Ioanej 6
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
Kralice Bible (1613)
1MURIN mepukat Iejuj kotin kotela le en Tiperiaj nan Kalilaa.
1Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
2A pokon kalaimun me idedauen i pweki ar kilaner kilel akan, me a kotin wiai on me jomau kan.
2A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
3Jejuj ap kotidala pon dol o, kaipokedi waja o ren japwilim a tounpadak kan.
3I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
4A paja o, ran lapalap en Juj oko me korendor.
4Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
5Iejuj lao kotin majanda majani pokon kalaimun koko don i, ap kotin majani on Pilipuj: Ia waja, jen neti jan ia kijin mana, pwe mepukat en mana?
5Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
6A kotin majani mepukat, pwen kajonejon i. Pwe pein i mani, me a pan wiada.
6(Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
7Pilipuj potoan on i: Prot me denar riepuki jota pan itar on irail, pwe amen amen en tunole ekij.
7Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
8Andreaj, japwilim a tounpadak amen, ri en Jimon Petruj potoan on i:
8Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
9Kijin putak amen mia, me a lopon en prot limau o mam riamen, a jota katepa ren me toto.
9Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
10Iejuj kotin majani: Kamod on irail edi! Ari, waja o me reen. Impan ol limekid ap mondi.
10I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
11Iejuj ap kotikida lopon ko, a lao laolaoki, ap kotin nek on irail me mondier, pil dueta mam oko, irail lao metilar.
11Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
12Irail lao metier, a kotin majani on japwilim a tounpadak kan: Ki pena me lua, pwe ekij der lokidokila!
12A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
13Irail ap ki pena kopou eijokriau kijan lopon ko, me luadi murin arail mana.
13I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
14Aramaj akan lao kilaner kilel o, me Iejuj kotin wiadar, re ap indada: Melel i Jaukop o, me pan pwara don jappa.
14Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
15Iejuj lao kotin mani, me re pan poto don i, pwen kajapwila dan i Nanmarki, ap pil koti dalan nin dol o, kotin kelepala.
15Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
16A lao jautik pena, japwilim a tounpadak kan ap kotilan ni oror,
16Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
17Kereda pon jop pot, kotela kokolan Kapernaum. A lao waja ponier, Iejuj jaikenta ian irail.
17A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
18A jed me iluken, pwe an me ma.
18Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
19Irail jeijei kila mail eijok limau de rieijok, rap kilanada Iejuj a kotikotido pon jed koren ion jop, irail ap majapwekadar.
19A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
20A kotin majani on irail: Nai i komail der majak!
20On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
21lrail ap men kajamo i pon jop o, a jop o madan milar ni jap o, me re ko on ia.
21I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
22A mandan ran o pokon o, me mi palilan le, lao kilaner, me jota apot jop mi waja o, pwe i eta, me japwilim a tounpadak kan keredan poa, o me Iejuj jota ian japwilim a tounpadak kan kotidan pon jop o, pwe a tounpadak kan kola kelep.
22Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
23A pil akai kijin jop me pwarado jan Tiperiaj, tana don waja o, me re manamana ia, murin Kaun o kotin laolao.
23(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)
24Aramaj akan lao kilaner, me Iejuj jolar kotikot ia, o japwilim a tounpadak kan pil jo, rap dake jop pot kolan Kapernaum, raparapaki Iejuj.
24Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
25Irail lao diaradar i palilan le, ap potoan on: Rapi iad me re kotido?
25A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
26Jejuj kotin japen irail majani: Melel, melel I indai on komail, komail kin rapakin ia kaidin pweki kilel akan, me komail kilan, a pweki komail kanala kijin prot ap metier.
26Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
27Komail der dokki mana, me kin ola, a dokki mana me kin mimieta on maur joutuk, me Nain aramaj pan ki on komail, pwe i me Kot Jam kileledier.
27Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.
28Irail ap potoan on i: Da me jen wiada, pwen kapwaiada en Kot a dodok kan?
28Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
29Iejuj kotin japen majani on irail: let en Kot a dodok: Komail en pojon i, me a kadarado.
29Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
30Irail ari potoan on i: Kilel da, me re kotikida, pwe jen kilan o pojon ir? Da me re kotin wiada?
30I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
31Jam at akan me kanala mana nan jap tan o, duen a intinidier: A kotiki on irail prot jan nanlan, en kanala.
31Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
32lejuj ap kotin majani on irail: Melel, melel I indai on komail, kaidin Mojej, me ki on komail prot jan nanlan, a Jam ai kin ki on komail prot melel jan nanlan.
32Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
33Pwe me kodido jan nanlan, o ki on jappa maur, iei prot en Kot.
33Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
34Irail ap indan i: Main, kotiki don kit prot wet kaukaule!
