Skutky apoštolské 26
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, mluvil:
1Pea toki pehē ʻe ʻAkilipa kia Paula, “ʻOku tuku kiate koe ke ke fakamatala maʻau.” Pea toki mafao atu ʻe Paula ʻa hono nima, ʻo ne fakamatala maʻana, ʻo pehē ,
2Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,
2“ʻE tuʻi ko ʻAkilipa, ʻoku ou pehē ʻoku ou monūʻia, ʻi heʻeku fakamatala maʻaku ʻi ho ʻao ʻi he ʻaho ni, ʻae meʻa kotoa pē ʻoku talatalaakiʻi ai au ʻe he kakai Siu:
3A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.
3Pea ʻāsili pē koeʻuhi ʻoku ke poto ʻi he ngaahi ngāue mo e ngaahi meʻa kotoa pē ʻoku ʻeke ʻi he kakai Siu: ko ia ʻoku ou kole kiate koe, ke ke kātaki pē, ʻo fanongo kiate au.
4O životu mém hned od mladosti mé, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
4“ʻOku ʻilo ʻe he kakai Siu kotoa pē ʻae anga ʻo ʻeku moʻui talu ʻeku kei siʻi, ʻi heʻeku nofo talu mei muʻa mo hoku kakai ʻi Selūsalema;
5Měvše mne prve zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati,) kterak vedle nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.
5ʻAkinautolu naʻa nau ʻilo au mei he kamataʻanga, ʻokapau te nau fakamoʻoni koeʻuhi naʻaku moʻui ko e Fālesi, ʻo fakatatau ki he faʻahinga ʻoku tokanga lahi taha pe ki heʻetau lotu.
6A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům našim od Boha, teď stojím, soudu jsa poddán,
6Pea ʻoku ou tuʻu ni, pea ʻoku fakamaauʻi au, ko e meʻa ʻi he ʻamanaki ki he talaʻofa naʻe fai ʻe he ʻOtua ki he ngaahi tamai:
7K kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde; pro kteroužto naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.
7ʻAia foki ʻoku ʻamanaki ke lavaʻi ʻe hotau faʻahinga ʻe hongofulu ma ua, ʻi heʻenau lotu maʻu ʻi he pō mo e ʻaho. Pea koeʻuhi ko e ʻamanaki pe ko ia, ʻe tuʻi ko ʻAkilipa, kuo talatalaakiʻi au ʻe he kakai Siu.
8A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
8Ka ko e hā ʻoku mou pehē ai, ko e meʻa e ʻikai te mou faʻa tui ki ai, ʻae fokotuʻu ʻae mate ʻe he ʻOtua?
9Ačť i mně se zdálo, že by mi náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,
9“Ko e moʻoni naʻaku mahalo ʻeau ʻi hoku loto, ʻoku totonu ʻeku fai kehe mo e huafa ʻo Sisu ʻo Nāsaleti ʻae ngaahi meʻa lahi.
10Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordováni býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.
10Pea ne u fai foki ia ʻi Selūsalema pea ko e tokolahi ʻoe kakai māʻoniʻoni ne u fakahū ki he fale fakapōpula, ʻi heʻeku maʻu ʻae mālohi mei he kau taulaʻeiki lahi; pea naʻaku kau ki honau tāmateʻi.
11A po všech školách často trápě je, přinucoval jsem, aby se rouhali; a náramně rozlítiv se na ně, protivil jsem se jim, až i do jiných měst na to jsem jezdil.
11Pea ne u tautea ʻakinautolu ʻo liunga lahi ʻi he falelotu kotoa pē, ʻo fakamālohiʻi ke nau lea kovi, pea naʻaku loto lili fakamanavahē kiate kinautolu, pea ne u ʻalu ki he kolo kehekehe ʻo fakatangaʻi.
12A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,
12“Pea ʻi heʻeku ʻalu ki Tamasikusi, kuo u maʻu ʻae mālohi mo e tohi mei he kau taulaʻeiki lahi,
13O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.
13Ne u mamata, ʻe tuʻi, ʻi he hala ʻi he hoʻatāmālie, ki he maama mei he langi, naʻe malama lahi ia ʻi he laʻā, pea naʻe ulo takatakai ia ʻiate au mo kinautolu naʻa mau fononga.
14A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící ke mně a řkoucí Židovským jazykem: Saule, Saule, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
14“Pea kuo mau tō kotoa pē ki he kelekele, pea u fanongo ki he leʻo, ʻoku pehē mai kiate au, ʻi he lea fakaHepelū, ‘ʻE Saula, ʻe Saula, ko e hā ʻoku ke fakatanga ai au? ʻOku faingataʻa hoʻo ʻakahi ʻae meʻa māsila.’
15A já řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.
15Pea ne u pehē, ‘ʻEiki, ko hai koe?’ Pea pehē mai ʻe ia, ‘Ko au Sisu ʻoku ke fakatangaʻi.
16Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, ať bych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchžto ukazovati se budu tobě,
16Ka ke tuʻu hake ʻi ho vaʻe: he kuo u hā atu kiate koe koeʻuhi ke u fakanofo koe koe faifekau mo e fakamoʻoni ʻoe ngaahi meʻa kuo ke mamata ai, mo e ngaahi meʻa foki te u fakahā kiate koe;
17Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,
17Pea te u fakamoʻui koe mei he kakai mo e ngaahi Senitaile, ʻakinautolu ʻoku ou fekau koe ki ai ni,
18Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.
18Ke fakaʻā honau mata, mo fakatafoki ʻakinautolu mei he poʻuli ki he maama, pea mei he mālohi ʻo Sētane ki he ʻOtua, koeʻuhi ke nau maʻu ʻae fakamolemole ʻoe angahala, mo e tofiʻa fakataha mo kinautolu kuo fakamāʻoniʻoniʻi ʻi he tui kiate au.
19A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící nebeskému vidění.
19Pea talu ai, ʻe tuʻi ko ʻAlikipa, naʻe ʻikai te u talangataʻa ki he meʻa naʻe hā mai mei he langi:
20Ale hned nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské, potom i pohanům zvěstoval jsem evangelium, aby pokání činili a obrátili se k Bohu, skutky hodné pokání činíce.
20Ka ne u fuofua fakahā kiate kinautolu ʻi Tamasikusi, pea ʻi Selūsalema, mo e ngaahi potu kotoa pē ʻi Siutea, pea ki he ngaahi Senitaile, ke nau fakatomala pea tafoki ki he ʻOtua, mo fai ʻae ngāue ʻoku taau mo e fakatomala.
21A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama svýma zamordovati.
21Pea koeʻuhi ko e ngaahi meʻa ni, naʻe puke au ʻe he kakai Siu ʻi he falelotu lahi, ʻonau fai ke tāmateʻi au.
22Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což jsou Proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:
22Ka ko e meʻa ʻi heʻeku maʻu ʻae tokoni mei he ʻOtua, ko ia ʻoku ou kei fai ai ʻo hoko ki he ʻaho ni, ʻo fakamoʻoni ki he iiki mo e lalahi, ʻo ʻikai ha meʻa kehe ka ko ia ʻe he kau palōfita mo Mōsese ʻe hoko mai:
23Totiž, že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.
23Koeʻuhi ʻe mamahi ʻa Kalaisi, pea ko e ʻuluaki ia ʻi he toetuʻu mei he mate, pea ʻe fakahā ʻe ia ʻae maama ki he kakai, mo e ngaahi Senitaile.
24To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.
24Pe fakamatala pehē pe ʻe ia, mo e kalanga mai ʻa Fesito, ʻo pehē, “ʻE Paula, kuo ke faha; kuo fakafaha koe ʻe he poto lahi.”
25On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
25Ka naʻe pehē ʻe ia, “ʻE ʻeiki ko Fesito, ʻoku ʻikai te u faha; ka ʻoku ou fakahā atu ʻae lea ʻoe moʻoni mo e poto.
26Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž směle a svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.
26He ʻoku ʻiloʻi ʻae ngaahi meʻa ni ʻe he tuʻi, ʻoku ou fakamatala ni ʻi hono ʻao: he ʻoku ou ʻilo pau ʻoku ʻikai lilo kiate ia ha meʻa ʻi he ngaahi meʻa ni; he naʻe ʻikai fai ʻae meʻa ni ʻi ha tuliki.
27Věříš-li, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.
27ʻE tuʻi ko ʻAkilipa, ʻoku ke tui ki he kau palōfita? ʻOku ou ʻilo ʻoku ke tui.”
28Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.
28Pea pehē ʻe ʻAkilipa kia Paula, Kuo ke meimei fakahehemaʻi au ke u hoko ko e Kalisitiane.
29A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.
29Pea pehē ʻe Paula, “ʻAmusiaange ʻeau ki he ʻOtua, kuo ʻikai ko koe pe, ka ko kinautolu kotoa pē foki ʻoku fanongo kiate au ʻi he ʻaho ni, kuo mou meimei tatau, mo mātuʻaki tatau pē mo au, ka ko e ngaahi haʻi ni pe.”
30A když to Pavel promluvil, vstal král, i vladař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.
30Pea kuo pehē ʻene lea, pea tuʻu hake ʻae tuʻi, mo e pule, mo Pelenaisi, mo kinautolu naʻa nau nonofo:
31A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.
31Pea kuo nau afe siʻi mei ai, pea nau alea, ʻo pehē, “Kuo ʻikai fai ʻe he tangata ni ha meʻa ʻoku ngali mo e mate, pe ko e haʻisia.”
32Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.
32Pea toki pehē ʻe ʻAkilipa kia Fesito, “Ka ne taʻeʻoua ʻene pehē ke fakamaau ia ʻia Sisa, pehē, kuo lelei ke tukuange ʻae tangata ni.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.