Pláč 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Jak tě zašlo zlato, změnilo se ryzí zlato nejvýbornější, rozmetáno jest kamení svaté sem i tam po všech ulicích.
1Como o ouro perdeu o seu brilho! O ouro mais puro se alterou! As pedras do santuário estão espalhadas nas esquinas de todas as ruas.
2Synové Sionští nejdražší, kteříž ceněni býti měli za zlato nejčištší, jakť jsou počteni za nádoby hliněné, dílo rukou hrnčíře!
2Os preciosos filhos de Sião, comparáveis ao ouro fino, como são agora considerados como vasos de barro, obra das mãos do oleiro!
3An draci vynímajíce prsy, krmí mladé své, dcera pak lidu mého příčinou ukrutníka podobná jest sovám na poušti.
3Até os chacais oferecem o peito. Eles amamentam os seus filhotes. Mas a filha do meu povo tornou-se cruel, como os avestruzes no deserto.
4Jazyk prsí požívajícího přilnul žízní k dásním jeho; děti prosí za chléb, ale není žádného, kdo by lámal jim.
4A língua da criança de peito gruda no céu da boca por causa da sede. As crianças pequenas pedem pão, e ninguém o reparte para elas.
5Ti, kteříž jídali rozkošné krmě, hynou na ulicích; kteříž chováni byli v šarlatě, octli se v hnoji.
5Aqueles que comiam iguarias estão desolados nas ruas. Aqueles que foram criados vestindo púrpura abraçam monturos.
6Větší jest trestání dcery lidu mého, než pomsta Sodomy, kteráž podvrácena jest jako v okamžení, aniž trvaly při ní rány.
6Pois a iniquidade da filha do meu povo é maior do que o pecado de Sodoma, que foi destruída como que em um momento. Sem que mãos fossem postas sobre ela.
7Èistší byli Nazareové její než sníh, bělejší než mléko, rděla se těla jejich více než drahé kamení, jako by z zafiru vytesáni byli.
7Seus nobres eram mais puros do que a neve. Eles eram mais brancos do que o leite. Eles eram de corpo mais avermelhado do que os rubis. O seu brilho era como o da safira.
8Ale již vzezření jejich temnější jest než černost, nemohou poznáni býti na ulicích; přischla kůže jejich k kostem jejich, prahne, jest jako dřevo.
8A aparência deles é mais negra do que o carvão. Eles não são reconhecidos nas ruas. A pele deles gruda nos ossos. Está ressecada. Tornou-se como madeira.
9Lépe se stalo těm, jenž zbiti jsou mečem, nežli kteříž mrou hladem, (oni zajisté zhynuli, probodeni byvše), pro nedostatek úrod polních.
9Aqueles que são mortos à espada estão melhores do que aqueles que são mortos de fome; pois estes definham, traspassados, por falta dos frutos do campo.
10Ruce žen lítostivých vařily syny své, aby jim byli za pokrm v potření dcery lidu mého.
10As mãos de mulheres compassivas cozinharam seus próprios filhos. Eles serviram de alimento para elas na destruição da filha do meu povo.
11Všelijak vypustil Hospodin prchlivost svou, vylévá zůřivost hněvu svého, a zapálil oheň na Sionu, kterýž sežral základy jeho.
11O SENHOR cumpriu a sua ira. Ele derramou a sua ira ardente. Ele acendeu um fogo em Sião, que devorou os seus alicerces.
12Králové země i všickni obyvatelé okršlku světa nikoli by neuvěřili, by měl byl vjíti protivník a nepřítel do bran Jeruzalémských,
12Os reis da terra não acreditaram, nem todos os habitantes do mundo, que o adversário e o inimigo entrariam pelos portões de Jerusalém.
13Pro hříchy proroků jeho a nepravosti kněží jeho, vylévajících u prostřed něho krev spravedlivých.
13Isso aconteceu por causa dos pecados dos seus profetas e das iniquidades dos seus sacerdotes, que derramaram o sangue dos justos no meio dela.
14Toulali se jako slepí po ulicích, kálejíce se ve krvi, kteréž nemohli se než dotýkati oděvy svými.
14Eles vagam como cegos pelas ruas. Estão contaminados de sangue, de modo que ninguém pode tocar em suas roupas.
15Volali na ně: Ustupujte nečistí, ustupujte, ustupujte, nedotýkejte se. Právěť jsou ustoupili, anobrž sem i tam se rozlezli, až mezi národy říkají: Nebudouť více míti vlastního bydlení.
15“Afastem-se!”, gritavam para eles. “Imundos! Afastem-se! Afastem-se! Não toquem!” Quando eles fugiram e vagaram, dizia-se entre as nações: “Eles não podem mais morar aqui.”
16Tvář hněvivá Hospodinova rozptýlila je, aniž na ně více popatří; nepřátelé kněží nešanují, starcům milosti nečiní.
16A ira do SENHOR os espalhou. Ele não prestará mais atenção neles. Eles não respeitaram a pessoa dos sacerdotes. Eles não favoreceram os anciãos.
17A vždy ještě až do ustání očí svých hledíme o pomoc sobě neprospěšnou, zření majíce k národu, nemohoucímu vysvoboditi.
17Nossos olhos ainda desfalecem, buscando em vão por socorro. Em nossa vigília, ficamos aguardando por uma nação que não podia salvar.
18Šlakují kroky naše, tak že ani po ulicích našich choditi nemůžeme; přiblížilo se skončení naše, doplnili se dnové naši, přišlo zajisté skončení naše.
18Eles caçam os nossos passos, de modo que não podemos andar em nossas ruas. Nosso fim está próximo. Nossos dias estão cumpridos, pois o nosso fim chegou.
19Rychlejší jsou ti, kteříž nás stihají, než orlice nebeské; po horách stihají nás, na poušti zálohy nám zdělali.
19Nossos perseguidores foram mais rápidos do que as águias do céu. Eles nos perseguiram sobre os montes. Eles nos armaram emboscadas no deserto.
20Dýchání chřípí našich, totiž pomazaný Hospodinův, lapen jest v jamách jejich, o němž jsme říkali: V stínu jeho živi budeme mezi národy.
20O fôlego de nossas narinas, o ungido do SENHOR, foi capturado em suas armadilhas; aquele de quem dizíamos: “Debaixo da sua sombra viveremos entre as nações.”
21Raduj se a vesel se, dcero Idumejská, kteráž jsi se usadila v zemi Uz. Takéť k tobě přijde kalich, opiješ se a obnažíš se.
21Alegre-se e regozije-se, filha de Edom, que habita na terra de Uz. O cálice também passará para você. Você ficará embriagada, e ficará nua.
22Ó dcero Sionská, když vykonána bude kázeň nepravosti tvé, nenechá tě déle v zajetí tvém. Ale tvou nepravost, ó dcero Idumejská, trestati bude a odkryje hříchy tvé.
22O castigo da sua iniquidade está cumprido, filha de Sião. Ele não a levará mais para o cativeiro. Ele punirá a sua iniquidade, filha de Edom. Ele descobrirá os seus pecados.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.