34A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
35Iejuj kotin majani on irai: Prot en kamaur nai, me ko don ia jolar pan men manadar, o me pojon ia, jolar men nim niladar.
35I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
36A I indai on komail er, komail kiian ia er, ap jo pojon la.
36Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
37Karoj me Jam ki on ia, pan ko don ia, a me ko don ia, I jota pan kajela.
37Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
38Pwe nai kodido jan nanlan, kaidin pwen wiada injen ai, pwe kupur en i, me kadar ia do.
38Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
39Pwe iet kupur en me kadar ia do, karoj me a ki on ia er, I ender kajela amen, pwe I en kamaureda ni ran nik o.
39Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
40A iet kupur en Jam ai, amen amen, me kin kilan Na o pojon i, en aneki maur joutuk, a I pan kamaureda i ni ran nik o.
40A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
41Juj oko ap lipanedeki i, pweki a kotin majani: Nai prot, me kodi jan nanlan.
41I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
42Irail indada: Kaidin i Iejuj nain Iojep? A jam a o in a je aja. Ari, daduen a indada: I kodido jan nanlan?
42A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
43Iejuj kotin japen majani on irail: Komail der lipaned nan pun omail!
43Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
44Jota me pan kak ko don ia, ma Jam, me kadar ia dor, jota kainonido i. A I pan kamaureda I ni ran nik o.
44Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
45A intinidier nan jaukop akan: Irail karoj pan ale padak jan ren Kot. Amen amen me ronadar o padakki ren Jam, kin ko don ia.
45Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
46Ari, kaidin pweki meamen kilan Jam; i eta, me kodo jan ren Kot, i me kilaner Jam.
46Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
47Melel, melel I indai on komail, me pojon ia, iei me aneki maur joutuk.
47Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
48Prot en maur nai.
48Jáť jsem ten chléb života.
49Jam omail oko, me kanala mana nan jap tan o, ir ari melar.
49Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
50Met prot, me kodido jan nanlan, meamen kin kan jan i, jota pan mela.
50Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
51Nai prot maur, me kodido jan nanlan, meamen kan jan prot wet, pan memaur kokolata. Prot, me I pan kida, iei uduk ai, me i pan kida en kamaur kida jappa.
51Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
52Juj oko ari akamaiki pena indada: Iaduen men et pan kak ki on kit uduk a jen kan?
52Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
53Iejuj ap kotin majani on irail: Melel, melel I indai on komail, ma komail jota pan kan uduk en Nain aramaj o nim nta, jota maur omail.
53I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
54Me kin kan uduk ai o nim nt’ ai, iei me aneki maur joutuk, a I pan kamaureda i ni ran nik o.
54Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
55Pwe mana melel uduk ai, o pil melel nt’ ai.
55Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
56Me kin kan uduk ai o nim nt’ ai, iei me podidi on ia o nai podidi on i.
56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
57Duen Jam ieiaj kadar ia do, o nai memaureki Jam, iduen me kan uduk o nt’ ai, pan meaureki nai.
57Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
58let prot, me kodido jan nanlan, kaidin duen jam omail akan, me kanala mana ap mela, a meamen kin kan prot wet, pan memaur kokolata.
58Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
59Mepukat a kotin majani wei nan jinakoke, ni a kotin kawewe nan Kapernaum.
59Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
60Ari, me toto ren japwilim a tounpadak kan, me ronadar mepukat indada: Padak pot et meid apwal! Ij me kak ron?
60Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
61Iejuj lao kotin ani nan kupur a, me japwilim a tounpadak kan lipanedeki mepukat, ap kotin majani on irail: Komail makaraki mepukat?
61Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
62A ma komail pan kilan Nain aramaj kodala waja, me a kaujon ia maj o?
62Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
63Nen me kin kamaureda, a uduk jota katepa. Padak kan, me I kin padapadaki on komail, iei Nen o maur.
63Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
64A akai mi re omail, me jo pojon. Pwe Iejuj kotin mani, me jo pojon o me pan panala i.
64Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
65A kotin majani: I me I indaki on komail, jota me kak ko don ia, ma Jam jota kainonido.
65I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
66Jan ni anjau o japwilim a tounpadak kan toto mueiwei jan o jolar idauen i.
66A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
67Iejuj ap kotin kainoma ren ekriamen oko: Komail pil pan kola?
67Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
68A Jimon Petruj ap japen i: Main, ij me je en ko on? pwe ar majan akan iei maur joutuk.
68I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš.
69A kit pojonlar o ajaer, me ir me Jaraui en Kot.
69A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
70Iejuj kotin japen irail: Kaidek komail ekriamen, me I piladar, a amen komail me tewil amen.
70Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
71A kotin majaniada duen Iudaj Ijkariot nain Jimon, pwe i amen ren ekriamen oko, me pan pawala i.
71A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.