Leviticus 24
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Et locutus est Dominus ad Moysen, dicens:
1Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2Præcipe filiis Israël, ut afferant tibi oleum de olivis purissimum, ac lucidum, ad concinnandas lucernas jugiter,
2Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.
3extra velum testimonii in tabernaculo fœderis. Ponetque eas Aaron a vespere usque ad mane coram Domino, cultu rituque perpetuo in generationibus vestris.
3Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.
4Super candelabrum mundissimum ponentur semper in conspectu Domini.
4Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.
5Accipies quoque similam, et coques ex ea duodecim panes, qui singuli habebunt duas decimas:
5A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.
6quorum senos altrinsecus super mensam purissimam coram Domino statues:
6A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.
7et pones super eos thus lucidissimum, ut sit panis in monimentum oblationis Domini.
7Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.
8Per singula sabbata mutabuntur coram Domino suscepti a filiis Israël fœdere sempiterno:
8Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.
9eruntque Aaron et filiorum ejus, ut comedant eos in loco sancto: quia Sanctum sanctorum est de sacrificiis Domini jure perpetuo.
9I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.
10Ecce autem egressus filius mulieris Israëlitidis, quem pepererat de viro ægyptio inter filios Israël, jurgatus est in castris cum viro Israëlita.
10Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.
11Cumque blasphemasset nomen, et maledixisset ei, adductus est ad Moysen. (Vocabatur autem mater ejus Salumith, filia Dabri de tribu Dan.)
11I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)
12Miseruntque eum in carcerem, donec nossent quid juberet Dominus.
12A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.
13Qui locutus est ad Moysen,
13Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
14dicens: Educ blasphemum extra castra, et ponant omnes qui audierunt, manus suas super caput ejus, et lapidet eum populus universus.
14Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.
15Et ad filios Israël loqueris: Homo, qui maledixerit Deo suo, portabit peccatum suum;
15Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.
16et qui blasphemaverit nomen Domini, morte moriatur: lapidibus opprimet eum omnis multitudo, sive ille civis, sive peregrinus fuerit. Qui blasphemaverit nomen Domini, morte moriatur.
16Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.
17Qui percusserit, et occiderit hominem, morte moriatur.
17Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.
18Qui percusserit animal, reddet vicarium, id est, animam pro anima.
18Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.
19Qui irrogaverit maculam cuilibet civium suorum, sicut fecit, sic fiet ei:
19Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:
20fracturam pro fractura, oculum pro oculo, dentem pro dente restituet: qualem inflixerit maculam, talem sustinere cogetur.
20Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.
21Qui percusserit jumentum, reddet aliud. Qui percusserit hominem, punietur.
21Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.
22Æquum judicium sit inter vos, sive peregrinus, sive civis peccaverit: quia ego sum Dominus Deus vester.
22Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
23Locutusque est Moyses ad filios Israël: et eduxerunt eum, qui blasphemaverat, extra castra, ac lapidibus oppresserunt. Feceruntque filii Israël sicut præceperat Dominus Moysi.
23Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.