João
Chapter 8
Bíblia Portuguesa Mundia…

Read in

Smith–Van Dyck Arabic Bible (فان دايك)Brezhoneg (Breton Gospels, 1827)Judson Burmese Bible (1840)Chamorro: Gospels, Acts and PsalmsChinese Union Version, punctuated (Simplified)Chinese Union Version, punctuated (Traditional)Coptic New TestamentCoptic New Testament (Bohairic)Kralice Bible (1613)Testamenta Marra (Dieri New Testament)Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)Berean Standard BibleDouay-Rheims Bible, American Edition (1899)King James Version with ApocryphaWorld English BibleLondona Biblio (Esperanto, 1910)Louis Segond 1910Lutherbibel 1912Greek New Testament, word by word (STEPBible TAGNT)Greek New Testament: 1904 Patriarchal Text (Byzantine)Greek New Testament: Byzantine Text (Robinson–Pierpont 2018)Greek New Testament: Textus ReceptusSBL Greek New TestamentBaibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)Modern Hebrew BibleDiodati Bibbia 1885Freedom Bible (フリーダム・バイブル)Korean Bible, 1910 (한국어 성경)Bible Mutal (Kosraean)Clementine Vulgate, 1598Baibal Olcim (Matupi Chin)Meriam Mir GospelsOld Persian Version (ترجمه قدیم)Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)Cornilescu Bible (1924), Cyrillic scriptSynodal Translation (Синодальный перевод)Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicReina-Valera 1909Biblia Takatifu (Swahili): New Testament portionsFreedom Bible (Thai)Tongan Bible, Revised West VersionKulish and Puluj Bible (1905)Vietnamese Bible (1923 translation)
vs Kralice Bible (1613)

Compare with

Smith–Van Dyck Arabic Bible (فان دايك)Brezhoneg (Breton Gospels, 1827)Judson Burmese Bible (1840)Chamorro: Gospels, Acts and PsalmsChinese Union Version, punctuated (Simplified)Chinese Union Version, punctuated (Traditional)Coptic New TestamentCoptic New Testament (Bohairic)Kralice Bible (1613)Testamenta Marra (Dieri New Testament)Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)Berean Standard BibleDouay-Rheims Bible, American Edition (1899)King James Version with ApocryphaWorld English BibleLondona Biblio (Esperanto, 1910)Louis Segond 1910Lutherbibel 1912Greek New Testament, word by word (STEPBible TAGNT)Greek New Testament: 1904 Patriarchal Text (Byzantine)Greek New Testament: Byzantine Text (Robinson–Pierpont 2018)Greek New Testament: Textus ReceptusSBL Greek New TestamentBaibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)Modern Hebrew BibleDiodati Bibbia 1885Freedom Bible (フリーダム・バイブル)Korean Bible, 1910 (한국어 성경)Bible Mutal (Kosraean)Clementine Vulgate, 1598Baibal Olcim (Matupi Chin)Meriam Mir GospelsOld Persian Version (ترجمه قدیم)Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)Cornilescu Bible (1924), Cyrillic scriptSynodal Translation (Синодальный перевод)Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicReina-Valera 1909Biblia Takatifu (Swahili): New Testament portionsFreedom Bible (Thai)Tongan Bible, Revised West VersionKulish and Puluj Bible (1905)Vietnamese Bible (1923 translation)Stop comparing
Aa
Text size
Line width
Verse numbers
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1mas Jesus foi para o Monte das Oliveiras.
1Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
2Ora, de madrugada, ele voltou ao templo, e todo o povo veio a ele. Ele se sentou e os ensinava.
2Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
3Os escribas e os fariseus trouxeram uma mulher surpreendida em adultério. Depois de colocá-la no meio,
3I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
4disseram-lhe: “Mestre, encontramos esta mulher em adultério, no próprio ato.
4Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
5Ora, em nossa lei, Moisés nos ordenou apedrejar tais mulheres. O que, então, você diz sobre ela?”
