1. Дневници 29
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Потом рече Давид свему збору: Једног Соломуна, сина мог, изабрао је Господ, младо дете, а ово је велик посао; јер неће бити човеку тај дом него Господу Богу.
1Potom řekl David král všemu shromáždění: Šalomouna syna mého jediného vyvolil Bůh ještě maličkého a mladého, dílo pak toto veliké jest; nebo ne člověku palác ten, ale Hospodinu Bohu býti má.
2Ја колико могох приправих за дом Бога свог злата за ствари златне, сребра за сребрне, бронзе за бронзане, гвожђа за гвоздене, и дрва за дрвене, камења онихова, и камења за укивање, и камења за накит и за вез, и свакојаког драгог камења, и камена мрамора изобила.
2Já zajisté podlé své nejvyšší možnosti nachystal jsem potřeb k domu Boha svého, zlata k nádobám zlatým, a stříbra k stříbrným, mědi k měděným, železa k železným a dříví k dřevěným, kamení onychinového i kamení k vsazování, i karbunkulového, a rozličných barev, a všelijakého kamení drahého, i kamení mramorového hojně.
3И још из љубави к дому Бога свог, шта имам свог злата и сребра, осим свега што сам приправио за дом свети, дајем и то на дом Бога свог:
3Nadto z veliké lásky k domu Boha svého, maje zvláštní poklad zlata a stříbra, i ten dávám k domu Boha svého mimo všecko to, což jsem připravil k domu svatyně,
4Три хиљаде таланата злата офирског, и седам хиљада таланата чистог сребра, да се обложе зидови домовима.
4Totiž tři tisíce centnéřů zlata, zlata z Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů svatých,
5Злато за златне ствари, а сребро за сребрне и за свако дело руку уметничких. А би ли јоште ко хтео драговољно шта данас приложити Господу?
5Zlata k nádobám zlatým a stříbra k stříbrným i ke všelikému dílu řemeslnému. A jestliže jest kdo více, ješto by co chtěl dobrovolně obětovati dnes Hospodinu?
6Тада драговољно приложише кнезови домова отачких и кнезови племена Израиљевих и хиљадници и стотиници и кнезови над пословима царским.
6Tedy knížata čeledí otcovských a knížata pokolení Izraelských, i hejtmané a setníci i úředníci nad dílem královským dobrovolně obětovali.
7И дадоше за службу у дому Божијем злата, пет хиљада таланата и десет хиљада златица, и сребра десет хиљада таланата, и бронзе осамнаест хиљада таланата, и гвожђа сто хиљада таланата.
7A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů.
8И камења у кога год беше сви дадоше у ризницу дома Господњег у руке Јехила од синова Гирсонових.
8Kdožkoli měli kamení drahé, dávali do pokladu domu Hospodinova do rukou Jechiele Gersunského.
9И радоваше се народ што драговољно прилагаху, јер прилагаху целим срцем Господу; и цар се Давид радоваше веома.
9I veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali Hospodinu. Nýbrž i král David radoval se radostí velikou.
10Потом Давид благослови Господа пред свим збором, и рече Давид: Благословен си Господе Боже Израиља, оца нашег од века до века.
10A protož dobrořečil David Hospodinu před oblíčejem všeho shromáždění, a řekl David: Požehnaný jsi ty Hospodine, Bože Izraele otce našeho, od věků až na věky.
11Твоје је, Господе, величанство и сила и слава и вечност и част, и све што је на небу и на земљи; Твоје је, Господе, царство, и Ти си узвишен, сврх свега Поглавар;
11Tváť jest, ó Hospodine, velebnost i moc i sláva, i vítězství i čest, ano i všecko, což jest v nebi i v zemi. Tvé jest, ó Hospodine, království, a ty jsi vyšší nad všelikou vrchnost.
12богатство и слава од Тебе је, и Ти владаш свим, и у Твојој је руци моћ и сила, и у Твојој је руци узвисити и укрепити све.
12I bohatství i sláva od tebe jest, a ty panuješ nade vším, a v ruce tvé jest moc a síla, a v ruce tvé také jest i to, kohož chceš zvelebiti a upevniti.
13Сада дакле, Боже наш, хвалимо Те и славимо име Твоје славно.
13Nyní tedy, Bože náš, děkujeme tobě, a chválíme jméno slávy tvé.
14Јер ко сам ја и шта је мој народ да бисмо могли оволико принети Теби драговољно? Јер је од Тебе све, и из Твојих руку примивши дасмо Ти.
14Nebo kdo jsem já, a co jest lid můj, abychom mohli míti moc k tak dobrovolnému obětování tobě? Od tebeť jest zajisté všecko, a i to z ruky tvé dali jsme tobě.
15Јер смо дошљаци пред Тобом и гости као сви оци наши; дани су наши на земљи као сен и нема стајања.
