João 4
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Portanto, quando o Senhor soube que os fariseus tinham ouvido que Jesus estava fazendo e batizando mais discípulos do que João
1A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
2(embora o próprio Jesus não batizasse, e sim os seus discípulos),
2(Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,)
3ele deixou a Judeia e partiu novamente para a Galileia.
3Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
4Ele precisava passar por Samaria.
4Musil pak jíti skrze Samaří.
5Assim, chegou a uma cidade de Samaria chamada Sicar, perto do terreno que Jacó deu a seu filho José.
5I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
6O poço de Jacó estava lá. Jesus, pois, cansado da viagem, sentou-se à beira do poço. Era por volta da hora sexta.
6Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
7Nisso, veio uma mulher de Samaria tirar água. Disse-lhe Jesus: “Dê-me de beber.”
7I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.
8Pois os seus discípulos tinham ido à cidade para comprar comida.
8(Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
9A mulher samaritana, então, lhe disse: “Como é que o senhor, sendo judeu, pede de beber a mim, que sou mulher samaritana?” (Pois os judeus não se dão com os samaritanos.)
9I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
10Jesus lhe respondeu: “Se você conhecesse o dom de Deus e quem é o que lhe diz: 'Dê-me de beber', você lhe teria pedido, e ele lhe teria dado água viva.”
10Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.
11A mulher lhe disse: “Senhor, o senhor não tem com que tirar a água, e o poço é fundo. De onde, pois, consegue essa água viva?
11I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
12Por acaso o senhor é maior do que o nosso pai Jacó, que nos deu o poço, do qual ele mesmo bebeu, assim como os seus filhos e o seu gado?”
12Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
13Jesus lhe respondeu: “Todo aquele que beber desta água terá sede novamente,
13Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
14mas quem beber da água que eu lhe der nunca mais terá sede; pelo contrário, a água que eu lhe der se tornará nele uma fonte de água a jorrar para a vida eterna.”
14Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.
15A mulher lhe disse: “Senhor, dê-me dessa água, para que eu não tenha mais sede, nem precise vir até aqui para tirá-la.”
15Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
16Jesus lhe disse: “Vá, chame o seu marido e volte aqui.”
16Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
17A mulher respondeu: “Não tenho marido.” Jesus lhe disse: “Você disse bem: 'Não tenho marido',
17Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
18pois você teve cinco maridos; e o que você tem agora não é seu marido. Nisso você falou a verdade.”
18Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
19A mulher lhe disse: “Senhor, vejo que o senhor é profeta.
19Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
20Nossos pais adoraram neste monte, e vocês, judeus, dizem que em Jerusalém é o lugar onde se deve adorar.”
20Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
21Jesus lhe disse: “Mulher, acredite em mim, a hora vem quando nem neste monte nem em Jerusalém vocês adorarão o Pai.
21Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
22Vocês adoram o que não conhecem. Nós adoramos o que conhecemos; pois a salvação vem dos judeus.
22Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
23Mas vem a hora, e já chegou, em que os verdadeiros adoradores adorarão o Pai em espírito e em verdade, pois é a esses que o Pai procura como seus adoradores.
23Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
24Deus é espírito, e é necessário que os que o adoram o adorem em espírito e em verdade.”
24Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
25A mulher lhe disse: “Eu sei que o Messias vem, aquele que é chamado Cristo. Quando ele vier, nos anunciará todas as coisas.”
25Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
26Jesus lhe disse: “Sou eu, aquele que fala com você.”
26Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
27Naquele momento, chegaram os seus discípulos. Eles ficaram admirados por ele estar falando com uma mulher; contudo, ninguém disse: “O que o senhor procura?” ou: “Por que fala com ela?”
27A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
28Então a mulher deixou o seu cântaro, foi à cidade e disse ao povo:
28I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
29“Venham ver um homem que me disse tudo o que eu tenho feito. Será que este é o Cristo?”
29Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
30Eles saíram da cidade e foram ao encontro dele.
30Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
31Enquanto isso, os discípulos insistiam com ele: “Rabi, coma.”
31Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
32Mas ele lhes disse: “Tenho um alimento que vocês não conhecem.”
32A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
33Os discípulos, então, diziam uns aos outros: “Será que alguém lhe trouxe algo para comer?”
33Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
34Jesus lhes disse: “A minha comida é fazer a vontade daquele que me enviou e realizar a sua obra.
34Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
35Vocês não dizem: 'Ainda faltam quatro meses até a colheita'? Eis que eu lhes digo: levantem os olhos e vejam os campos, pois já estão brancos para a colheita.
35Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
36Aquele que colhe recebe salário e recolhe fruto para a vida eterna, para que tanto o que semeia quanto o que colhe se alegrem juntos.
36Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.
37Pois nisto o ditado é verdadeiro: 'Um semeia, e outro colhe.'
37Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
38Eu os enviei para colher aquilo pelo qual vocês não trabalharam. Outros trabalharam, e vocês participaram do trabalho deles.”
38Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
39Daquela cidade, muitos dos samaritanos creram nele por causa do testemunho da mulher: “Ele me disse tudo o que eu tenho feito.”
39Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
40Assim, quando os samaritanos chegaram até ele, pediram-lhe que ficasse com eles. E ele ficou ali dois dias.
40A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
41Muitos mais creram por causa da sua palavra.
41A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
42E diziam à mulher: “Agora cremos, não por causa do que você falou; pois nós mesmos o ouvimos, e sabemos que este é verdadeiramente o Cristo, o Salvador do mundo.”
42A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
43Após os dois dias, ele partiu dali e foi para a Galileia.
43Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
44Pois o próprio Jesus testemunhou que um profeta não tem honra em sua própria terra.
44Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.
45Assim, quando chegou à Galileia, os galileus o receberam, pois tinham visto tudo o que ele havia feito em Jerusalém durante a festa; eles também tinham ido à festa.
45A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
46Jesus foi, portanto, novamente a Caná da Galileia, onde transformara a água em vinho. Havia ali um oficial do rei, cujo filho estava doente em Cafarnaum.
46Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
47Quando ele ouviu que Jesus tinha vindo da Judeia para a Galileia, foi até ele e lhe implorou que descesse e curasse o seu filho, pois ele estava à beira da morte.
47Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
48Jesus, então, lhe disse: “A menos que vocês vejam sinais e maravilhas, jamais crerão.”
48I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
49O oficial do rei lhe disse: “Senhor, desça antes que o meu filho morra.”
49Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
50Jesus lhe disse: “Pode ir. O seu filho vive.” O homem creu na palavra que Jesus lhe falou e seguiu o seu caminho.
50Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
51Enquanto ainda descia, os seus servos vieram ao seu encontro e lhe deram a notícia, dizendo: “O seu filho vive!”
51Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
52Então ele lhes perguntou a hora em que ele começou a melhorar. Eles lhe disseram: “Ontem, à hora sétima, a febre o deixou.”
52Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
53Assim, o pai reconheceu que havia sido naquela mesma hora em que Jesus lhe dissera: “O seu filho vive.” E ele creu, assim como toda a sua casa.
53Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
54Este foi novamente o segundo sinal que Jesus fez, depois de vir da Judeia para a Galileia.
54To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.