5A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
6Eles disseram isso para testá-lo, para que tivessem do que o acusar. Mas Jesus inclinou-se e escrevia na terra com o dedo.
6A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
7Mas, como continuassem a interrogá-lo, ele ergueu os olhos e lhes disse: “Quem de vocês estiver sem pecado seja o primeiro a atirar uma pedra nela.”
7A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
8Novamente ele se inclinou e escreveu no chão com o dedo.
8A opět schýliv se, psal na zemi.
9Eles, quando ouviram isso, acusados pela própria consciência, saíram um por um, começando pelos mais velhos, até os últimos. Jesus foi deixado sozinho com a mulher onde ela estava, no meio.
9A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
10Jesus, levantando-se, viu-a e disse: “Mulher, onde estão os seus acusadores? Ninguém a condenou?”
10A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
11Ela disse: “Ninguém, Senhor.” Jesus disse: “Eu também não a condeno. Siga o seu caminho. De agora em diante, não peque mais.”
11Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
12Novamente, portanto, Jesus lhes falou, dizendo: “Eu sou a luz do mundo. Aquele que me segue não andará nas trevas, mas terá a luz da vida.”
12Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
13Os fariseus, portanto, disseram-lhe: “Você testemunha a respeito de si mesmo. O seu testemunho não é válido.”
13I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
14Jesus lhes respondeu: “Mesmo que eu testemunhe a respeito de mim mesmo, o meu testemunho é verdadeiro, pois eu sei de onde vim e para onde vou; mas vocês não sabem de onde vim, nem para onde vou.
14Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
15Vocês julgam segundo a carne. Eu a ninguém julgo.
15Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
16Mesmo que eu julgue, o meu julgamento é verdadeiro, pois não estou sozinho, mas estou com o Pai que me enviou.
16A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
17Também está escrito na lei de vocês que o testemunho de duas pessoas é válido.
17A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
18Eu dou testemunho de mim mesmo, e o Pai que me enviou também dá testemunho de mim.”
18Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
19Disseram-lhe, portanto: “Onde está o seu Pai?” Jesus respondeu: “Vocês não conhecem nem a mim nem a meu Pai. Se me conhecessem, também conheceriam a meu Pai.”
19Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
20Jesus falou essas palavras na tesouraria, enquanto ensinava no templo. Contudo, ninguém o prendeu, porque a sua hora ainda não havia chegado.
20Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
21Jesus, portanto, disse-lhes novamente: “Eu vou embora, e vocês me buscarão, e morrerão em seus pecados. Para onde eu vou, vocês não podem ir.”
21I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
22Os judeus, portanto, disseram: “Será que ele vai se matar, porque diz: 'Para onde eu vou, vocês não podem ir' ?”
22I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
23Ele lhes disse: “Vocês são de baixo. Eu sou de cima. Vocês são deste mundo. Eu não sou deste mundo.
23I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
24Eu lhes disse, portanto, que vocês morrerão em seus pecados; pois, a menos que creiam que eu sou ele, vocês morrerão em seus pecados.”
24Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
25Disseram-lhe, portanto: “Quem é você?” Jesus lhes disse: “Exatamente o que tenho dito a vocês desde o princípio.
25I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
26Tenho muitas coisas a dizer e a julgar a respeito de vocês. No entanto, aquele que me enviou é verdadeiro; e as coisas que ouvi dele, essas eu digo ao mundo.”
26Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
27Eles não entenderam que ele lhes falava a respeito do Pai.
27A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
28Jesus, portanto, lhes disse: “Quando vocês levantarem o Filho do Homem, então saberão que eu sou ele, e que nada faço de mim mesmo, mas como meu Pai me ensinou, eu digo essas coisas.
28Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
29Aquele que me enviou está comigo. O Pai não me deixou sozinho, pois eu sempre faço as coisas que lhe agradam.”
29A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
30Enquanto ele dizia essas coisas, muitos creram nele.
30Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
31Jesus, portanto, disse àqueles judeus que haviam crido nele: “Se vocês permanecerem na minha palavra, então são verdadeiramente meus discípulos.
31Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
32Vocês conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.”
32A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
33Eles lhe responderam: “Nós somos descendência de Abraão, e nunca fomos escravos de ninguém. Como você diz: 'Vocês serão libertos' ?”
33I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
34Jesus lhes respondeu: “Em verdade, em verdade lhes digo: todo aquele que comete pecado é escravo do pecado.
34Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
35Um escravo não mora na casa para sempre. Um filho permanece para sempre.
35A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky.
36Se, portanto, o Filho os libertar, vocês serão verdadeiramente livres.
36Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
37Eu sei que vocês são descendência de Abraão, contudo procuram me matar, porque a minha palavra não encontra lugar em vocês.
37Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
38Eu digo as coisas que vi com o meu Pai; e vocês também fazem as coisas que viram com o pai de vocês.”
38Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
39Eles lhe responderam: “Nosso pai é Abraão.” Jesus lhes disse: “Se vocês fossem filhos de Abraão, fariam as obras de Abraão.
39Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
40Mas agora vocês procuram me matar, um homem que lhes disse a verdade que ouvi de Deus. Abraão não fez isso.
40Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
41Vocês fazem as obras do pai de vocês.” Disseram-lhe: “Nós não nascemos de imoralidade sexual. Temos um só Pai, Deus.”
41Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
42Portanto, Jesus lhes disse: “Se Deus fosse o Pai de vocês, vocês me amariam, pois eu saí e vim de Deus. Pois eu não vim de mim mesmo, mas ele me enviou.
42Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
43Por que vocês não entendem o que eu falo? Porque não conseguem ouvir a minha palavra.
43Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
44Vocês são do pai de vocês, o diabo, e querem realizar os desejos do pai de vocês. Ele foi homicida desde o princípio, e não se firmou na verdade, porque não há verdade nele. Quando ele profere uma mentira, fala do que lhe é próprio; pois é mentiroso e o pai da mentira.
44Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
45Mas porque eu digo a verdade, vocês não acreditam em mim.
45Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
46Quem de vocês pode provar que eu pequei? Se eu digo a verdade, por que vocês não acreditam em mim?
46Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
47Aquele que é de Deus ouve as palavras de Deus. Por esse motivo vocês não ouvem, porque não são de Deus.”
47Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
48Então os judeus lhe responderam: “Não temos razão em dizer que você é samaritano e tem um demônio?”
48Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
49Jesus respondeu: “Eu não tenho demônio, mas honro a meu Pai, e vocês me desonram.
49Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
50Mas eu não busco a minha própria glória. Há um que a busca e julga.
50Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
51Em verdade, em verdade lhes digo: se alguém guardar a minha palavra, nunca verá a morte.”
51Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.
52Então os judeus lhe disseram: “Agora sabemos que você tem um demônio. Abraão morreu, assim como os profetas; e você diz: 'Se alguém guardar a minha palavra, nunca provará a morte.'
52Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky.
53Você é maior do que o nosso pai Abraão, que morreu? Os profetas morreram. Quem você afirma ser?”
53Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
54Jesus respondeu: “Se eu glorifico a mim mesmo, a minha glória não é nada. É o meu Pai quem me glorifica, de quem vocês dizem que ele é o nosso Deus.
54Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
55Vocês não o conheceram, mas eu o conheço. Se eu dissesse: 'Eu não o conheço', seria como vocês, um mentiroso. Mas eu o conheço e guardo a sua palavra.
55A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
56O pai de vocês, Abraão, exultou por ver o meu dia. Ele o viu e se alegrou.”
56Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
57Os judeus, portanto, disseram-lhe: “Você ainda não tem cinquenta anos! E viu Abraão?”
57Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
58Jesus lhes disse: “Em verdade, em verdade lhes digo: antes que Abraão existisse, EU SOU. “
58Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
59Portanto, pegaram pedras para atirar nele, mas Jesus se ocultou e saiu do templo, passando pelo meio deles, e assim se foi.
59I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.