15Nebo my příchozí jsme před tebou a hosté, jako i všickni otcové naši; dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy.
16Господе Боже наш, све ово благо што Ти приправисмо за грађење дома имену Твом светом, из Твоје је руке, и све је Твоје.
16Hospodine, Bože náš, všecka ta hojnost, kterouž jsme připravili k stavení domu tvého, jménu svatému tvému, z ruky tvé jest, a tvé jsou všecky věci.
17Али знам, Боже мој, да Ти испитујеш срца и шта је право хоћеш; ја правим срцем драговољно принесох све ово, и с радошћу видех народ Твој који је овде како Ти драговољно приноси.
17Známť pak, Bože můj, že ty zpytuješ srdce, a upřímnost oblibuješ; protož já z upřímnosti srdce svého ochotně obětoval jsem toto všecko. Ano i lid tvůj, kterýž se teď shledal, viděl jsem, jak s radostí chtivě obětuje tobě.
18Господе Боже Аврама, Исака и Израиља, отаца наших, сачувај довека ову вољу и помисао срдачну народа свог, и управљај срце њихово к себи.
18Hospodine, Bože Abrahama, Izáka a Izraele, otců našich, zachovejž to na věky, totiž snažnost takovou srdce lidu svého, a nastrojuj srdce jejich sobě.
19И Соломуну, сину мом подај срце право да би држао заповести Твоје, сведочанства Твоја и уредбе Твоје, и да би отворио све и да би сазидао двор овај за који сам приправио.
19Šalomounovi také synu mému dej srdce upřímé, aby ostříhal přikázaní tvých, svědectví tvých a ustanovení tvých, a aby činil všecko, a vystavěl dům ten, k němuž jsem potřeby připravil.
20Потом рече Давид свему збору: Благословите сада Господа Бога свог. И сав збор благослови Господа Бога отаца својих, и савивши се поклонише се Господу и цару.
20Potom řekl David všemu shromáždění: Dobrořečte nyní Hospodinu Bohu svému. I dobrořečilo všecko shromáždění Hospodinu Bohu otců svých, a přisehnuvše hlavy, poklonili se Hospodinu i králi.
21И принесоше Господу жртве, и принесоше Господу жртве паљенице сутрадан: хиљаду волова, хиљаду овнова, хиљаду јагањаца с наливима њиховим, и других жртава много за сав народ.
21Zatím obětovali Hospodinu oběti, obětovali také zápaly Hospodinu nazejtří, volů tisíc, skopců tisíc, beranů tisíc, s mokrými obětmi jejich, a jiných obětí množství za všecken lid Izraelský.
22И једоше и пише пред Господом онај дан веселећи се веома. И поставише другом Соломуна, сина Давидовог царем, и помазаше га Господу за вођу а Садока за свештеника.
22I jedli a pili před Hospodinem v ten den s radostí velikou. Potom za krále ustanovili po druhé Šalomouna syna Davidova, a pomazali jej Hospodinu za vývodu, a Sádocha za kněze.
23И тако седе Соломун на престо Господњи да царује место Давида оца свог, и беше срећан, и слушаше га сав Израиљ.
23A tak dosedl Šalomoun na stolici Hospodinovu, aby byl králem místo Davida otce svého. I vedlo se mu šťastně, a poslouchal ho všecken Izrael.
24И сви кнезови и јунаци и сви синови цара Давида дадоше руке да ће бити покорни цару Соломуну.
24Tolikéž i všecka knížata a znamenití, i všickni synové krále Davida poddali se Šalomounovi králi.
25И Господ узвиси веома Соломуна пред свим Израиљем и даде му славу царску какве ниједан цар пре њега није имао у Израиљу.
25I zvelebil Hospodin Šalomouna náramně před očima všeho Izraele, a dal mu slávu královskou, jakéž neměl před ním žádný král v Izraeli.
26Тако Давид, син Јесејев, царова над свим Израиљем.
26Kraloval pak byl David syn Izai nade vším Izraelem.
27А времена за које царова над Израиљем беше четрдесет година: а у Хеврону царова седам година, а у Јерусалиму царова тридесет и три године.
27A dnů, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.
28И умре у доброј старости, сит живота, богатства и славе; и зацари се Соломун, син његов, на његово место.
28I umřel v starosti dobré, pln jsa dnů, bohatství a slávy, a kraloval Šalomoun syn jeho místo něho.
29А дела цара Давида прва и последња ено су записана у књизи Самуила видеоца и у књизи Натана пророка и у књизи Гада видеоца,
29Èinové pak Davida krále první i poslední popsáni jsou v knize Samuele proroka, a v knize Nátana proroka, též v knize Gáda proroka,
30са свим царовањем његовим и силом његовом и с временима која прођоше преко њега и Израиља и свих царевина земаљских.
30Se vším kralováním i silou jeho, i se všemi příběhy časů při něm i při lidu Izraelském, i při všech královstvích zemských.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.