Pláč 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Jak tě zašlo zlato, změnilo se ryzí zlato nejvýbornější, rozmetáno jest kamení svaté sem i tam po všech ulicích.
1Hono ʻikai kuo hoko ʻo nenefu ʻae koula! Hono ʻikai liliu ʻae fungani koula! ʻAe ngaahi maka ʻoe potu tapu kuo lilingi ʻi he muʻa hala kotoa pē.
2Synové Sionští nejdražší, kteříž ceněni býti měli za zlato nejčištší, jakť jsou počteni za nádoby hliněné, dílo rukou hrnčíře!
2ʻAe ngaahi foha mahuʻinga ʻo Saione, ʻaia ʻoku tatau mo e fungani koula, ʻoku fēfē ʻae lau ʻakinautolu ʻo hangē ko e ngaahi ipu kelekele, ʻae ngāue ʻae tufunga ngaohi ipu!
3An draci vynímajíce prsy, krmí mladé své, dcera pak lidu mého příčinou ukrutníka podobná jest sovám na poušti.
3ʻIo, naʻa mo e ngaahi ika lalahi ʻoe tahi ʻoku nau ʻatu ʻae huhu ʻonau fakahuhu honau ʻuhiki: ka kuo hoko ʻo taʻeʻofa ʻae ʻofefine ʻo hoku kakai, ʻo hangē ko e fanga ʻositalesi ʻi he toafa.
4Jazyk prsí požívajícího přilnul žízní k dásním jeho; děti prosí za chléb, ale není žádného, kdo by lámal jim.
4Ko e ʻelelo ʻoe tamasiʻi huhu ʻoku piki ki hono ʻaoʻingutu ʻi he fieinu; ʻoku kole mā ʻe he tamaiki iiki, pea ʻoku ʻikai ke tofi ʻe ha tangata kiate kinautolu.
5Ti, kteříž jídali rozkošné krmě, hynou na ulicích; kteříž chováni byli v šarlatě, octli se v hnoji.
5ʻAkinautolu naʻe faʻa kai lelei ʻoku nau paea ʻi he ngaahi hala: ʻakinautolu naʻe kofu kulokula ʻi heʻenau tupu hake, ʻoku fāʻufua ʻae tuʻunga ʻotoʻota.
6Větší jest trestání dcery lidu mého, než pomsta Sodomy, kteráž podvrácena jest jako v okamžení, aniž trvaly při ní rány.
6He ʻoku lahi ʻae tautea ki he angahala ʻae ʻofefine ʻo hoku kakai ʻi he tautea ʻoe angahala ʻa Sotoma, ʻaia naʻe fulihi ʻo hangē ʻi ha kemo pe taha pea naʻe ʻikai faʻa ala ʻae nima ki ai.
7Èistší byli Nazareové její než sníh, bělejší než mléko, rděla se těla jejich více než drahé kamení, jako by z zafiru vytesáni byli.
7Naʻe maʻa lahi hake ʻa hono houʻeiki ʻi he ʻuha hinehina, nau nau hinehina lahi ʻi he huʻahuhu, ko honau sino naʻe kula lahi ʻi he ngaahi lupi, ko honau ngingila naʻe hangē ko e safaia.
8Ale již vzezření jejich temnější jest než černost, nemohou poznáni býti na ulicích; přischla kůže jejich k kostem jejich, prahne, jest jako dřevo.
8ʻOku ʻuliʻuli honau mata ʻi he maka fefie; ʻoku ʻikai ke kei ʻiloʻi ʻakinautolu ʻi he ngaahi hala: ʻoku piki ʻa honau kili ki honau ngaahi hui, ʻoku feʻufeʻu ia, kuo hoko ia ʻo hangē ha vaʻa ʻakau.
9Lépe se stalo těm, jenž zbiti jsou mečem, nežli kteříž mrou hladem, (oni zajisté zhynuli, probodeni byvše), pro nedostatek úrod polních.
9ʻOku lelei ʻakinautolu ʻoku mate ʻo tāmateʻi ʻaki ʻae heletā, ʻiate kinautolu ʻoku mate ʻi he honge; he ʻoku fakaʻauʻausino ʻakinautolu ni, kuo tāmateʻi ʻi heʻenau masiva ʻi he ngaahi fua ʻoe ngoue.
10Ruce žen lítostivých vařily syny své, aby jim byli za pokrm v potření dcery lidu mého.
10Kuo taʻo ʻe he nima ʻoe kau fefine angaʻofa ʻenau fānau ʻanautolu: ko ʻenau meʻakai ʻakinautolu ʻi he fakaʻauha ʻoe ʻofefine ʻo hoku kakai.
11Všelijak vypustil Hospodin prchlivost svou, vylévá zůřivost hněvu svého, a zapálil oheň na Sionu, kterýž sežral základy jeho.
11Kuo fai ʻe he ʻEiki ʻa hono houhau; kuo ne huaʻi hono houhau vela, pea kuo ne tutu ha afi ʻi Saione, pea kuo fakaʻauha ai ʻa hono ngaahi tuʻunga.
