Cantar de los Cantares
Chapter 4

Cantar de los Cantares

Reina-Valera 1909
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Cantar de los Cantares 4

Reina-Valera 1909
Kralice Bible (1613)
1HE aquí que tú eres hermosa, amiga mía; he aquí que tú eres hermosa; tus ojos entre tus guedejas como de paloma; tus cabellos como manada de cabras, que se muestran desde el monte de Galaad.
1Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
2Tus dientes, como manadas de trasquiladas ovejas , que suben del lavadero, todas con crías mellizas, y ninguna entre ellas estéril.
2Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
3Tus labios, como un hilo de grana, y tu habla hermosa; tus sienes, como cachos de granada á la parte adentro de tus guedejas.
3Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
4Tu cuello, como la torre de David, edificada para muestra; mil escudos están colgados de ella, todos escudos de valientes.
4Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
5Tus dos pechos, como dos cabritos mellizos de gama, que son apacentados entre azucenas.
5Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
6Hasta que apunte el día y huyan las sombras, iréme al monte de la mirra, y al collado del incienso.
6Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
7Toda tú eres hermosa, amiga mía, y en ti no hay mancha.
7Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
8Conmigo del Líbano, oh esposa, conmigo ven del Líbano: mira desde la cumbre de Amana, desde la cumbre de Senir y de Hermón, desde las guaridas de los leones, desde los montes de los tigres.
8Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
9Prendiste mi corazón, hermana, esposa mía ; has preso mi corazón con uno de tus ojos, con una gargantilla de tu cuello.
9Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
10¡Cuán hermosos son tus amores, hermana, esposa mía ! ¡cuánto mejores que el vino tus amores, y el olor de tus ungüentos que todas las especias aromáticas!
10Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
11Como panal de miel destilan tus labios, oh esposa; miel y leche hay debajo de tu lengua; y el olor de tus vestidos como el olor del Líbano.
11Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
12Huerto cerrado eres , mi hermana, esposa mía ; fuente cerrada, fuente sellada.
12Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
13Tus renuevos paraíso de granados, con frutos suaves, de cámphoras y nardos,
13Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
14Nardo y azafrán, caña aromática y canela, con todos los árboles de incienso; mirra y áloes, con todas las principales especias.
14Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
15Fuente de huertos, pozo de aguas vivas, que corren del Líbano.
15Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
16Levántate, Aquilón, y ven, Austro: sopla mi huerto, despréndanse sus aromas. Venga mi amado á su huerto, y coma de su dulce fruta.
16Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať příjde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.