João 6
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Depois destas coisas, Jesus foi para o outro lado do mar da Galileia, que também é chamado de mar de Tiberíades.
1Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
2Uma grande multidão o seguia, porque viam os sinais que ele fazia nos enfermos.
2A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
3Jesus subiu ao monte e sentou-se ali com os seus discípulos.
3I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
4Ora, a Páscoa, a festa dos judeus, estava próxima.
4Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
5Então Jesus, levantando os olhos e vendo que uma grande multidão vinha a ele, disse a Filipe: “Onde compraremos pão para que eles comam?”
5Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
6Ele dizia isso para testá-lo, pois ele mesmo sabia o que estava para fazer.
6(Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
7Filipe lhe respondeu: “Duzentos denários de pão não seriam suficientes para que cada um deles recebesse um pouco.”
7Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
8Um de seus discípulos, André, irmão de Simão Pedro, disse a ele:
8Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
9“Há um rapaz aqui que tem cinco pães de cevada e dois peixes, mas o que é isso para tantos?”
9Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
10Jesus disse: “Façam todos se sentarem.” Ora, havia muita relva naquele lugar. Então os homens se sentaram; eram cerca de cinco mil.
10I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
11Jesus tomou os pães e, depois de dar graças, distribuiu-os aos discípulos, e os discípulos aos que estavam sentados; fez o mesmo com os peixes, dando-lhes quanto queriam.
11Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
12Quando estavam satisfeitos, ele disse aos seus discípulos: “Recolham os pedaços que sobraram, para que nada se perca.”
12A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
13Então eles os recolheram, e encheram doze cestos com os pedaços dos cinco pães de cevada, que sobraram dos que haviam comido.
13I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
14Quando as pessoas viram o sinal que Jesus havia feito, disseram: “Este é verdadeiramente o profeta que vem ao mundo.”
14Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
15Jesus, pois, percebendo que estavam prestes a vir e levá-lo à força para fazê-lo rei, retirou-se novamente para o monte, sozinho.
15Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
16Ao cair da tarde, seus discípulos desceram para o mar.
16Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
17Entraram no barco e atravessavam o mar em direção a Cafarnaum. Já estava escuro, e Jesus ainda não tinha vindo até eles.
17A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
18O mar estava agitado por um vento forte.
18Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
19Depois de remarem cerca de vinte e cinco ou trinta estádios, viram Jesus andando sobre o mar e se aproximando do barco; e ficaram com medo.
19A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
20Mas ele lhes disse: “Sou eu. Não tenham medo.”
20On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
21Então eles de bom grado o receberam no barco. Imediatamente o barco chegou à terra para onde iam.
21I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
22No dia seguinte, a multidão que estava do outro lado do mar viu que não havia ali outro barco, exceto aquele em que seus discípulos haviam embarcado, e que Jesus não tinha entrado com seus discípulos no barco, mas que seus discípulos tinham ido embora sozinhos.
22Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
23No entanto, barcos de Tiberíades chegaram perto do lugar onde comeram o pão, depois que o Senhor deu graças.
23(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)
24Quando, pois, a multidão viu que Jesus não estava ali, nem os seus discípulos, eles mesmos entraram nos barcos e foram para Cafarnaum, em busca de Jesus.
24Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
25Quando o encontraram do outro lado do mar, perguntaram-lhe: “Rabi, quando chegaste aqui?”
25A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
26Jesus lhes respondeu: “Em verdade, em verdade lhes digo: vocês me buscam, não porque viram sinais, mas porque comeram dos pães e ficaram satisfeitos.
26Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
27Não trabalhem pelo alimento que perece, mas pelo alimento que permanece para a vida eterna, a qual o Filho do Homem lhes dará. Porque Deus, o Pai, o selou.”
27Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.
28Disseram-lhe, pois: “O que devemos fazer, para realizarmos as obras de Deus?”
28Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
29Jesus lhes respondeu: “A obra de Deus é esta: que vocês creiam naquele que ele enviou.”
29Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
30Disseram-lhe, pois: “Que sinal, então, tu fazes, para que possamos ver e crer em ti? Que obra tu fazes?
30I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
31Nossos pais comeram o maná no deserto. Como está escrito: ‘Ele lhes deu pão do céu para comer.’”
31Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
32Jesus, pois, lhes disse: “Em verdade, em verdade lhes digo: não foi Moisés quem lhes deu o pão do céu, mas meu Pai lhes dá o verdadeiro pão do céu.
32Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
33Porque o pão de Deus é aquele que desce do céu e dá vida ao mundo.”
33Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
34Disseram-lhe, pois: “Senhor, dá-nos sempre desse pão.”
34A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
35Jesus lhes disse: “Eu sou o pão da vida. Aquele que vem a mim não terá fome, e aquele que crê em mim nunca terá sede.
35I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
36Mas eu lhes disse que vocês me viram, e ainda assim não creem.
36Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
37Todos os que o Pai me dá virão a mim. E quem vem a mim, jamais o expulsarei.
37Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
38Pois eu desci do céu, não para fazer a minha própria vontade, mas a vontade daquele que me enviou.
38Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
39Esta é a vontade do meu Pai que me enviou: que de tudo o que ele me deu eu não perca nada, mas o ressuscite no último dia.
39Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
40Esta é a vontade daquele que me enviou: que todo aquele que vê o Filho e crê nele tenha a vida eterna; e eu o ressuscitarei no último dia.”
40A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
41Os judeus, pois, murmuravam a respeito dele, porque disse: “Eu sou o pão que desceu do céu.”
41I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
42Eles diziam: “Não é este Jesus, o filho de José, cujo pai e mãe nós conhecemos? Como, então, ele diz: ‘Eu desci do céu’?”
42A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
43Portanto, Jesus lhes respondeu: “Não murmurem entre si.
43Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
44Ninguém pode vir a mim, a menos que o Pai que me enviou o atraia; e eu o ressuscitarei no último dia.
44Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
45Está escrito nos profetas: ‘Eles serão todos ensinados por Deus.’ Portanto, todo aquele que ouve do Pai e aprende, vem a mim.
45Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
46Não que alguém tenha visto o Pai, exceto aquele que vem de Deus. Esse viu o Pai.
46Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
47Em verdade, em verdade lhes digo: aquele que crê em mim tem a vida eterna.
47Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
48Eu sou o pão da vida.
48Jáť jsem ten chléb života.
49Seus pais comeram o maná no deserto e morreram.
49Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
50Este é o pão que desce do céu, para que quem dele comer não morra.
50Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
51Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Se alguém comer deste pão, viverá para sempre. Sim, o pão que eu darei pela vida do mundo é a minha carne.”
51Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
52Os judeus, pois, discutiam entre si, dizendo: “Como pode este homem nos dar a sua carne para comer?”
52Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
53Jesus, pois, lhes disse: “Em verdade, em verdade lhes digo: a menos que vocês comam a carne do Filho do Homem e bebam o seu sangue, não têm vida em si mesmos.
53I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
54Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
54Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
55Pois a minha carne é verdadeira comida, e o meu sangue é verdadeira bebida.
55Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
56Quem come a minha carne e bebe o meu sangue permanece em mim, e eu nele.
56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
57Assim como o Pai vivo me enviou, e eu vivo por causa do Pai, assim também aquele que se alimenta de mim viverá por minha causa.
57Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
58Este é o pão que desceu do céu — não como os pais de vocês que comeram o maná e morreram. Quem come este pão viverá para sempre.”
58Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
59Ele disse estas coisas na sinagoga, enquanto ensinava em Cafarnaum.
59Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
60Portanto, muitos dos seus discípulos, ao ouvirem isso, disseram: “Esta palavra é dura! Quem pode ouvi-la?”
60Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
61Mas Jesus, sabendo que seus discípulos murmuravam a respeito disso, disse-lhes: “Isto os faz tropeçar?
61Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
62E se vocês vissem o Filho do Homem subindo para onde estava antes?
62Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
63É o espírito quem dá vida. A carne de nada aproveita. As palavras que eu lhes digo são espírito e são vida.
63Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
64Mas há alguns de vocês que não creem.” Pois Jesus sabia desde o princípio quem eram os que não criam, e quem era aquele que o trairia.
64Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
65Ele disse: “Por isso eu lhes disse que ninguém pode vir a mim, a menos que lhe seja concedido por meu Pai.”
65I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
66Depois disso, muitos dos seus discípulos voltaram atrás e já não andavam com ele.
66A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
67Jesus disse, pois, aos doze: “Será que vocês também querem ir embora?”
67Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
68Simão Pedro lhe respondeu: “Senhor, para quem iremos nós? Tu tens as palavras de vida eterna.
68I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš.
69Nós temos crido e conhecido que tu és o Cristo, o Filho do Deus vivo.”
69A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
70Jesus lhes respondeu: “Não fui eu que escolhi vocês, os doze? No entanto, um de vocês é um diabo.”
70Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
71Ora, ele falava de Judas, filho de Simão Iscariotes, pois era ele quem o trairia, sendo um dos doze.
71A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.