12Králové země i všickni obyvatelé okršlku světa nikoli by neuvěřili, by měl byl vjíti protivník a nepřítel do bran Jeruzalémských,
12Naʻe ʻikai ke meimei tui ʻae ngaahi tuʻi, mo e ngaahi kakai ʻo māmani, ʻe faʻa hū ʻae kau fili ʻi he ngaahi matapā ʻo Selūsalema.
13Pro hříchy proroků jeho a nepravosti kněží jeho, vylévajících u prostřed něho krev spravedlivých.
13Ko e meʻa ʻi he angahala ʻo ʻene kau palōfita, pea mo e ngaahi hia ʻo ʻene kau taulaʻeiki, ʻaia kuo lilingi ʻae toto ʻoe kau māʻoniʻoni ʻi hono lotolotonga,
14Toulali se jako slepí po ulicích, kálejíce se ve krvi, kteréž nemohli se než dotýkati oděvy svými.
14Ko ia kuo nau he ʻo hangē ko e kau tangata kui ʻi he ngaahi hala, kuo nau fakaʻuliʻi ʻakinautolu ʻaki ʻae toto, ko ia naʻe ʻikai faʻa ala ʻae kakai ki honau ngaahi kofu.
15Volali na ně: Ustupujte nečistí, ustupujte, ustupujte, nedotýkejte se. Právěť jsou ustoupili, anobrž sem i tam se rozlezli, až mezi národy říkají: Nebudouť více míti vlastního bydlení.
15Naʻa nau kalanga kiate kinautolu, “Mou ō!; ʻoku ʻuli ia!; ʻAlu pe, ʻAlu pe, ʻoua naʻa ala!:” ʻi heʻenau hola, mo ʻenau ʻalu hēhē, naʻa nau pehē ʻi he kakai hiteni, “ʻE ʻikai te nau kei nofo ai.”
16Tvář hněvivá Hospodinova rozptýlila je, aniž na ně více popatří; nepřátelé kněží nešanují, starcům milosti nečiní.
16Kuo fakamavahevahe ʻakinautolu ʻe he houhau ʻa Sihova; ʻe ʻikai te ne kei tokangaʻi ʻakinautolu: naʻe ʻikai te nau fakaʻapaʻapaʻi ʻae kau taulaʻeiki, naʻe ʻikai te nau tokoni ki he kau mātuʻa.
17A vždy ještě až do ustání očí svých hledíme o pomoc sobě neprospěšnou, zření majíce k národu, nemohoucímu vysvoboditi.
17Ka koeʻuhi ko kitautolu, naʻe vaivai hotau mata ko e meʻa ʻi heʻetau tokoni vaʻinga: ʻi heʻetau leʻo kuo tau leʻo ki ha puleʻanga, ʻaia naʻe ʻikai ke faʻa lava ke fakamoʻui ʻakitautolu.
18Šlakují kroky naše, tak že ani po ulicích našich choditi nemůžeme; přiblížilo se skončení naše, doplnili se dnové naši, přišlo zajisté skončení naše.
18ʻOku nau tuli ʻi heʻetau lakaʻanga, pea ʻoku ʻikai te tau faʻa ʻalu ʻi he ngaahi hala: ʻoku ofi hotau ngataʻanga, kuo kakato hotau ngaahi ʻaho; he kuo hoko hotau ngataʻanga.
19Rychlejší jsou ti, kteříž nás stihají, než orlice nebeské; po horách stihají nás, na poušti zálohy nám zdělali.
19ʻOku veʻe vave hotau kau fakatanga ʻi he fanga ʻikale ʻoe langi: naʻa nau tuli kitautolu ʻi he ngaahi moʻunga; naʻa nau malumu kiate kitautolu ʻi he toafa.
20Dýchání chřípí našich, totiž pomazaný Hospodinův, lapen jest v jamách jejich, o němž jsme říkali: V stínu jeho živi budeme mezi národy.
20Ko e mānava ʻa hotau avaʻi ihu, ko e pani ʻo Sihova, naʻe moʻua ʻi heʻenau ngaahi luo, ʻaia naʻa tau pehē ki ai, “ʻI heʻene maluʻi te tau moʻui ʻi he lotolotonga ʻoe hiteni.”
21Raduj se a vesel se, dcero Idumejská, kteráž jsi se usadila v zemi Uz. Takéť k tobě přijde kalich, opiješ se a obnažíš se.
21Ke ke fiefia mo nekeneka, ʻi he fonua ko Usa; ʻe aʻu atu kiate koe foki ʻae ipu: he te ke konā koe, pea te ke fakatelefua koe.
22Ó dcero Sionská, když vykonána bude kázeň nepravosti tvé, nenechá tě déle v zajetí tvém. Ale tvou nepravost, ó dcero Idumejská, trestati bude a odkryje hříchy tvé.
22Kuo kakato ʻae tautea ʻa hoʻo hia, ʻe ʻofefine ʻo Saione; ʻe ʻikai te ne toe ʻave koe ki he pōpula: ka te ne ʻaʻahi ʻa hoʻo hia, ʻe ʻofefine ʻo ʻItomi, pea te ne fakaʻilo hoʻo ngaahi angahala.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.