Ioanej 12
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
Kralice Bible (1613)
1Pon wonu pon mon paja Iejuj kotilan Petanien, waja Lajaruj me melar, kaujon ia, me Iejuj kotin kamauredar jan ren me melar akan.
1Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
2Irail ari kaonopada konot, pwe a en kotin kajipon re’rail; Marta papa, a Lajaruj amen irail me ian I kotikot ni tepel.
2I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
3Maria ap wado paun en men kajampwalia keiedi on ni aluwilu en Jejus o limwieki a pwilikila po en men kei.
3Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
4Iudaj Ijkariot, amen ren japwelim a tounpadak kan, nain Jimon, me panala I, ap indada:
4Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
5Da men kei wet jota netilar, kareda denar jilepuki, ap nek on jamma kan?
5Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
6Kaidik a pok on me jamma kan, me a idokki met, a pweki lipirap amen i, o jaunkanikid en moni, wewa moni, me aramaj kidar.
6To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
7Iejuj ap kotin majani: Deri mokidi on i! Pwe a kaunopadan ran en ai pan jaredi.
7Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
8Pwe me jamma kan kin potopot re omail, a nai jota jota kin potopot re omail.
8Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
9Juj oko me toto ari ajaer, me a kot waja o, irail kodo pweki Iejuj o pil, pwen kilan Lajaruj, me a kotin kamauradar jan ren me melar akan.
9Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
10Jamero lapalap akan pil raparapaki, en pil kamela Lajaruj.
10Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
11Pwe Juj oko toto kola o pojon Iejuj pweki i.
11Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
12Mandan ran o aramaj toto, me toun ian kamadip o, lao ron, me Iejuj pan kotilan Ierujalem,
12Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
13Ap paledi ran tuka kan o koieila tu on I, nijinijida: Ojiana! Meid iajanai me kotido ni mar en Kaun o Nanmwarki en Israel!
13Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
14A Iejuj lao kotin majani ejel pul amen, ap kaipokedi poa, duen a intinidier:
14I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
15Der majak nain Jion jeripein! Kilan om Nanmarki kotido, kaipokedi pon nain ejel amen.
15Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
16A japwilim a tounpadak kan jota madan weweki mepukat. A Iejuj lao linanlar, irail ap tamanda mepukat, me indinidier duen i, o me ir wiai on i mepukat.
16Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
17A pokon o, me ian i ni a kotin molipei Lajaruj jan nan joujou o, ni a kotin kamauredar i jan ren me melar akan, kadede i!
17Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
18Iei me aramaj kokiieilan i, pwe irail ronadar, me a kotin wiadar kilel wet.
18Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
19Parijar oko ap indada nan pun ar: Komail kilan, me komail jota kak wia meakot. Kilan, toun jap akan idauenla i.
19Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
20Akai men Krik ian irail, me koda don kamadip o, pwen kaudok.
20Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
21Mepukat ko don Pilipuj, men Petjaida en Kaliliia, poeki re a indada: Main, je men udial Iejuj.
21Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
22Pilipuj ap kodo kaireki Andreaj, a Andreaj o Pilipuj kaireki Iejuj.
22Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
23A Iejuj kotin japen irail majani: Anjau leler, me Nain aramaj pan kalinanla.
23A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
24Melel, melel I indai on komail, ma wan korn jo moredi on nan pwel o mela, a pan kelepata, a ma a pan mela, a pan kaparapar wa toto.
24Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
25Me pokepoke maur i, pan jalonala; a me tounmeteki maur i pali pa, pan diarada maur joutuk.
25Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí.
26Meamen papa ia, i en idauen ia! A waja I mi ia, i waja me papa ia, pan pil mi ia. Ma meamen papa ia, i me jam o pan kajapwilada.
26Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
27I ap lol olar, a da me I en inda? Jam kamaio wei jan ia anjau wet, ari jo, i me I koki don anjau wet.
27Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
28Jam, kalinanada mar omui! Nil eu ap peidido jan nanlan indada: I kalinanadaer, o I pan pil kalinanada.
28Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
29A aramaj akan me u jili me ronadar, indada: A nanjapwe. A akai indada: Tounlan amen me kajoia on i.
29Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
30Iejuj kotin japen majani: Kaidik pweki nai, me nil wet wiauikier a pweki komail.
30Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
31Met anjau en kadeik en jappa wet. Met kaun en jappa et pan lokidokila.
31Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
32A nai lao lanada jan jappa, I pan kainona don ia karoj.
32A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
33I me a kotin kokop kidar duen a pan kamatala.
33(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
34Aramaj akan japen i: Je ronadar jan nan kapun o, me Krijtuj pan potopoteta, a iaduen, kom kajoiada, me Nain aramaj en kakauda. Ij Nain aramaj menet?
34Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka?
35Iejuj ap kotin majani on irail: Marain mi re omail anjau kij. Weweid, ni anjau marain mi re omail, pwe rotorot ender kono komail edi. Pwe me kin weweid nan rotorot, kin jaja waja, me a ko on ia.
35Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
36Pojon marain, ni a mimi re omail, pwe komail en jeri en marainla. Iejuj kotin majani mepukat, ap kotila karukila pein i jan irail.
36Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
37A i me kotin wiadar kilel toto mo ’rail, ari jo, irail jota pojon i,
37A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
38Pwe kokop en jaukop Iejaia en pwaida, me a majani: Kaun o, ij me pojon at kajoi? O ij me lim en Kaun kajanjal on?
38Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
39Irail ari jota kak pojon, pwe Iejaia pil katitiki:
39Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
40A kotin karotonala maj arail o kakekaluakala monion arail, pwe ren jo kilanki maj arail, o ajaki monion arail, o wukila, o I en kakel ir ada.
40Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
41Mepukat Iejaia majanier, ni a kilaner a linan o katitiki i.
41To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
42Ari ren jaumaj lapalap me toto, me pojon i, a pweki Parijar akan re jota ponaja i, pwe ren der lokidokila jan nan jinakoke.
42A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
43Pwe re mauki konekon ren aramaj akan mon konekon ren Kot.
43Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
44Iejuj kotin kapitie laudeda majani: Me pojon ia, kaidin nai, me a kin pojon, a me kadar ia dor.
44Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
45A me kilan ia, a pil kilan, me kadar ia dor.
45A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
46I kodon kamaraini jappa, pwe amen amen me pojon ia, ender mimieta nan rotorot.
46Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
47A ma meamen ron ai padak kan, ap jota apapwali, I jota kin kadeikada i, pwe I jota kodon kadeikada jappa, a pwen kamaurida jappa.
47A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
48Me kaje ia la o jo oke ai padak kan, nan kadeikapa mia: Ai padak, me I kida, i me pan kadeikada i ni ran nik o.
48Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
49Pwe I jota padaki wei jan pein nai. A Jam, me kadar ia dor, i me ki on ia er kujoned eu, me I en inda o padakieki.
49Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
50O I aja, maur joutuk a kujoned o. Ari, karoj me I padaki wei, I kin padaki duen Jam majani on ia.
50A vím, že přikázání jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.