Proč jest červené roucho tvé, a oděv tvůj jako toho, kterýž tlačí v presu?
2Por que a sua roupa está vermelha, e as suas vestes como as daquele que pisa no lagar?
3Pres jsem tlačil sám, aniž kdo z lidí byl se mnou. Tlačil jsem nepřátely v hněvě svém, a pošlapal jsem je v prchlivosti své, až stříkala krev i nejsilnějších jejich na roucho mé, a tak všecken oděv svůj zkálel jsem.
3“Eu pisei o lagar sozinho. Dos povos, ninguém estava comigo. Sim, eu os pisei na minha ira e os pisoteei no meu furor. O sangue deles respingou nas minhas vestes, e manchei toda a minha roupa.
4Den zajisté pomsty v srdci mém, a léto, v němž mají vykoupeni býti moji, přišlo.
4Pois o dia da vingança estava no meu coração, e o ano dos meus redimidos chegou.
5Když jsem pak viděl, že není žádného spomocníka, až jsem se užasl, že žádného nebylo, kdo by podpíral. A protož mi vysvobození způsobilo rámě mé, a prchlivost má, ta mne podepřela.
5Eu olhei, e não havia ninguém para ajudar; e admirei-me de que não houvesse ninguém para apoiar. Portanto, o meu próprio braço me trouxe a salvação. A minha própria ira me sustentou.
6I pošlapal jsem národy v hněvě svém, a opojil jsem je prchlivostí svou, a porazil jsem na zem nejsilnější reky jejich.
6Eu pisei os povos na minha ira e os embriaguei no meu furor. Eu derramei o sangue deles na terra.”
7Milosrdenství Hospodinova připomínati budu, a chvály Hospodinovy ze všeho, což učinil nám Hospodin, i množství dobroty, kteréž dokazoval k domu Izraelskému z veliké lítosti své, a z velikého milosrdenství svého.
7Falarei das bondades do SENHOR e dos louvores do SENHOR, de acordo com tudo o que o SENHOR nos tem concedido, e da grande bondade para com a casa de Israel, que ele lhes concedeu segundo as suas misericórdias, e segundo a multidão das suas bondades.
8Nebo řekl: Vždyť jsou lidem mým, jsou synové, neučiníť mi nevěrně. A protož byl jejich spasitelem.
8Pois ele disse: “Certamente, eles são o meu povo, filhos que não agirão com falsidade;” assim ele se tornou o Salvador deles.
9Ve všelikém ssoužení jejich i on měl ssoužení, a anděl přístojící jemu vysvobozval je. Z milování svého a z lítosti své on sám vykoupil je, a pěstoval je, i nosil je po všecky dny věků.
9Em toda a aflição deles, ele foi afligido, e o anjo da sua presença os salvou. Em seu amor e em sua compaixão, ele os redimiu. Ele os ergueu, e os carregou todos os dias do passado.
10Ale oni zpurní byli, a zarmucovali Ducha svatého jeho; pročež obrátil se jim v nepřítele, a sám bojoval proti nim.
10Mas eles se rebelaram e entristeceram o seu Santo Espírito. Por isso ele se voltou e tornou-se inimigo deles, e ele mesmo lutou contra eles.
11I rozpomínal se lid jeho na dny starodávní, i na Mojžíše: Kdež jest ten, kterýž je vyvedl z moře s pastýřem stáda svého? Kde jest ten, kterýž položil u prostřed něho Ducha svatého svého?
11Então ele se lembrou dos dias do passado, de Moisés e do seu povo, dizendo: “Onde está aquele que os fez subir do mar com os pastores do seu rebanho? Onde está aquele que colocou o seu Santo Espírito no meio deles?”
12Kterýž je vedl ramenem velebnosti své po pravici Mojžíšově, kterýž rozdělil vody před nimi, aby sobě způsobil jméno věčné,
12Quem fez o seu braço glorioso estar à direita de Moisés? Quem dividiu as águas diante deles, para fazer para si um nome eterno?
13Kterýž je provedl skrze hlubiny jako koně po poušti, ani se nepoklesli.
13Quem os guiou pelas profundezas, como um cavalo no deserto, para que não tropeçassem?
14Jako když hovádko do údolí sstupuje, tak Duch Hospodinův poznenáhlu vedl z nich každého. Tak jsi vedl lid svůj, abys sobě způsobil jméno slavné.
14Como o gado que desce ao vale, o Espírito do SENHOR lhes deu descanso. Assim você guiou o seu povo, para fazer para si um nome glorioso.
15Popatřiž s nebe, a pohleď z příbytku svatosti své a okrasy své. Kdež jest horlivost tvá a veliká síla tvá? Kde množství milosrdenství tvých a slitování tvých? Mně-liž se zadržovati budou?
15Olhe do céu, e veja da habitação da sua santidade e da sua glória. Onde estão o seu zelo e os seus atos poderosos? O anseio do seu coração e a sua compaixão estão retidos para comigo.
16Ty jsi zajisté otec náš; nebo Abraham nic neví o nás, a Izrael nezná nás. Ty jsi, Hospodine, otec náš, vykupitel náš, toť jest od věčnosti jméno tvé.
16Pois você é o nosso Pai, ainda que Abraão não nos conheça, e Israel não nos reconheça. Você, SENHOR, é o nosso Pai. Nosso Redentor desde a eternidade é o seu nome.
17Pročež jsi nám dal zblouditi, Hospodine, od cest svých, zatvrdil jsi srdce naše, abychom se nebáli tebe? Navratiž se zase pro služebníky své, pokolení dědictví svého.
17Ó SENHOR, por que você nos faz desviar dos seus caminhos, e endurece o nosso coração para não o temermos? Volte, por amor dos seus servos, as tribos da sua herança.
18Nejšpatnější vládne lidem svatosti tvé, nepřátelé naši pošlapali svatyni tvou.
18O seu povo santo a possuiu por pouco tempo. Nossos adversários pisotearam o seu santuário.
19My tvoji jsme od věků; nad nimi jsi nikdy nepanoval, aniž nad nimi jméno tvé vzýváno jest.
19Nós nos tornamos como aqueles sobre os quais você nunca governou, como aqueles que não foram chamados pelo seu nome.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.