Cantar de los Cantares
Chapter 7

Cantar de los Cantares

Reina-Valera 1909
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Cantar de los Cantares 7

Reina-Valera 1909
Kralice Bible (1613)
1¡CUÁN hermosos son tus pies en los calzados, oh hija de príncipe! Los contornos de tus muslos son como joyas, obra de mano de excelente maestro.
1Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.
2Tu ombligo, como una taza redonda, que no le falta bebida. Tu vientre, como montón de trigo, cercado de lirios.
2Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
3Tus dos pechos, como dos cabritos mellizos de gama.
3Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
4Tu cuello, como torre de marfil; tus ojos, como las pesqueras de Hesbón junto á la puerta de Batrabbim; tu nariz, como la torre del Líbano, que mira hacia Damasco.
4Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
5Tu cabeza encima de ti, como el Carmelo; y el cabello de tu cabeza, como la púrpura del rey ligada en los corredores.
5Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.
6¡Qué hermosa eres, y cuán suave, oh amor deleitoso!
6Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!
7¡Y tu estatura es semejante á la palma, y tus pechos á los racimos!
7Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
8Yo dije: Subiré á la palma, asiré sus ramos: y tus pechos serán ahora como racimos de vid, y el olor de tu boca como de manzanas;
8Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.
9Y tu paladar como el buen vino, que se entra á mi amado suavemente, y hace hablar los labios de los viejos.
9Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.
10Yo soy de mi amado, y conmigo tiene su contentamiento.
10Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
11Ven, oh amado mío, salgamos al campo, moremos en las aldeas.
11Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.
12Levantémonos de mañana á las viñas; veamos si brotan las vides, si se abre el cierne, si han florecido los granados; allí te daré mis amores.
12Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.
13Las mandrágoras han dado olor, y á nuestras puertas hay toda suerte de dulces frutas, nuevas y añejas, que para ti, oh amado mío, he guardado.
13Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.