Isaiæ
Chapter 3
Clementine Vulgate, 1598
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Isaiæ 3

Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Ecce enim Dominator, Dominus exercituum, auferet a Jerusalem et a Juda validum et fortem, omne robur panis, et omne robor aquæ;
1Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,
2fortem, et virum bellatorem, judicem, et prophetam, et ariolum, et senem;
2Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,
3principem super quinquaginta, et honorabilem vultu et consiliarium, et sapientem de architectis, et prudentem eloquii mystici.
3Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,
4Et dabo pueros principes eorum, et effeminati dominabuntur eis;
4A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.
5et irruet populus, vir ad virum, et unusquisque ad proximum suum; tumultuabitur puer contra senem, et ignobilis contra nobilem.
5I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.
6Apprehendet enim vir fratrem suum, domesticum patris sui: Vestimentum tibi est, princeps esto noster, ruina autem hæc sub manu tua.
6Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
7Respondebit in die illa, dicens: Non sum medicus, et in domo mea non est panis neque vestimentum: nolite constituere me principem populi.
7Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.
8Ruit enim Jerusalem, et Judas concidit, quia lingua eorum et adinventiones eorum contra Dominum, ut provocarent oculos majestatis ejus.
8Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.
9Agnitio vultus eorum respondit eis; et peccatum suum quasi Sodoma prædicaverunt, nec absconderunt. Væ animæ eorum, quoniam reddita sunt eis mala !
9Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.
10Dicite justo quoniam bene, quoniam fructum adinventionum suarum comedet.
10Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.
11Væ impio in malum ! retributio enim manuum ejus fiet ei.
11Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.
12Populum meum exactores sui spoliaverunt, et mulieres dominatæ sunt eis. Popule meus, qui te beatum dicunt, ipsi te decipiunt, et viam gressuum tuorum dissipant.
12Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.
13Stat ad judicandum Dominus, et stat ad judicandos populos.
13Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.
14Dominus ad judicium veniet cum senibus populi sui, et principibus ejus; vos enim depasti estis vineam, et rapina pauperis in domo vestra.
14Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.
15Quare atteritis populum meum, et facies pauperum commolitis? dicit Dominus Deus exercituum.]
15Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.
16[Et dixit Dominus: Pro eo quod elevatæ sunt filiæ Sion, et ambulaverunt extento collo, et nutibus oculorum ibant, et plaudebant, ambulabant pedibus suis, et composito gradu incedebant;
16I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,
17decalvabit Dominus verticem filiarum Sion, et Dominus crinem earum nudabit.
17Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.
18In die illa auferet Dominus ornamentum calceamentum,
18V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,
19et lunulas, et torques, et monilia, et armillas, et mitras,
19Jablka zlatá a spinadla a čepce,
20et discriminalia, et periscelidas, et murenulas, et olfactoriola, et inaures,
20Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,
21et annulos, et gemmas in fronte pendentes,
21Prsteny a náčelníky,
22et mutatoria, et palliola, et linteamina, et acus,
22Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,
23et specula, et sindones, et vittas, et theristra.
23I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.
24Et erit pro suavi odore fœtor, et pro zona funiculus, et pro crispanti crine calvitium, et pro fascia pectorali cilicium.
24A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.
25Pulcherrimi quoque viri tui gladio cadent, et fortes tui in prælio.
25Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.
26Et mœrebunt atque lugebunt portæ ejus, et desolata in terra sedebit.]
26I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.