Skutky apoštolské 20
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie.
1Depois que o alvoroço cessou, Paulo mandou chamar os discípulos, despediu-se deles e partiu para ir à Macedônia.
2A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké,
2Depois de passar por aquelas regiões e encorajar os irmãos com muitas palavras, ele chegou à Grécia.
3V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy,) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.
3Quando já havia passado três meses ali, e os judeus tramaram contra ele quando estava para embarcar para a Síria, ele decidiu voltar pela Macedônia.
4I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.
4Estes o acompanharam até a Ásia: Sópatro de Bereia, Aristarco e Segundo dos tessalonicenses, Gaio de Derbe, Timóteo, e Tíquico e Trófimo da Ásia.
5Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě.
5Mas estes tinham ido na frente e nos esperavam em Trôade.
6My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.
6Nós navegamos de Filipos depois dos dias dos Pães Asmos, e em cinco dias fomos ter com eles em Trôade, onde ficamos sete dias.
7Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.
7No primeiro dia da semana, quando os discípulos estavam reunidos para partir o pão, Paulo falou com eles, pretendendo partir no dia seguinte; e prolongou o seu discurso até a meia-noite.
8A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni.
8Havia muitas lâmpadas na sala do andar superior onde nós estávamos reunidos.
9Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.
9Um certo jovem chamado Êutico estava sentado na janela, tomado de um sono profundo. Como Paulo falava por muito tempo, sendo vencido pelo sono, ele caiu do terceiro andar e foi recolhido morto.
10I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.
10Paulo desceu, inclinou-se sobre ele e, abraçando-o, disse: “Não se perturbem, pois a vida dele está nele.”
11A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.
11Quando ele subiu, partiu o pão e comeu, e conversou com eles por muito tempo, até o amanhecer; então partiu.
12I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni.
12Eles levaram o rapaz vivo, e ficaram grandemente consolados.
13My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.
13Mas nós, indo na frente para o navio, navegamos para Assôs, com a intenção de receber Paulo a bordo ali; ele havia decidido seguir até lá por terra.
14A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.
14Quando ele nos encontrou em Assôs, nós o recebemos a bordo e fomos para Mitilene.
15A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.
15Navegando dali, chegamos no dia seguinte diante de Quios. No outro dia, tocamos em Samos e ficamos em Trogílio, e no dia seguinte chegamos a Mileto.
16Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě.
16Pois Paulo havia decidido passar ao largo de Éfeso, para não se demorar na Ásia; pois ele se apressava, se lhe fosse possível, para estar em Jerusalém no dia de Pentecostes.
17Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.
17De Mileto, ele mandou a Éfeso e chamou a si os presbíteros da igreja.
18Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,
18Quando chegaram a ele, disse-lhes: “Vocês mesmos sabem, desde o primeiro dia em que cheguei à Ásia, como estive com vocês todo o tempo,
19Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských.
19servindo ao Senhor com toda a humildade, com muitas lágrimas e com provações que me sobrevieram pelas conspirações dos judeus;
20Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích,
20como não deixei de declarar a vocês nada que fosse proveitoso, ensinando-os publicamente e de casa em casa,
21Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.
21testificando tanto a judeus como a gregos que deviam se arrepender diante de Deus e ter fé em nosso Senhor Jesus.
22A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,
22Agora vou a Jerusalém, constrangido pelo Espírito, não sabendo o que me acontecerá lá;
23Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají.
23senão que o Espírito Santo testifica em cada cidade, dizendo que prisões e aflições me esperam.
24Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.
24Mas nada disso me importa; nem considero a minha própria vida preciosa, contanto que eu possa terminar a minha corrida com alegria, e o ministério que recebi do Senhor Jesus, para testemunhar plenamente o Evangelho da graça de Deus.
25A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.
25“Agora, eis que eu sei que todos vocês, entre os quais passei pregando o Reino de Deus, não verão mais o meu rosto.
26Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech.
26Portanto, eu lhes testifico no dia de hoje que sou inocente do sangue de todos,
27Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.
27pois não deixei de declarar a vocês todo o propósito de Deus.
28Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.
28Cuidem, portanto, de vocês mesmos e de todo o rebanho, no qual o Espírito Santo os constituiu bispos, para pastorear a igreja do Senhor e Deus, que ele comprou com o seu próprio sangue.
29Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.
29Pois eu sei que depois da minha partida, lobos ferozes entrarão no meio de vocês, não poupando o rebanho.
30A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.
30Dentre vocês mesmos se levantarão homens, falando coisas perversas, para atrair os discípulos para si.
31Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás.
31Portanto, vigiem, lembrando-se de que por um período de três anos não cessei de advertir cada um, noite e dia, com lágrimas.
32A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
32Agora, irmãos, eu os confio a Deus e à palavra da sua graça, que é poderosa para edificá-los e dar-lhes a herança entre todos os que são santificados.
33Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
33Não cobicei a prata, o ouro ou as roupas de ninguém.
34Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.
34Vocês mesmos sabem que estas mãos supriram as minhas necessidades e aos que estavam comigo.
35Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
35Em todas as coisas eu lhes dei o exemplo de que, trabalhando assim, vocês devem ajudar os fracos, e se lembrar das palavras do Senhor Jesus, que ele mesmo disse: ‘Mais bem-aventurado é dar do que receber.’ ”
36A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.
36Depois de dizer essas coisas, ele se ajoelhou e orou com todos eles.
37I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,
37Todos choraram muito e, abraçando Paulo, o beijavam,
38Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.
38entristecendo-se sobretudo por causa da palavra que ele havia dito, de que não veriam mais o seu rosto. Então eles o acompanharam até o navio.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.