Cantares de Salomão 4
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Eis que você é linda, meu amor. Eis que você é linda. Seus olhos são como pombas por trás do seu véu. Seu cabelo é como um rebanho de cabras, que descem do monte Gileade.
1Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
2Seus dentes são como um rebanho recém-tosquiado, que subiu da lavagem, onde cada uma delas tem gêmeos. Nenhuma delas perdeu sua cria.
2Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
3Seus lábios são como um fio escarlate. Sua boca é adorável. Suas têmporas são como um pedaço de romã por trás do seu véu.
3Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
4Seu pescoço é como a torre de Davi, construída para ser um arsenal, onde pendem mil escudos, todos os escudos dos valentes.
4Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
5Seus dois seios são como dois filhotes, gêmeos de uma corça, que pastam entre os lírios.
5Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
6Até que o dia esfrie e as sombras fujam, eu irei ao monte de mirra, à colina de incenso.
6Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
7Você é toda linda, meu amor. Não há mancha em você.
7Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
8Venha comigo do Líbano, minha noiva, comigo do Líbano. Olhe do topo do Amana, do topo do Senir e do Hermom, das covas dos leões, dos montes dos leopardos.
8Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
9Você arrebatou o meu coração, minha irmã, minha noiva. Você arrebatou o meu coração com um só dos seus olhares, com uma só corrente do seu pescoço.
9Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
10Como é lindo o seu amor, minha irmã, minha noiva! Como o seu amor é muito melhor do que o vinho, e a fragrância dos seus perfumes do que todas as especiarias!
10Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
11Seus lábios, minha noiva, gotejam como o favo de mel. Mel e leite estão debaixo da sua língua. O cheiro das suas vestes é como o cheiro do Líbano.
11Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
12Minha irmã, minha noiva, é um jardim fechado; uma nascente fechada, uma fonte selada.
12Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
13Seus renovos são um pomar de romãs, com frutos preciosos, hena com plantas de nardo,
13Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
14nardo e açafrão, cálamo e canela, com toda espécie de árvores de incenso; mirra e aloés, com todas as melhores especiarias,
14Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
15uma fonte de jardins, um poço de águas vivas, correntes que fluem do Líbano.
15Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
16Desperte, vento norte, e venha, vento sul! Soprem no meu jardim, para que as suas especiarias fluam. Que o meu amado venha ao seu jardim, e prove os seus frutos preciosos.
16Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať příjde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.