Židům 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1Protož opustíce řeč počátku Kristova, k dokonalosti se nesme, ne opět zakládajíce gruntu pokání z skutků mrtvých, a víry v Boha,
1Therefore let us leave the elementary teachings about Christ and go on to maturity, not laying again the foundation of repentance from dead works, and of faith in God,
2Křtů učení, vzkládání rukou, a vzkříšení z mrtvých, i soudu věčného.
2instruction about baptisms, the laying on of hands, the resurrection of the dead, and eternal judgment.
3A toť učiníme, dopustí-li Bůh.
3And this we will do, if God permits.
4Nebo nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého,
4It is impossible for those who have once been enlightened, who have tasted the heavenly gift, who have shared in the Holy Spirit,
5Okusili také dobrého Božího slova, a moci věka budoucího,
5who have tasted the goodness of the word of God and the powers of the coming age—
6Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokání, jakožto těm, kteříž opět sobě znovu křižují Syna Božího, a v porouhání vydávají.
6and then have fallen away—to be restored to repentance, because they themselves are crucifying the Son of God all over again and subjecting Him to open shame.
7Země zajisté, kteráž často na sebe přicházející déšť pije, a rodí bylinu příhodnou těm, od kterýchž bývá dělána, dochází požehnání od Boha.
7For land that drinks in the rain often falling on it and that produces a crop useful to those for whom it is tended receives the blessing of God.
8Ale vydávající trní a bodláky zavržená jest, a blízká zlořečení, jejížto konec bývá spálení.
8But land that produces thorns and thistles is worthless, and its curse is imminent. In the end it will be burned.
9My pak, nejmilejší, nadějemeť se o vás lepších věcí, a náležejících k spasení, ač pak koli tak mluvíme.
9Even though we speak like this, beloved, we are convinced of better things in your case—things that accompany salvation.
10Neboť není nespravedlivý Bůh, aby se zapomenul na práci vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu jeho, slouživše svatým, a ještě sloužíce.
10For God is not unjust. He will not forget your work and the love you have shown for His name as you have ministered to the saints and continue to do so.
11Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty naděje,
11We want each of you to show this same diligence to the very end, in order to make your hope sure.
12Tak abyste nebyli líní, ale následovníci těch, kteříž skrze víru a snášelivost obdrželi dědictví zaslíbené.
12Then you will not be sluggish, but will imitate those who through faith and patience inherit what has been promised.
13Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého,
13When God made His promise to Abraham, since He had no one greater to swear by, He swore by Himself,
14Řka: Jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe.
14saying, “I will surely bless you and multiply your descendants.”
15A tak trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení.
15And so Abraham, after waiting patiently, obtained the promise.
16Lidé zajisté skrze většího, nežli jsou sami, přisahají, a všeliké rozepře mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena přísahou.
16Men swear by someone greater than themselves, and their oath serves as a confirmation to end all argument.
17A takž Bůh, chtěje dostatečně ukázati dědicům zaslíbení svých neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu,
17So when God wanted to make the unchanging nature of His purpose very clear to the heirs of the promise, He guaranteed it with an oath.
18Abychom skrze ty dvě věci nepohnutelné, (v nichž nemožné jest, aby Bůh klamal), měli přepevné potěšení, my, kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje.
18Thus by two unchangeable things in which it is impossible for God to lie, we who have fled to take hold of the hope set before us may be strongly encouraged.
19Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu,
19We have this hope as an anchor for the soul, firm and secure. It enters the inner sanctuary behind the curtain,
20Kdežto předchůdce náš pro nás všel Ježíš, jsa učiněn podle řádu Melchisedechova nejvyšším knězem na věky.
20where Jesus our forerunner has entered on our behalf. He has become a high priest forever in the order of Melchizedek.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.