Skutky apoštolské 20
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie.
1Pea ʻi he tuku ʻae maveuveu, naʻe ui ʻe Paula ke haʻu kiate ia ʻae kau ākonga, ʻonau feʻofoʻofani pea mahuʻi ia ke ʻalu ki Masitōnia.
2A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké,
2Pea kuo ʻosi ʻae ngaahi potu ko ia ʻi heʻene ʻalu, pea lahi ʻene akonaki kiate kinautolu, pea ʻalu ia ki Kilisi.
3V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy,) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.
3ʻO nofo ai ʻi he māhina ʻe tolu. Pea kuo toitoiʻi ia ʻe he kakai Siu, ʻi heʻene te u folau ki Silia, pea loto ia ke toe foki ange ki Masitōnia.
4I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.
4Pea naʻe ʻalu mo ia ki ʻEsia ʻa Sopeta mei Pelea; mo ʻAlisitako mo Sekunio mei Tesalonika; mo Keio mei Teape, mo Timote; mo Tikiko mo Talofimo mei ʻEsia;
5Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě.
5Pea naʻe muʻomuʻa ʻakinautolu ni, ʻo tatali mai kiate kimautolu ʻi Taloasi.
6My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.
6Pea naʻa mau folau mei Filipai, ʻi he hili ʻae ngaahi ʻaho kai mā taʻemeʻafakatupu, pea mau aʻu atu kiate kinautolu ʻi Taloasi ʻi he ʻaho ʻe nima; pea naʻa mau nofo ai ʻi he ʻaho ʻe fitu.
7Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.
7Pea ʻi he ʻuluaki ʻaho ʻoe uike, naʻe kātoa ai ʻae kau ākonga ke tofitofi mā, pea malanga ʻa Paula kiate kinautolu, kuo ʻamanaki ʻalu ia ʻi he ʻapongipongi; pea malanga ia ʻo aʻu ki he tuʻuapō mālie.
8A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni.
8Pea naʻe lahi ʻae maama ʻi he potu fale ki ʻolunga, kuo nau fakataha ai.
9Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.
9Pea naʻe heka ʻi he kātupa ʻae talavou ʻe tokotaha, ko hono hingoa ko ʻUtiko, pea naʻe mohe maʻu ia: pea ʻi he malanga fuoloa ʻa Paula, naʻe hinga hifo ia ʻi he mohe, pea tō ki lalo mei hono tolu ʻoe fata ʻoe fale, pea hiki hake ia kuo mate.
10I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.
10Pea naʻe ʻalu hifo ʻa Paula, ʻo foʻohifo ʻiate ia, mo fāʻufua, mo ne pehē, “ʻOua te mou mamahi; he ʻoku ʻiate ia ʻa ʻene moʻui.”
11A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.
11Pea kuo ʻalu hake ia ʻo tofitofi ʻae mā, mo kai, pea nau talanoa ʻo fuoloa, ʻo aʻu ki he maʻa ʻae ʻaho, pea toki ʻalu ia.
12I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni.
12Pea naʻa nau ʻomi ʻae talavou kuo moʻui, pea naʻe lahi ʻenau fiemālie.
13My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.
13¶ Pea ne mau muʻomuʻa ki he vaka, ʻo folau ki ʻAsosi, ʻo mau tokanga ke fakaheka ai ʻa Paula: ko ʻene fekau ia, he ko hono loto ke hala ʻuta pe ia.
14A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.
14Pea kuo mau fetaulaki ki ʻAsosi, pea mau fakaheka ia, pea ʻalu ki Meteline.
15A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.
15Pea mau folau mei ai, pea pongipongi hake, naʻa mau hoko ʻo feʻunga mo Kaio; pea mau aʻu ki Semo ʻi hono ʻaho ua, pea mau nofo ʻi Talokilio; pea aʻu atu ʻi he ʻaho naʻa na feholoi ki Mileto.
16Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě.
16He kuo pau ʻae loto ʻo Paula ke ʻoua naʻa folau ki ʻEfesō, koeʻuhi ke ʻoua naʻa fuoloa ai ia ki ʻEsia: he naʻa ne fakatoʻotoʻo, ʻo kapau ʻe mafai ʻe ia, ke hoko ki Selūsalema ʻi he ʻaho ʻoe Penitekosi.
17Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.
17¶ Pea naʻe fekau ʻe ia mei Mileto ke haʻu ʻae kau mātuʻa ʻoe siasi mei ʻEfesō.
18Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,
18Pea kuo nau haʻu kiate ia, pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Talu ʻae ʻuluaki ʻaho ne u haʻu ai ki ʻEsia, kuo mou ʻilo ia ʻae anga ʻo ʻeku nofo ʻiate kimoutolu ʻi he ʻaho kotoa pē,
19Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských.
19ʻA ʻeku tauhi ʻae ʻEiki ʻi he loto angavaivai lahi, mo e loʻimata lahi, mo e ngaahi ʻahiʻahi, naʻe tō kiate au ʻi he toitoiʻi au ʻe he kakai Siu:
20Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích,
20Mo ʻeku taʻetaʻofi ki ha meʻa ʻe taha ʻoku ʻaonga, ka kuo u fakaʻilo kiate kimoutolu, mo ako fakahā kiate kimoutolu, pea ʻi he ngaahi fale,
21Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.
