Ioanej 11
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
Kralice Bible (1613)
1Ol amen jomaudar ad a Lajaruj, men Petanien, kanim en Maria o ri a li Marta.
1Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.
2Iei Maria, me keieki potik Kaun o, o limwieki a pwilipeipei aluwilu a, me ri a ol Lajaruj jomaudar.
2(A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
3Ri a li ko ari kadar won i kaireki won i: Main, kotin mani, me re pok on me jomaudar.
3Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
4Iejuj lao mani, ap kotin majani: Kaidik jomau en mela eu met, a pweki linan en Kot, pwe Nain Kot en kalinana kila.
4A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
5Iejuj kotin kupura Marta, o ri a li, o Lajaruj.
5Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
6A lao kotin manier, me a jomaudar, i ari kotikoteta waja o pon ria pon.
6A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
7Ap kotin majani on japwilim a tounpadak kan: Kitail pan purelan Iudaa.
7Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.
8Japwilim a tounpadak kan potoan on i: Rapi, Juj oko apton men kajuk ir, a re pan kotin purelan ia?
8Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?
9Iejuj kotin majani: Jo auer eijokriau ni ran eu? Meamen alialu ni ran, jota pan dipikelekel, aki a ninar marain en jappa.
9Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
10A meamen alialu ni pon, a pan dipikelekel, aki marain jota mi re a.
10Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
11A kotin kajoiada mepukat, ap majani on irail: Kompoke patail Lajaruj mairelar, a I kokolan kapirida i.
11To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
12A japwilim a tounpadak kan indan i: Main, ma a mairelar, a pan maureda.
12I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
13Ari, Iejuj kotin majanieda duen a melar, a irail kiki on, me a majanieda duen a mair en kamol.
13Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
14Iejuj ap janjal majani on irail: Lajaruj melar,
14Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
15A I peren kida, me I jota mi waja o pweki komail, pwe komail en pojonla. Ari, kitail en koko wei re a!
15A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.
16Tomaj, me pil ad a Didimuj, ap indai on warok tei kan: Kitail en pil kokola, pwen ian i mela.
16I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.
17Iejuj lao kotido, ap kotin diarada, me a mi nan joujou pon pa pon.
17Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
18Petanien me koren ion Ierujalem impan mail riau.
18Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
19A Juj oko me toto ko don Marta o Maria, pwen kamait ira la pweki ri ara ol o.
19Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
20Marta lao ronadar, me Iejuj kotido, ap koieila tu on i. A Maria momod nan im o.
20Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
21Marta ap potoan on Iejuj: Main, ma re kotikot met, ri ai ol jota pan mela.
21I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
22Ari jo, i aja meakot re pan kotin poeki ren Kot, Kot pan kotiki on ir.
22Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
23Iejuj kotin majani on i: Ri om ol pan maureda.
23Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
24Marta potoan on i: I aja, me a pan maureda ni iaj en ni ran nik o.
24Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
25Iejuj kotin majani on i: Nai kamaur o maur, me pojon ia, pan memaureta pil murin a mela.
25Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
26A meamen me maur o pojon ia, jota pan mela kokolata; koe kamelele mepukat?
26A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?
27A potoan on i: Ei Main, i pojon, me ir me Krijtuj Japwilim en Kot, me udan pwara don jappa.
27Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
28A lao indada met, ap koieila ren Maria ri a li, moninki on i: Jaunpadak kotidor kainoma uk.
28A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
29A lao ronadar, ap uda, madan wei re a,
29Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
30A Iejuj jaikenta lel on kanim o, pwe a kotikoteta waja Marta tu on i ia.
30(Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
31Juj oko, me mi re a nan im o, pwen kamait i ala, lao kilanada, me Maria madan uda tan wei, rap idauenla i, indinda: A pan ko on ni joujou, pwen janejan ia.
31Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
32Maria lao lel waja o, o kilan i, ap poridi on ni aluwilu a indan i: Main, ma re kotikot met, ri ai ol jota pan mela.
32Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
33Iejuj lao majani i janejan, o Juj oko, me ian i kokodo pil janejan, ap kupurola,
33Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
34Majani: Komail pwilikdi ia i? Irail potoan on i: Main, kotido majani.
34A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
35Iejuj kotin tontonir.
35I zaplakal Ježíš.
36Juj oko ap inda: Kilan duen a pok on i!
36Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
37A akai ir me indada: A jo kak pan men et me kapad pajan maj en me majkun o, me ol men et ender mela?
37Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
38Iejuj pil kupurola koti don joujou o. A por o ulon nan kijin dol o takai eu mi poa.
38Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
39Iejuj kotin majani: Katapure wei takai en! A Marta, en me melar ri a li, indada: Main, a matalar, pwe a mi met pon pa pon.
39I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
40Iejuj kotin majani on i: I jo indai on uk, ma koe pojon, koe pan kilanada linan en Kot.
40Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
41Irail ap katapure jan takai o. A Iejuj kotin majanda majani: Jam, I danke komui, me komui mani ia er.
41Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
42A i aja, me komui kin mani ia anjau karoj, a pweki pokon o, me u jili, I indaki mepukat, pwe irail en pojon, me komui, me kadar ia do.
42Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
43A lao kotin majani met, ap kapitie laudeta majani: Lajaruj, koieido!
43A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!
44A me melar o ap pedoido, likau en joujou kidim pena na o pa kan, o maj a me pirapinki pena lim en puto. A Iejuj kotin majani on irail: Lapwada kapitila i!
44I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
45Men Juj toto, me ko don Maria, o kilaner, me Iejuj kotin wiadar, pojonla i.
45Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.
46A akai ir kowei ren Parijiir oko, kaire kin irail me Iejuj kotin wiadar.
46Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.
47Jamero lapalap o Parijiir akan ap pokon pena kapun indada: Da me kitail en wiada? Pwe aramaj men et kin wia kilel toto.
47I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
48Ma kitail jota pan mokidi on i, karoj pan pojonla i, o men Rom pan kodo, ki jan kitail wei o atail kainok.
48Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
49A amen irail ad a Kaipaj, me jamoro lapalap ni par o, indan irail: Komail meid jo lokekon.
49Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
50O jota lamelame, mea mau on komail, aramah ta men en kam kila aramaj akan, pwe kainok pokon ender lokidokila.
50Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
51A kaidik jan pein I, me a katitiki met, o i me jamero lapalap ni par o, I ari kopada, me Iejuj pan kamataki kainok o.
51Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,
52A kaidik kainok eta, pwe a pil pan kapokon pene jeri en Koht akan, me muei pajan nin jap akan.
52A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
53Jan ni ran o irail raparapaki en kamatala i.
53Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
54Iejuj ap jolar kotikot jili janjal ren Juj ako, pwe a kotilan eu jap impan jap tan ni kanim eu ad a Epren, o kotikot ia ian japwilim a tounpadak kan.
54Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
55A paja en Juj oko me korendor, o me toto koeie jan nan jap karoj, kodalan Ierujalem mon paja, pwen kamaui pein irail.
55Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
56Irail ari raparapaki Iejuj idedok nan pun arail, ni ar pokopokon nan im en kaudok: DA me komail lamelame, a jota pan ko don kamadip o?
56I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
57A jamero lapalap o Parijar akan wiadar kujoned eu, meakmen me aja waja a kot ia, I en kajaleda, pwe ren jaikidi i.
57Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.