Leviticus 24
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)Translation
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
Kralice Bible (1613)
1And the Lord spoke to Moses, saying:
1Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2Command the children of Israel, that they bring unto thee the finest and dearest oil of olives, to furnish the lamps continually,
2Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.
3Without the veil of the testimony in the tabernacle of the covenant. And Aaron shall set them from evening until morning before the Lord, by a perpetual service and rite in your generations.
3Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.
4They shall be set upon the most pure candlestick before the Lord continually.
4Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.
5Thou shalt take also fine hour, and shalt bake twelve leaves thereof, two tenths shall be in every loaf:
5A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.
6And thou shalt set them six and six one against another upon the most clean table before the Lord:
6A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.
7And thou shalt put upon them the dearest frankincense, that the bread may be for a memorial of the oblation of the Lord.
7Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.
8Every sabbath they shall be changed before the Lord, being received of the children of Israel by an everlasting covenant:
8Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.
9And they shall be Aaron’s and his sons’, that they may eat them in the holy place: because it is most holy of the sacrifices of the Lord by a perpetual right.
9I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.
10And behold there went out the son of a woman of Israel, whom she had of an Egyptian, among the children of Israel, and fell at words in the camp with a man of Israel.
10Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.
11And when he had blasphemed the name, and had cursed it, he was brought to Moses: (now his mother was called Salumith, the daughter of Dabri, of the tribe of Dan:)
11I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)
12And they put him into prison, till they might know what the Lord would command.
12A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.
13And the Lord spoke to Moses,
13Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
14Saying: Bring forth the blasphemer without the camp, and let them that heard him, put their hands upon his head, and let all the people stone him.
14Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.
15And thou shalt speak to the children of Israel: the man that curseth his God, shall bear his sin:
15Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.
16And he that blasphemeth the name of the Lord, dying let him die: all the multitude shall stone him, whether he be a native or a stranger. He that blasphemeth the name of the Lord, dying let him die.
16Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.
17He that striketh and killeth a man, dying let him die.
17Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.
18He that killeth a beast, shall make it good, that is to say, shall give beast for beast.
18Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.
19He that giveth a blemish to any of his neighbours: as he hath done, so shall it be done to him:
19Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:
20Breach for breach, eye for eye, tooth for tooth, shall he restore. What blemish he gave, the like shall he be compelled to suffer.
20Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.
21He that striketh a beast, shall render another. He that striketh a man shall be punished.
21Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.
22Let there be equal judgment among you, whether he be a stranger, or a native that offends: because I am the Lord your God.
22Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
23And Moses spoke to the children of Israel: and they brought forth him that had blasphemed, without the camp, and they stoned him. And the children of Israel did as the Lord had commanded Moses.
23Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.