21ʻO fakapapau atu ki he kakai Siu, pea mo e kakai Kiliki foki, ʻae fakatomala ki he ʻOtua, mo e tui ki hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi.
22A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,
22Pea ko eni, vakai, ʻoku ou ʻalu haʻisia ʻi loto ki Selūsalema, pea ʻoku ʻikai te u ʻilo ʻae ngaahi meʻa ʻe hoko mai ai kiate au:
23Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají.
23Ka ko eni, ʻoku fakamoʻoni mai ʻe he Laumālie Māʻoniʻoni, ʻo pehē, ʻoku tatali pe kiate au ʻae ngaahi haʻi mo e meʻa fakamamahi ʻi he kolo kotoa pē.
24Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.
24Ka ʻoku ʻikai ueʻi ai au, pea ʻoku ʻikai foki te u lau ko e meʻa mahuʻinga kiate au ʻeku moʻui, kae kehe ke u fakaʻosi ʻi he fiefia ʻeku lakanga, mo e ngāue kuo u maʻu mei he ʻEiki ko Sisu, ke u fakamoʻoni ki he ongoongolelei ʻoe ʻaloʻofa ʻae ʻOtua.
25A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.
25“Pea ko eni, vakai, ʻoku ou ʻilo ʻe ʻikai te mou toe mamata ki hoku mata, ʻakimoutolu kotoa pē kuo u malangaʻaki ki ai ʻae puleʻanga ʻoe ʻOtua.
26Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech.
26Ko ia ʻoku ou fakapapau fakamoʻomoʻoni atu kiate kimoutolu he ʻaho ni, ʻoku ou maʻa au mei he toto ʻoe kakai kotoa pē.
27Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.
27He naʻe ʻikai te u taʻofi ʻae fakahā kiate kimoutolu ʻae finangalo kotoa pē ʻoe ʻOtua.
28Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.
28Ko ia ke mou vakai kiate kimoutolu, pea mo e fanga sipi kotoa pē, ʻaia kuo fakanofo ʻakimoutolu ʻe he Laumālie Māʻoniʻoni ko hono kau tauhi, ke mou fafanga ʻae siasi ʻae ʻOtua, ʻaia naʻa ne fakatauʻaki hono taʻataʻa.
29Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.
29He ʻoku ou ʻilo eni, ka hili ʻeku ʻalu, ʻe haʻu kiate kimoutolu ʻae fanga ulofi fakamālohi, pea ʻe ʻikai te nau mamae ki he fanga sipi.
30A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.
30Pea ʻe tupu foki ʻiate kimoutolu ʻae kau tangata, te nau ako ʻaki ʻae meʻa fakahala, ke tohoaki ʻae kau ākonga ke muimui kiate kinautolu.
31Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás.
31Ko ia ke mou leʻo, pea manatu kuo tolu taʻu mo e ʻikai te u tuku ʻeku valokiekina ʻakimoutolu taki taha mo e loʻimata ʻi he pō mo e ʻaho.
32A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
32“Pea ko eni, ʻe kāinga, ʻoku ou tuku ʻakimoutolu ki he ʻOtua, pea mo e folofola ʻo ʻene ʻofa, ʻaia ʻoku ne faʻa fai ke langa hake ʻakimoutolu, pea ke tuku kiate kimoutolu ʻae tofiʻa fakataha mo kinautolu kotoa pē kuo fakamāʻoniʻoniʻi.
33Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
33Naʻe ʻikai te u manumanu ki he siliva, pe ki he koula, pe ki he kofu ʻo ha tokotaha.
34Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.
34ʻIo, ʻoku mou ʻilo ʻekimoutolu, ko e ongo nima ni kuo na tauhi ki heʻeku ngaahi masiva, pea mo kinautolu naʻe ʻiate au.
35Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
35Kuo u fakahā ʻae meʻa kotoa pē kiate kimoutolu, koeʻuhi ʻi he peheʻi ʻa hoʻomou ngāue, ʻoku totonu ke mou tokoni ki he vaivai, pea manatuʻi ʻae lea ʻae ʻEiki ko Sisu, ʻi heʻene pehē, ‘ʻOku monūʻia lahi hake ʻae foaki atu ʻi he maʻu ʻae foaki mai .’”
36A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.
36¶ Pea kuo ʻosi ʻene lea ko ia, naʻa ne tuʻulutui, ʻo hūfia ʻakinautolu kotoa pē.
37I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,
37Pea naʻa nau tangi mamahi kotoa pē, mo nau fāʻufua ʻi he kia ʻo Paula, ʻo ʻuma kiate ia,
38Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.
38ʻO lahi taha pe ʻenau mamahi koeʻuhi ko ʻene lea naʻe pehē, ʻe ʻikai te nau toe mamata ki hono mata. Pea naʻa nau ō mo ia ki he vaka.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.