Kazatel
Chapter 6
Kralice Bible (1613)
vs Clementine Vulgate…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Kazatel 6

Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Jest bídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, a lidem obyčejná:
1[Est et aliud malum quod vidi sub sole, et quidem frequens apud homines:
2Kterému člověku dal Bůh bohatství a zboží i slávu, tak že nemá nedostatku duše jeho v ničemž, čehokoli žádá, a však nedopouští mu Bůh užívati těch věcí, ale jiný leckdos sžíře to, a toť jest marnost a bídná věc.
2vir cui dedit Deus divitias, et substantiam, et honorem, et nihil deest animæ suæ ex omnibus quæ desiderat; nec tribuit ei potestatem Deus ut comedat ex eo, sed homo extraneus vorabit illud: hoc vanitas et miseria magna est.
3Zplodil-li by kdo sto synů, a byl by živ mnoho let, jakkoli rozmnoženi jsou dnové let jeho, nebyl-li život jeho nasycen dobrými věcmi, a neměl by ani pohřbu, pravím, že šťastnější jest nedochůdče nežli on.
3Si genuerit quispiam centum liberos, et vixerit multos annos, et plures dies ætatis habuerit, et anima illius non utatur bonis substantiæ suæ, sepulturaque careat: de hoc ergo pronuntio quod melior illo sit abortivus.
4Nebo ono v zmaření přicházeje, do temností odchází, a jméno jeho temnostmi přikryto bývá.
4Frustra enim venit, et pergit ad tenebras, et oblivione delebitur nomen ejus.
5Nýbrž ani slunce nevídá, aniž čeho poznává, a tak odpočinutí má lepší nežli onen.
5Non vidit solem, neque cognovit distantiam boni et mali.
6A byť pak byl živ dva tisíce let, a pohodlí by neužil, zdaliž k jednomu místu všickni neodcházejí?
6Etiam si duobus millibus annis vixerit, et non fuerit perfruitus bonis, nonne ad unum locum properant omnia?
7Všecka práce člověka jest pro ústa jeho, a však duše jeho nemůže se nasytiti.
7Omnis labor hominis in ore ejus; sed anima ejus non implebitur.
8Nebo co má více moudrý nežli blázen? A co chudý, kterýž se umí chovati mezi lidmi?
8Quid habet amplius sapiens a stulto? et quid pauper, nisi ut pergat illuc ubi est vita?
9Lépe jest viděti nežli žádati, ale i to jest marnost a trápení ducha.
9Melius est videre quod cupias, quam desiderare quod nescias. Sed et hoc vanitas est, et præsumptio spiritus.
10Èímžkoli jest, dávno jest tím nazván, a známé bylo, že člověk býti měl, a že se nebude moci souditi s silnějším, nežli jest sám.
10Qui futurus est, jam vocatum est nomen ejus; et scitur quod homo sit, et non possit contra fortiorem se in judicio contendere.
11A poněvadž předsevzetí mnohá rozmnožují marnost, co na tom má člověk?
11Verba sunt plurima, multamque in disputando habentia vanitatem.]
12Nebo kdo ví, co by bylo dobrého člověku v tomto životě, v počtu dnů marného života jeho, kteříž pomíjejí jako stín? Aneb kdo oznámí člověku, co se díti bude po něm pod sluncem?
no verse 12 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.