John 12
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1Then Jesus six days before the passover came to Bethany, where Lazarus was which had been dead, whom he raised from the dead.
1Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
2There they made him a supper; and Martha served: but Lazarus was one of them that sat at the table with him.
2I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
3Then took Mary a pound of ointment of spikenard, very costly, and anointed the feet of Jesus, and wiped his feet with her hair: and the house was filled with the odour of the ointment.
3Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
4Then saith one of his disciples, Judas Iscariot, Simon’s son , which should betray him,
4Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
5Why was not this ointment sold for three hundred pence, and given to the poor?
5Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
6This he said, not that he cared for the poor; but because he was a thief, and had the bag, and bare what was put therein.
6To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
7Then said Jesus, Let her alone: against the day of my burying hath she kept this.
7Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
8For the poor always ye have with you; but me ye have not always.
8Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
9Much people of the Jews therefore knew that he was there: and they came not for Jesus’ sake only, but that they might see Lazarus also, whom he had raised from the dead.
9Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
10¶ But the chief priests consulted that they might put Lazarus also to death;
10Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
11Because that by reason of him many of the Jews went away, and believed on Jesus.
11Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
12¶ On the next day much people that were come to the feast, when they heard that Jesus was coming to Jerusalem,
12Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
13Took branches of palm trees, and went forth to meet him, and cried, Hosanna: Blessed is the King of Israel that cometh in the name of the Lord.
13Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
14And Jesus, when he had found a young ass, sat thereon; as it is written,
14I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
15Fear not, daughter of Sion: behold, thy King cometh, sitting on an ass’s colt.
15Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
16These things understood not his disciples at the first: but when Jesus was glorified, then remembered they that these things were written of him, and that they had done these things unto him.
16Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
17The people therefore that was with him when he called Lazarus out of his grave, and raised him from the dead, bare record.
17Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
18For this cause the people also met him, for that they heard that he had done this miracle.
18Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
19The Pharisees therefore said among themselves, Perceive ye how ye prevail nothing? behold, the world is gone after him.
19Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
20¶ And there were certain Greeks among them that came up to worship at the feast:
20Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
21The same came therefore to Philip, which was of Bethsaida of Galilee, and desired him, saying, Sir, we would see Jesus.
21Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
22Philip cometh and telleth Andrew: and again Andrew and Philip tell Jesus.
22Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
23¶ And Jesus answered them, saying, The hour is come, that the Son of man should be glorified.
23A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
24Verily, verily, I say unto you, Except a corn of wheat fall into the ground and die, it abideth alone: but if it die, it bringeth forth much fruit.
24Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
25He that loveth his life shall lose it; and he that hateth his life in this world shall keep it unto life eternal.
25Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí.
26If any man serve me, let him follow me; and where I am, there shall also my servant be: if any man serve me, him will my Father honour.
26Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
27Now is my soul troubled; and what shall I say? Father, save me from this hour: but for this cause came I unto this hour.
27Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
28Father, glorify thy name. Then came there a voice from heaven, saying , I have both glorified it , and will glorify it again.
28Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
29The people therefore, that stood by, and heard it , said that it thundered: others said, An angel spake to him.
29Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
30Jesus answered and said, This voice came not because of me, but for your sakes.
30Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
31Now is the judgment of this world: now shall the prince of this world be cast out.
31Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
32And I, if I be lifted up from the earth, will draw all men unto me.
32A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
33This he said, signifying what death he should die.
33(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
34The people answered him, We have heard out of the law that Christ abideth for ever: and how sayest thou, The Son of man must be lifted up? who is this Son of man?
34Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka?
35Then Jesus said unto them, Yet a little while is the light with you. Walk while ye have the light, lest darkness come upon you: for he that walketh in darkness knoweth not whither he goeth.
35Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
36While ye have light, believe in the light, that ye may be the children of light. These things spake Jesus, and departed, and did hide himself from them.
36Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
37¶ But though he had done so many miracles before them, yet they believed not on him:
37A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
38That the saying of Esaias the prophet might be fulfilled, which he spake, Lord, who hath believed our report? and to whom hath the arm of the Lord been revealed?
38Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
39Therefore they could not believe, because that Esaias said again,
39Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
40He hath blinded their eyes, and hardened their heart; that they should not see with their eyes, nor understand with their heart, and be converted, and I should heal them.
40Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
41These things said Esaias, when he saw his glory, and spake of him.
41To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
42¶ Nevertheless among the chief rulers also many believed on him; but because of the Pharisees they did not confess him , lest they should be put out of the synagogue:
42A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
43For they loved the praise of men more than the praise of God.
43Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
44¶ Jesus cried and said, He that believeth on me, believeth not on me, but on him that sent me.
44Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
45And he that seeth me seeth him that sent me.
45A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
46I am come a light into the world, that whosoever believeth on me should not abide in darkness.
46Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
47And if any man hear my words, and believe not, I judge him not: for I came not to judge the world, but to save the world.
47A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
48He that rejecteth me, and receiveth not my words, hath one that judgeth him: the word that I have spoken, the same shall judge him in the last day.
48Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
49For I have not spoken of myself; but the Father which sent me, he gave me a commandment, what I should say, and what I should speak.
49Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
50And I know that his commandment is life everlasting: whatsoever I speak therefore, even as the Father said unto me, so I speak.
50A vím, že přikázání jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.