Ioanej 17
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
Kralice Bible (1613)
1IEJUJ kotin majani wei mepukat, ap kotin majanda nanlan majani: Jam ai, anjau o leler, en kalinanada japwilim omui ol pwe japwilim omui ol en pil kalinanada komui.
1To pověděv Ježíš, i pozdvihl očí svých k nebi a řekl: Otče, přišlať jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;
2Duen komui kotiki on i er manaman, en poedi uduk karoj, pwe a en ki on karoj, me komui ki on i er, maur joutuk.
2Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, on život věčný dal.
3A iet maur joutuk: Ren aja komui la, me komui ta Kot melel, o Iejuj Krijtuj, me komui kadarador.
3Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.
4I kalinana komui dar nin jappa, I kanikialar dodok, me komui kotiki don ia, I en wiada.
4Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.
5A met Jam ai, kom kotin kalinana kin ia pein omui linan, me I linanakier, ni ai mi re omui, ni jappa jaikenta mia.
5A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého, slávou, kterouž jsem měl u tebe, prve nežli svět byl.
6I kajanjale on aramaj akan mar omui, me komui ki on ia er jan nin jappa. Irail udan noumui, a komui ki on ia er irail; a re kin kapwaiada omui majan.
6Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť jsou byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali.
7A met re ajalar, me karoj, me komui ki on ia er, pwili jan komui.
7A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou.
8A majan akan, me komui ki on ia er, i me I ki on irail er, o irail aleer o wewekilar melel, me I pwarado jan komui, o re pojonlar, me komui kadar ia dor.
8Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali vpravdě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.
9I kin kapakapa kin ir, I jota kin kapakapa kin jappa, a irail, me komui ki on ia er, pwe noumui irail.
9Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou.
10Pwe karoj me ai, iei noumui; a karoj me noumui, iei ai o I linan kin irail lar.
10A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a já oslaven jsem v nich.
11I jolar mi jappa, a mepukat mi jappa. I kola re omui. Jam ai jaraui, kanikid irail ni mar omui, me komui ki on ia er, pwe irail en me ta men dueta kita.
11Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako i my.
12Ni ai mi re irail, I nikid irail er ni mar omui, me komui ki on ia er; I nikid irail er; jota amen ir jalonalar, jeri jalonala eta, pwe kijin likau en pwaida.
12Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby #se Písmo naplnilo.
13A met I koko wei re omui. I padaki wei mepukat nan jappa, pwe ai peren unjok en mi re ’rail.
13Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě.
14I ki on irail er omui majan, o jappa kailon kin irail er, pwe irail kaidin kij an jappa, dueta, nai kaidin kijan jappa.
14Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako i já nejsem z světa.
15I jota kin poeki, komui en wa irail jan nin jappa, a pwe komui en pera wei jan irail me jued.
15Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého.
16Irail kaidin kijan jappa, dueta nai kaidin kijan jappa.
16Z světať nejsou, jakož i já nejsem z světa.
17Kajaraui kin ir ala melel, pwe me melel omui majan.
17Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.
18Duen komui kadar ia don jappa, iduen I kadar ir alan jappa.
18Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.
19I kajarauila pein nai pweki irail, pwe irail kajaraui kila melel.
19A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.
20A kaidin mepukat eta, me I kapakapaki, a pil irail, me pan pojon ia pweki arail padak.
20Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne,
21Pwe irail karoj en me ta men, duen komui Jam podidi on ia o nai on komui, pwe irail en pil me ta men re ata, pwe jappa en pojon, me komui kadar ia dor.
21Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.
22A linan, me komui ki on ia er, I ki on irail er, pwe irail en me ta men, dueta kita me ta men.
22A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno jsme.
23Nai on irail, o komui on ia, pwe re en jon laieu, pwe jappa en aja, me komui kadar ia dor, o pok on irail, dueta komui pok on ia er.
23Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs i mne miloval.
24Jam, I men, irail, me komui ki on ia er, en pil mi waja, me I kin mi ia, pwe ren ududial ai linan, me komui ki on ia er, pwe komui pok on ia er mon jappa a tapidar.
24Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa.
25Jam ai pun, jappa jaja komui, a nai me aja komui, a mepukat ajaer, me komui kadar ia dor.
25Otče spravedlivý, tebeť jest svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal.
26O I kajale on irail er mar omui. O I pan pil kajaleda i, pwe limpok ota, me komui poke kin ia er, en podidi on ir o nai on irail.
26A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a ještě známo učiním, aby to milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.